„V programu chceme slíbit, že když bude sociální demokracie v další vládě, uděláme vše pro vstup do systému směnných kurzů," řekl ekonomický expert ČSSD Michal Pícl.

Neznamená to podle něj, že by se zároveň pevně stanovil termín zavedení eura v Česku nebo směnný kurz, v němž by se koruna za euro měnila. Ukáže to ale evropským partnerům, že Praha má zájem v budoucnu společnou měnu přijmout.

Nejméně dvouletá účast v ERM II, kdy zapojené země musí své měny udržovat v povoleném maximálním fluktuačním pásmu vůči euru, je podmínkou k přijetí eura. Například Slovensko, které přijalo euro od počátku roku 2009, bylo v mechanismu od konce listopadu 2005.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD je přijetí eura pro Česko výhodné, hlavně pro české podnikatele, kteří vyvážejí na trhy eurozóny.

„Nelze opomíjet i politický rozměr. Být v eurozóně znamená být u toho hlavního jednacího stolu Evropské unie. A pokud se někdo bojí zavedení eura, tak doporučuji, aby se podíval na Slovensko, kde žádné problémy nejsou, ba naopak. Slovensko v celé řadě ukazatelů předhání Českou republiku," poznamenal Hamáček.

Lidovci chtějí termín zavedení eura

Ekonomický poradce KDU-ČSL Ivan Pilip řekl, že nová vláda by měla rychle stanovit přímo termín zavedení eura. Učinit by to podle něj měla už krátce po svém vytvoření a zároveň začít podnikat kroky pro přijetí společné měny.

„Bylo by korektní, aby si to vláda naplánovala a dokázala to ve svém volebním období zvládnout," řekl.

Příznivci zavedení eura argumentovali zejména politickými důvody. „Vnímáme projekt eura jako politický, který nás vede do civilizovaného západního světa. Jsme ve střední Evropě a jednoznačně se ukázalo, že platí, že čím víc tu je západních hodnot, tím méně je tady vlivů východních," řekl Marian Klásek z TOP 09.

Věslav Michalík z hnutí Starostové a nezávislí dodal, že euro by pro Česko bylo výhodné vzhledem k navázání české ekonomiky na Německo, které evropskou měnu užívá.

Odlišnosti mezi Německem a Řeckem

Naopak poslanec ODS Jan Skopeček upozorňoval na negativa. Připomněl, že společnou měnu užívají tak rozdílné země jako Německo a Řecko, které mají dlouhodobě odlišnou míru inflace i jiný hospodářský vývoj.

„Jednotná měnová politika nastavená Evropskou centrální bankou je optimální buď pro severní, nebo pro jižní část, nelze vytvářet měnovou politiku prospěšnou pro všechny," uvedl.

„Sdílení měny s odlišnými strukturami ekonomik je možné, jen když to členy stojí nemalé peníze," řekl Skopeček s tím, že zavedení eura by pro Česko znamenalo velké náklady, výrazně vyšší než úspory, jichž by exportní firmy dosáhly odstraněním kurzového rizika. ODS chce podle Skopečka usilovat o vypsání referenda o přijetí eura.

Také podle předsedy ODS Petra Fialy není euro pro Česko výhodné. „Nevidíme žádný smysl v tom, abychom uspišovali kroky k jeho přijetí, ba právě naopak. Řadu let o tom mluví, že já osobně nepovažuji ani současnou podobu eurozóny za trvale funkční a udržitelnou. Považoval bych za mimořádné riziko, aby Česká republika něco takového dělala," řekl Fiala.

S nápadem nesouhlasí ani předseda Asociace exportérů Jiří Grund. „Domnívám se, že česká ekonomika za ta léta, co má zkušenosti, hospodařila s naší měnou a dokázali jsme si s tím docela dobře poradit. Euro pro nás spojeno se zeměmi, jako je Řecko, kde je vysoké zadlužení. Rozhodně je to varování, aby Česko vstoupilo do eurozóny," uvedl pro Radiožurnál Grund.

ANO a KSČM jsoou zdrženliví

Zdrženlivě se k rychlému zavádění eura staví vládní hnutí ANO. „Za naše hnutí říkám, že není kam pospíchat. Pokud by se eurozóna reformovala, jsme připraveni o tom debatovat, ale teď mluvit o zavedení eura je podle mě nesmyslné," řekl ve sněmovně předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Členství v eurozóně by podle něj bylo rizikové a on nechce, aby Česko ručilo za řecké dluhy a problémy italských bank.

Podobně jako hnutí ANO se k návrhu staví i KSČM. „Myslíme si, že není kam spěchat, protože eurozóna není v takové kondici a stabilitě, aby to pro nás byla jistota nějakého vzestupu. Především takzvané jižní křídlo, tedy Řecko nebo Itálie, má problémy a vstoupit do eurozóny znamená převzít závazky za tuto část společné měny, takže klidně počkejme a uvidíme, jestli se eurozóna zkonsoliduje, nebo se objeví další problémy," uvedl pro Radiožurnál místopředseda strany Jiří Dolejš.

Hospodářská komora v úterý zveřejnila výsledky průzkumu mezi svými členy, v němž 56 procent dotázaných firem nepovažuje otázku přijetí eura za natolik aktuální, aby se jí nová vláda zabývala zkraje svého funkčního období. Opačného názoru je 24 procent firem, pětina dotázaných nemá vyhraněný názor.

„Vstup do eurozóny je opravdu velkým krokem, který je třeba dobře zvážit. Apeloval bych proto na politiky, aby s termínem příliš nespěchali a dobře zvážili všechna pro a proti," uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít