Využijte plně záchranný fond, radí EU americký ministr financí
Využijte plně svůj dnešní záchranný fond pro pomoc zemím ve finančních těžkostech, tak jako jsme to udělali my před třemi lety. To měl podle diplomatických zdrojů poradit svým kolegům na jednání ministrů 17 členských zemí eurozóny v polské Wroclawi americký ministr financí Timothy Geithner.
Ve fondu bylo na počátku 440 miliard eur, ale část z toho už čerpají Řecko, Irsko a Portugalsko. Ministři financí eurozóny diskutují také o schvalování 2. záchranného balíku pro řeckou ekonomiku.
O ekonomické situaci v eurozóně a v Evropě mluvili na Rádiu Česko náměstek ministra financí Tomáš Zídek a Jan Bureš, analytik Poštovní spořitelny
Za půjčky v celkovém objemu 109 miliard eur musí Řecko striktně a včas plnit podmínky, které od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu dostalo. Tedy především šetřit a zavádět nepopulární reformy, i přes lidové protesty.
Dá se očekávat tlak ministrů na svého finského kolegu, aby Helsinky upustily od myšlenky požadovat po Athénách majetkové záruky v případě nesplácení půjček.
Rakouský ministr financí před schůzkou odmítl vyloučit možnost řeckého bankrotu. Právě v Rakousku, Finsku nebo na Slovensku sílí hlasy, které jsou k další pomoci Řecku skeptické.
Odpoledne se k ministrům zemí platících eurem připojí i zástupci z ostatních států sedmadvacítky.
Radikálnější řez
„Pro nás je důležité, aby ta krize nezpůsobila znejistění finančních trhů, jejich zpomalení v eurozóně a následně v celé Evropě. Pro nás je zajímavé jakékoliv řešení, které situaci na finančních trzích uklidní. Ale je to věc eurozóny, my nemáme žádnou možnost tomu pomoci ani se k tomu vyjádřit,“ uvedl těsně po schůzce Tomáš Zídek, náměstek ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční politiku, který Česko ve Wroclawi zastupuje.
„V případě Řecka se od trhů nedá čekat nějaká optimistická důvěra. V tuto chvíli sázky na bankrot země dosahují 90 procent a více. Není moc důvodů pro to, aby se to měnilo,“ uvádí Jan Bureš, analytik Poštovní spořitelny.
„Před námi je období, kdy Evropa bude muset vymyslet řešení, jak nechat Řecko zbankrotovat a přitom zamezit finanční nákaze, tedy podržet řecký bankovní sektor, který by byl v případě neřízeného pádu vlády příčinou nákazy pro zbytek eurozóny. Evropa potřebuje zastavit finanční paniku,“ říká Bureš a pokračuje:
„Opatření, která navrhuje americká strana, jsou správná, respektive dokáží v mnohém pomoci. Speciálně navýšení současných záchranných fondů a vedle toho návrh určité obdoby amerických záchranných mechanismů, které fungovaly v krizi po pádu Lehman Brothers. To tajemná, že by evropský záchranný fond výrazněji skupoval problémové dluhopisy z trhu. To skutečně může pomoci, ale jen těm méně problémovým, například Itálii a Španělsku. Řecko je jiný případ, není solventní a domnívám se, že nebude schopné své dluhy splácet přes jakoukoliv pomoc.“
„Pokud chce Evropa odstranit napětí, tak je třeba do toho problému říznout agresivněji a postavit se mu čelem. Je třeba osekat tu dluhovou kouli tak, aby Řecko nastoupilo na nějakou trvale udržitelnou trajektorii,“ dodává analytik.
