Solární baroni zastání u Ústavního soudu nenašli. Stát nadále vymáhá 43 milionů, firma chce do insolvence
Společnost provozující fotovoltaickou elektrárnu Papeno 2 má ministerstvu doplatit 43 milionů korun za dřívější podvod při získání licence. Rozsudek nezvrátí už ani rozhodnutí Ústavního soudu, na který ministerstvo průmyslu a obchodu původně čekalo. Ústavní soudci totiž stížnost společnosti odmítli pro zjevnou neopodstatněnost. Firma provozující elektrárnu chce nyní do insolvence, první návrh ale soud odmítl.
Solární baroni zfalšovali v roce 2010 dokumenty, aby tím dosáhli na vyšší výkupní ceny elektřiny. Po mnoha letech k takovým závěrům došly soudy. Ministerstvo tak mohlo po společnosti vymáhat dalších 43 milionů korun.
4:01
Ministerstvo otočilo. Po solárnících začalo vymáhat 43 milionů korun, chce je získat z prodeje elektřiny
Číst článek
S takovým krokem ale otálelo s odůvodněním, že jde o velmi složitý případ a musí počkat, až rozhodne Ústavní soud. Jeho postoj už je nyní známý: v březnu stížnost souzené firmy odmítl pro neopodstatněnost.
Senát v čele s Pavlem Šámalem totiž neuznal ani jednu námitku solární společnosti, například o tom, že soud dostatečně nevyslechl její zástupce nebo nesouhlas s výší peněz, které má firma zaplatit.
„Protože Ústavní soud ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatelky, dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný,“ stojí v usnesení, které má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Společnost do insolvence?
Ministerstvo ještě před tímto vyhlášením otočilo a začalo desítky milionů vymáhat. Cesta k nim se mu ale opět zkomplikovala, protože společnost provozující fotovoltaickou elektrárnu Papeno 2 na sebe na začátku dubna podala návrh na insolvenci.
Odsouzení
Vrchní soud v Olomouci odsoudil v roce 2019 podnikatele Václava Šindeláře a Pavla Nováka k sedmi a půl letům vězení, zakázal jim také po dobu deseti let figurovat ve funkcích obchodních korporací a nechal jim propadnout část majetku.
Revizní technik Klement Konečný odešel od soudu s pětiletým trestem, osm let nesmí vykonávat funkci revizního technika a propadla mu část majetku.
„Všichni tři odsouzení ještě podali ve věci dovolání, které Nejvyšší soud usnesením odmítl,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.
Advokátka Hedvika Hartmanová, která za společnost návrh podala, sečetla dluh společnosti ve výši 230 milionů korun. Solárníci ale nemají z čeho splácet, protože po rozsudku soudu přišli o původní energetickou licenci z roku 2010. Právě ta jim zajišťovala i na nadcházející dekádu garantovanou výkupní cenu elektřiny.
Nyní navíc Energetický regulační úřad už zahájil další řízení, na jehož konci by mohlo být úplné omezení výroby elektřiny.
Společnost nedluží pouze ministerstvu, ale také přes jiné firmy svým bývalým majitelům nebo vlastníkům pozemků, kde elektrárna stojí. Vyplývá to z insolvenčního návrhu, který popsal i Deník N.
Nedostatečné zdůvodnění
Cesta k insolvenci se ale zkomplikovala hned na začátku, protože soud insolvenční návrh firmy obratem zamítl.
„Z podaného insolvenčního návrhu nelze dovodit, zda se dlužník nachází v úpadku ve smyslu insolvenčního zákona. Dlužník v návrhu nezaměnitelně neidentifikoval ani jednoho svého věřitele, toliko vyčíslil odhadovanou celkovou výši svých závazků (cca 230 000 000 korun) a uvedl výši některých jednotlivých závazků. U žádného ze závazků neuvedl dlužník v rámci návrhu konkrétní datum jeho splatnosti,“ zkritizoval podání soud.
Solární elektrárny v EU loni vyrobily víc energie než uhelné. Na produkci elektřiny se podílely z 11 procent
Číst článek
Právě proto, že soudu chybí dostatečné podklady pro další rozhodování, označil návrh za neprojednatelný a celý ho odmítl.
Jednatelé společnosti spolu s revizním technikem zfalšovali v roce 2010 podle rozsudků soudů několik dokumentů. Tvrdili v nich, že je elektrárna již provozuschopná a kompletní. Firma a její společníci se v následujících letech na výhodných garantovaných výkupních cenách neprávem obohatili o 370 milionů korun. Kdyby policie nezasáhla, za dobu 20 let, po kterou měli schválenou licenci, by šlo o 909 milionů.
Soudy následně poslaly jednatele do vězení na 7,5 roku, technika, který zprávy sepsal, na pět let. Propadl jim také majetek, což spolu se zabavenou hotovostí činilo 327 milionů korun, doplatit jim tak zbývalo 43 milionů korun. Zastání nenašli odsouzení ani u Nejvyššího soudu, soudy ze stolu shodily také žádosti o obnovu řízení.
