Zástupci EU jednali v Pekingu. Slib konkrétní pomoci nedostali
Finanční dluhová krize byla nejdůležitějším tématem summitu Číny a Evropské unie v Pekingu. Během dvoudenních jednání se setkal například premiér Wen Ťia pao s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem a předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem. Wen Ťia pao nabídl spolupráci při stabilizaci zadlužených zemí v krizí postižené eurozóně, ale žádnou konkrétní investici neslíbil.
„Evropští lídři již po prosincovém summitu žádali Čínu, aby investovala do evropského záchranného fondu. Čínský premiér tehdy souhlasil, pomoc ale neupřesnil. Minulý měsíc pak poprvé uvedl, že Čína uvažuje o poskytnutí finančního příspěvku a to prostřednictvím MMF nebo investic vložených do evropských záchranných balíků, tedy Evropského stabilizačního mechanismu a Evropského fondu finanční stability. Teď je tedy poslední otázkou, kolik hodlá Peking investovat,“ říká východoasijská zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Procházková.
Jak řekl premiér Wen na nedávném setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, podporou evropské stability vlastně Čína pomáhá sama sobě. To v pondělí vysvětlil i čínský ministr zahraničí Liu Wei min, který řekl, že pro Čínu je důležité, aby Evropská unie, největší obchodní partner Pekingu a největší ekonomika světa, rychle vyřešila své problémy a ony se tak nerozšířily do Asie.
Podle expertů bude Čína pravděpodobně výměnou za pomoc požadovat úpravu hlasovacích pravidel v mezinárodních institucích. Například ve Světové obchodní organizaci, kterou chce být uznána jako tržní ekonomika. To by významně změnilo její pozici na světových trzích a výrazně snížilo celní poplatky, které dosud čínské firmy platí.
O tématu mluvila na Rádiu Česko východoasijská zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Procházková a Petr Zahradník, analytik České spořitelny
„Mám pocit, že už se tak vlastně děje, zejména v MMF, kde pozici zastupujícího ředitele zastává již nějakou dobu občan Čínské republiky. Mám pocit, že i v ostatních institucích se dříve či později sílící vliv čínské ekonomiky projeví i v odpovídajícím politickém zastoupení,“ uvádí Petr Zahradník, analytik České spořitelny.
„Svá očekávání ohledně čínského příspěvku do svého plánovaného fondu záchrany o velikosti 500 miliard euro Evropská unie nikdy nespecifikovala, ale počítá s ním,“ vysvětluje Zahradník a pokračuje:
„Čína vidí, že poptávka po čínském zboží v Evropě klesá, vývoz se snižuje. Nějaká podpora je v tomto ohledu zapotřebí. Čína současně disponuje obrovskými veřejnými i privátními přebytky prostředků, díky tomu, že má výrazně kladnou obchodní bilanci. Přímo se tedy nabízí, aby byla část těchto zdrojů použita právě i na pomoc problémovým zemím EU.“
Řešení evropské krize by mohla Unie najít právě v Číně, tvrdí ekonom David Gosset:
„Čína chce být jedním z lídrů při formování současného světa a ne stát v pozadí. A hodlá se také aktivně zapojit do světových procesů. Jak řekl čínský premiér Wen Ťia pao - Peking bude i nadále podporovat eurozónu. O tom už ale s unijními představiteli Číňané mluvil loni. Poslední prohlášení Wena bylo tedy věnováno především čínským mediím a společnosti. Jak totiž čínský premiér zdůraznil, pomoci Evropě znamená pomoci také sobě – Číně.“
Co skoupí Čína?
Čína oficiálně prohlašuje, že nemá ani ambice, ani prostředky na to, aby Evropu odkoupila nebo kontrolovala, a zároveň tvrdí, že podporuje jak euro, tak Evropskou unii. Přitom řada čínských firem a fondů zvyšuje investice v Evropě, skupuje energetické společnosti a služby a dokonce i loděnice, vyrábějící luxusní jachty.
„Například 15 procent investic v Maďarsku pochází z Číny. V České republice je to zatím málo, ale čínští investoři opravdu hledají příležitost na to, aby aktiva na evropském kontinentu byla co nejzajímavější. Mám pocit, že je jen otázkou času, kdy se Čína významně prosadí jako vlastník velkých korporací v Evropě i ve Spojených státech,“ dodává Zahradník.
Ekonom Mejstřík se domnívá, že čínská pomoc nemusí být nutně do finančních instrumentů
Prezident Evropské unie, van Rompuy a předseda Evropské komise, Barroso se v Pekingu snažili získat příslib čínských investic do plánovaného stabilizačního fondu.
Profesor ekonomie Michal Mejstřík, člen Národní ekonomické rady vlády si nemyslí, že by se mohla tato delegace vracet s uspokojením.
O čínské pomoci EU hovořil v Ozvěnách dne Michal Mejstřík, ekonom, člen NERVu, předseda Mezinárodní obchodní komory.mp3
„Je zřejmé, že Číňané sledují pozorně situaci, uvědomují si, že EU je hlavní trh, kam exportuje Čína. Nikde ale nenajde zcela jasné prohlášení, které by potvrzovalo zájem Číny jednoznačně investovat,“ domnívá se Mejstřík.
Podle něj je to neurčité, stejně jako při minulém setkání s německou kancléřskou Merkelovou.
Cestu kancléřky Merkelové do Číny provázejí velká očekávání
Číst článek
Čínský premiér počátkem února německé kancléřce Merkelové slíbil, že jeho země pomůže vytáhnout eurozónu z dluhové krize. A že bude ve větším objemu nakupovat evropské dluhopisy.
„Poslední dva roky je dobře známa čínská strategie „go out“, tedy kupovat hodnotné typy energetických, nebo jiných investic všude po světě. Tam směřuje zájem Číny vy tuto chvíli,“ předpokládá člen NERVu.
Ekonom Mejstřík nevyslovuje obavu z toho, zda je vůbec pro eurozónu vítané, aby se při řešení dluhové krize angažovala Čína ve větším měřítku.
„Evropská unie si musí udělat ten domácí úkol primérně sama. Žádná významnější světová velmoc nebude ochotna do přímé intervence vstupovat. Dokud MMF jasně nenastaví strategii dalšího směřování, tak bych neočekával nějaké zásadnější rozhodnutí žádné strany,“ upozorňuje profesor ekonomie Michal Mejstřík.
