Loni producenti prodávali mléko výrazně pod nákladovou cenu. Podle Zemědělského svazu současná cena stále nepokrývá ani výrobní náklady. Přestože producentům pomáhají evropské i státní dotace, stále na mléku prodělávají. Jen loni tratili na každém litru mléka přes 60 haléřů.

Zemědělci tak celkovou ztrátu odhadují na zhruba dvě miliardy korun. Podle odhadů svazu by se ztráta měla letos ještě prohloubit, a to nejen kvůli rostoucím mzdám a vyšším cenám pohonných hmot, ale také kvůli dražšímu krmivu a horší úrodě.

Zemědělci rozšířují aktivity

Jenže podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy nechtějí české mlékárny platit zemědělcům vyšší cenu za výrobu mléka.

„Čelíme obrovskému tlaku obchodních řetězců a ten se přenáší přes mlékárny. A mlékárny, protože nejsou schopny čelit tomu tlaku, tak ten tlak přenáší směrem k zemědělcům,“ uvedl Pýcha.

Většina zemědělců se nezaměřuje jen na produkci mléka a rozšiřuje svoje aktivity. To je i příklad Zemědělského družstva Skalka. Denně vyprodukuje asi 4000 litrů mléka. Jenže ani to nestačí k tomu, aby se družstvo uživilo.

Kromě prodeje mléka se proto podnik zaměřil i na výkrm prasat nebo prodej zvířat na maso. Část produkce pak posílá do zahraničí.

„Moje mléko se prodává mlékařskému družstvu, a pak končí v Německu. Tam je ta cena trochu jiná než v České republice. Telata a býčky krmíme až do porážkové hmotnosti a dáváme je českým zpracovatelům na zpracování pro český trh. Mimo to děláme ještě i prasata,“ dodává předseda družstva Zdeněk Houška.

Vlastní mlékárna, máslo i jogurty

Aby se zemědělci nemuseli podřizovat cenové politice tuzemských zpracovatelů, chtějí provozovat vlastní mlékárnu. Projekt je ale na úplném začátku.

Zatím není jasné, jestli by v Česku vznikl zcela nový areál nebo zda by zemědělci převzali už stávající mlékárnu. Díky ní by tak vznikla i přidaná hodnota produkce. Z mléka by si zemědělci přímo vyráběli i finální produkty, ať už jde o máslo, nebo třeba jogurty, a prodávali je napřímo zákazníkům.

Přímo v regálech obchodů teď stojí litr průměrně 16 korun. Za zhruba 20 korun pak lidé seženou mléko třeba i v automatech.

Právě malých mlékáren a automatů v Česku přibývá. Největší boom zažily „mlékomaty“ zhruba před osmi lety. Zatímco ještě před čtyřmi lety jich po celé republice byla zhruba stovka, dnes už je to více než dvojnásobek. Svoje příznivce si stále drží.

Zemědělci je ale dnes využívají spíš jako doplňkovou službu. Začaly se objevovat v roce 2008, kdy přišla krize, spadly finanční i komoditní trhy a výkupní ceny mléka se propadly pod výrobní náklady.

Tehdy přišla myšlenka, jak zajistit zemědělcům přidanou hodnotu, aby nemuseli mléko prodávat pod cenou a vznikly právě mlékomaty. Od té doby některé automaty z trhu zmizely, jiné se zase přesunuly, přesto jich postupně přibývá

Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít