Superdávka připraví chudé domácností i o pět tisíc. Trestá lidi ve vysokých nájmech či žijící o samotě
Schválená reforma má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) omezit sociální dávky pro vysokopříjmové domácnosti nebo pro ty, kteří podle něj systém zneužívají. Ze srovnání současného a nového modelu ale vychází, že reforma tvrdě zasáhne i řadu nízkopříjmových domácností.
V květnu dal prezident razítko na dlouho připravovanou reformu sociálních dávek. Čtyři současné dávky sociální pomoci a pomoci v hmotné nouzi – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – nahradí jediná „superdávka“, jak jí přezdívá ministerstvo. Vyplácet se začne 1. dubna 2026.
„Bude to daleko silnější sociální síť a trampolína než to, co tady bylo posledních 35 let,“ pochlubil se lidovecký ministr Jurečka na konci letošního dubna v debatě ČRo Plus.
„U třetiny lidí, především u těch zranitelných, to bude znamenat vyšší podporu. Třetina zůstane na svém a třetině dávkových klientů podpora klesne,“ tvrdil Jurečka. Jako příklad poslední třetiny uvedl pražskou domácnost s příjmem 55 tisíc korun čistého. „U takové výše příjmů už podpora nebude,“ vysvětloval.
Jenže orientační kalkulačka sociálních dávek Centra pro společenské otázky SPOT ukazuje, že dávky klesají o tisíce korun i u skupiny takzvaně zranitelných. Jak vyplývá z výpočtů kalkulačky, reforma připraví o peníze také část lidí v nízkopříjmových skupinách: některé samoživitelky, samostatně žijící seniory či seniorky nebo rodiny s dětmi, které žijí ve vysokých nájmech – což v krajských městech není nic neobvyklého.
Kalkulačka přitom vychází z pravidel pro výpočet superdávky tak, jak je popisuje přijatá novela, mimo jiné zahrnuje složení domácnosti, její příjmy či výše nájmu.
„Kalkulačka umožňuje porovnat situaci domácností ve starém a nově připravovaném dávkovém systému, zohledňuje různé příjmy domácností i některé jejich závazky jako exekuce či insolvence a poskytuje tak sociálním pracovníkům i odborné veřejnosti nástroj pro lepší analýzu a podporu klientů,“ uvádějí její autoři Lucie Trlifajová a Jan Vlček.
Výpočty ilustrují na příkladech několika domácností. Modelového zaměstnance na úřadu práce v Hradci Králové, který bydlí ve skromném nájmu, novela podle kalkulačky připraví asi o 5500 korun. Po zaplacení bydlení včetně energií a poplatků mu zůstane 9100 korun na měsíc.
„Pokud jde o dnes (ve čtvrtek – pozn. red.) zveřejněnou kalkulačku, sami autoři připouští, že došlo ke zjednodušení modelu oproti realitě a ve výpočtu dávky nejsou například zohledněny dopady nově zaváděných majetkových testů. V některých případech tedy může u klientů dojít ke zkreslenému očekávání konečné výše dávky. To je právě ta situace, které se chceme vyhnout,“ reagoval mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta pro Radiožurnál.
„Je třeba zdůraznit, že jediným stoprocentním ukazatelem, který dokáže přesně určit, na jakou výši dávky má daná domácnost nárok, bude vyhodnocení samotné žádosti. Každá další případná kalkulačka (o to více neoficiální) je pouze orientační a její výsledek se může od reality zcela zásadně lišit, klidně až o tisíce korun,“ dodal.
Resortu jsme na začátku týdne poslali propočítané scénáře a požádali o reakci na konkrétní námitky k reformě.
„Vnímáme veškeré připomínky, které k nové superdávce má odborná i laická veřejnost. Protože jde o zcela zásadní reformu sociální oblasti, dojde k řadě změn, a my se snažíme různé obavy rozptýlit. Velmi často totiž skutečnosti neodpovídají,“ reagoval obecněmluvčí MPSV Jakub Augusta. V čem neodpovídají, nevysvětlil.
Místo vyjádření ke scénářům poslal Augusta příklady domácností, kterým reforma podporu zvýší, ty najdete níže v článku. O problematických scénářích přitom ministerstvo vědělo delší dobu: model pod kalkulačkou vznikal ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věd zřizovaným ministerstvem. Scénáře byly poprvé zveřejněny letos v lednu a podle autorů kalkulačky je ministerstvo mělo k dispozici.
„To, jak bude nová dávka fungovat, pravidelně vysvětlujeme sociálním partnerům, médiím i veřejnosti. Všechny důležité informace jsou v přehledné formě k dispozici na webu Slyšíme vás, detailní informace pak také na této webové stránce,“ připomněl Augsta.
Reforma skutečně některým domácnostem pomůže, což připouští i autoři kalkulačky a zveřejňují i pozitivní scénáře. Problém je podle nich v tom, že zároveň ublíží nízkopříjmovým domácnostem, které mají problémy vyžít. Proto se ve svých scénářích zaměřují právě na ně. Také jejich příklady ukazujeme níže.
Komu se vyplatí legálně pracovat?
Vedle čísel poskytujících základní přehled nabízí kalkulačka také graf, který znázorňuje, zda se domácnosti vyplatí pracovat. Na plusové straně (sloupce od nuly vzhůru) počítá příjmy ze zaměstnání a sociálních dávek, na minusové (sloupce dolů) náklady na bydlení včetně energií a poplatků, případně ještě exekuční srážky.
Klíčová černá linka říká, kolik domácnosti po tom všem zbude na ostatní životní náklady. Autoři částku označují jako reziduální příjem. S vyššími příjmy domácnosti většinou roste, v ideálním případě by tisícovka hrubého navíc znamenala tisícovku v peněžence. Tak ale systém nefunguje, u některých domácností tisícovka hrubého ve výsledku znamená přilepšení sotva o pár korun. Sklon černé linky ukazuje právě to: čím vodorovnější je, tím méně se příjem ze zaměstnání projeví na navýšení reziduálního příjmu a tím menší je motivace pracovat.
U hradeckého zaměstnance úřadu práce graf říká, že při hrubém příjmu 20 tisíc korun (osa x) mu v novém dávkovém systému zůstane na život 8000 korun měsíčně (osa y). Při příjmu 30 tisíc mu zbude 10 400 korun – z 10 tisíc hrubého, které dostal navíc, mu zůstane asi čtvrtina.
Autoři namodelovali situace vybraných ohrožených skupin. Přebíráme část jejich scénářů a v kurzívě přidáváme jejich komentáře. Pod ně doplňujeme také pozitivní scénáře MPSV v přesné podobě, kterou ministerstvo zaslalo.
Scénáře ohrožených skupin
- Samoživitelka s osmiletým dítětem v nájmu ve Zlíně
- Dva rodiče a dvě děti do 6 let, oba dospělí pracují, v nájmu v Liberci
- Pracovník/ice na úřadu práce, nájem v Hradci Králové
- Pracovník/ice na úřadu práce s exekucemi, nájem v Hradci Králové
- Senior/ka s nižším důchodem bez jiného příjmu, nájem v Praze
Samoživitelka s osmiletým dítětem v nájmu ve Zlíně
Dosud jí měsíčně zůstalo na život 15 414 korun, se superdávkou 12 846 korun.
„Samoživitelka s dítětem nad 7 let nespadá mezi zranitelné domácnosti. U této skupiny superdávka výrazně snižuje stropy pro uznatelné náklady na bydlení, a tedy dávky na bydlení. Negativně na ni dopadá i snížení částky na děti. Superdávka oproti současnosti prohlubuje situaci chudoby.“
Dva rodiče a dvě děti do 6 let, oba dospělí pracují, v nájmu v Liberci
Dosud jim měsíčně zůstalo na život 30 893 korun, se superdávkou 26 687 korun.
„Tento případ ukazuje zacílení podpory na nejchudší. Přestože mají oba rodiče nízké mzdy a domácnost je stále v situaci chudoby, jakmile jsou v domácnosti dva pracující na plný úvazek, velmi rychle dochází ke snížení podpory. Oproti rodičovské přinese nástup druhé osoby do zaměstnání (s nímž jsou spojeny další výdaje jako hlídání dětí, dojíždění, stravování) jen relativně malý rozdíl.“
Pracovník/ice na úřadu práce, nájem v Hradci Králové
Dosud mu měsíčně zůstalo na život 14 464 korun, se superdávkou 9058 korun.
„Na pracující domácnosti jednotlivců, kteří jsou ohroženi rostoucími cenami komerčního nájmu, dopadá reforma nejsilněji. Velmi rychle ztrácí nárok na pracovní bonus a výrazně je u nich snížena složka bydlení (snížení stropů na nájemné a zavedení kategorie jednotlivců).“
Pracovník/ice na úřadu práce s exekucemi, nájem v Hradci Králové
Dosud mu měsíčně zůstalo na život 9374 korun, se superdávkou 3968 korun.
„Exekuce (insolvence) výrazně zhoršují příjmovou situaci. Již v současném systému je velmi obtížné udržet si bydlení pouze s legálním příjmem. Se superdávkou nemá jedinec s exekucemi v substandardním komerčním nájmu šanci legálně pokrýt ani základní potřeby. V obou systémech – ani před reformou dávek, ani po ní – navýšení příjmu ze zaměstnání situaci nezlepší, naopak.“
Senior/ka s nižším důchodem bez jiného příjmu, nájem v Praze (graf není k dispozici)
Dosud jí měsíčně zůstalo na život 12 180 korun, se superdávkou 11 470 korun.
„Domácnosti starobních důchodců (nebo seniorů nad 68 let) spadají mezi zranitelné domácnosti, superdávka u nich obvykle podporu zvyšuje. V domácnostech důchodců-jednotlivců je ovšem tento efekt poněkud omezen znovuzavedením kategorie jednotlivců (pro složku bydlení).“
Scénáře MPSV
- „Hanka s Tomášem mají čtyři děti. Nemají moc peněz, ale oba pracují. Hanka si přivydělává při rodičáku, Tomáš má jako automechanik 25 tisíc čistého. Na nájem a energie platí 18 tisíc. Superdávku budou mít přes 16 tisíc, o více než 5 tisíc vyšší pomoc než dnes.“
- „Samoživitelka Dana vychovává svého Tomáška v Ostravě. Za garsonku vydávají 13 tisíc měsíčně. Dana si jako prodavačka vydělá 20 tisíc. Superdávku dostane 8 a půl tisíce korun. A to je víc než dnes.“
Sedmileté dítě je zranitelné, osmileté ne
„Nová sjednocená dávka je nastavena tak, aby spravedlivě rozlišovala mezi osobami, které nemohou pracovat, a těmi, které pracovat mohou, ale nečiní tak,“ vysvětluje výhody superdávky Augusta. „Pouze pokud daný klient nepatří mezi takzvaně zranitelné a zároveň není pracovně aktivní, může u něj dojít ke snížení podpory oproti dosavadnímu systému.“
Princip zranitelných osob je v jádru reformy. Patří mezi ně senioři, osoby se zdravotním postižením, pečující o osoby se zdravotním postižením, pečující o děti do čtyř let, samoživitelé s dětmi do sedmi let, pozůstalí manželé a partneři či příjemci vdovského či vdoveckého důchodu.
„Za pracovní aktivitu se přitom nepovažuje pouze výkon zaměstnání, ale také doložená a aktivní snaha o nalezení práce prostřednictvím úřadu práce nebo účasti na rekvalifikaci,“ dodává Augusta.
Podle Lucie Trlifajové, spoluautorky kalkulačky sociálních dávek, má ovšem koncept zranitelnosti trhliny. Spolu s Janem Klusáčkem z Platformy pro sociální bydlení na ně upozornili v publikaci Dávková reforma – hlavní problémy a rizika, vydané letos v lednu.
„Za zranitelnou domácnost je označena jen ta, v níž jsou zranitelní všichni její členové,“ upozorňují na jeden z problémů. Připomínají také skokové změny v podpoře: osamělí rodiče s dětmi do sedmi let jsou zranitelní, od osmi let už ne. Podobně jsou za zranitelné považovány osoby s druhým či vyšším stupněm invalidity, invalidé prvního stupně nejsou. Nová pravidla podle autorů publikace povedou k řadě absurdních situací, kdy rodiny v podobně obtížných situacích budou mít zcela rozdílnou finanční podporu.
Paradox exekuce
Klíčovou motivační složkou reformy je takzvaný bonus za práci. Pokud na něj rodina nemá nárok – místo práce se například stará o dítě – reforma ho podle Augusty kompenzuje. „Tyto zranitelné domácnosti jsou bonifikovány jinými složkami dávky, například složkou na bydlení. Typicky tedy právě rodiny s malými dětmi o peníze nepřijdou.“
Scénáře založené na kalkulačce sociálních dávek ale ukazují alespoň u části domácností něco jiného. Právě složka na bydlení se oproti dosavadnímu dávkovému systému podstatně sníží, jak ukazuje například scénář liberecké rodiny s dětmi žijící v nájemním bytě. Přestože v ní oba dospělí pracují, pracovní bonus (2400 korun) ztrátu na příspěvku na bydlení (-5600 korun) a na obě děti (-1000 korun) nenahradí. Podle autorů publikace jsou škrty na příspěvcích na bydlení zkrátka příliš velké, aby ho pracovní bonus nahradil.
Scénáře ale ukazují, že také u zranitelných osob může v novém systému dojít ke snížení podpory, opět hlavně kvůli snížení dávky na bydlení. Naznačuje to scénář osaměle žijící seniorky v pražském nájemním bytě – přestože je zranitelná, oproti dosavadnímu systému si o tisícovku pohorší.
U lidí v exekuci modely už před reformou ukazovaly paradoxní situace, kdy u pracujících lidí vedla vyšší mzda k nižšímu reziduálnímu příjmu. Reforma kritizovaný prvek podle kalkulačky nezměnila, jak ukazuje modifikace scénáře zaměstnance úřadu práce s exekucí. Tomu při hrubé mzdě 20 tisíc korun zůstane 5200 korun měsíčně. Pokud si polepší na 30 tisíc hrubého, pohorší si na 3700 korun měsíčně. Situaci před a po reformě ilustrují následující grafy.
„Hlavním cílem reformy není ušetřit, ale posílit adresnost systému. Veřejné prostředky budou efektivněji směřovány k těm, kteří pomoc skutečně potřebují, zatímco motivace k vlastnímu příjmu bude umocněna u těch, kteří pracovat mohou,“ vysvětluje tiskový mluvčí MPSV.
