Zavedení amerických cel zahájí obchodní války mezi USA a zbytkem světa, shodují se analytici
Úterní zavedení amerických cel znamená zahájení obchodní války mezi USA a zbytkem světa. Shodli se na tom analytici, které v úterý oslovila agentura ČTK. Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací.
Cla ve výši těch stávajících byla naposledy ve 30. letech minulého století. Důsledky vypuknutí obchodní války jsou pro světovou, potažmo českou ekonomiku, jednoznačně negativní, dodali experti.
Spojené státy v úterý zavedly cla 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí deset až patnáct procent na některé americké produkty.
USA dodaly Ukrajině během války vybavení za 1,6 bilionu korun. Trump žádnou pomoc neschválil
Číst článek
Také Mexiko zavede odvetná cla na americké zboží, uvedla mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová.
Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země od úterka zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
„Dneškem začala nová obchodní válka. Čím dále zajde, tím větší přinese hospodářské škody pro všechny, zejména však zasáhne malé otevřené ekonomiky, jako je Česko,“ řekl v úterý analytik Deloitte David Marek.
„Evropa se musí připravit na brzké opatření USA vůči jejímu vývozu, neboť zavádět cla jen vůči sousedům, tedy Kanadě a Mexiku, moc nedává ekonomický smysl,“ doplnil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň věří tomu, že akce USA nestrhne lavinu vzájemného zavádění cel mezi demokratickými zeměmi či bloky.
Obchodní bariéry
Analytik Cyrrusu Vít Hradil uvedl, že vše bude nakonec záležet na dalším vývoji, tedy na reakcích ostatních zemích a také dalších krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj se ale intenzita obchodních bariér a protekcionistických opatření bude zřejmě vracet zhruba o jedno století zpátky v čase, tedy zhruba do 30. let 20. století, dodal Hradil.
‚Dobře se bavte!‘ Prezident Trump plánuje zavést cla na zemědělský dovoz do USA
Číst článek
Od té doby byly takové bariéry celosvětově naopak odbourávány v přesvědčení, že všechny zúčastněné poškozují a je lepší je nepoužívat, poznamenal.
Drtivá většina ekonomů se shoduje na tom, že po zavedení cel trpí jak země, kde jsou cla uvalena, tak země, která cla uvaluje.
„Po zavedení cel budou v USA cítit silné negativní tendence, které se promítnou napříč ekonomikou. Domácnosti pocítí inflační tlaky vlivem dražšího zboží z dovozu, což negativně ovlivní jejich reálné příjmy. V důsledku toho může oslabit domácí poptávka, což pocítí firmy. Jako první ty v oblasti maloobchodu. V důsledku toho zpomalí růst ekonomiky,“ uvedl analytik XTB Pavel Peterka.
Trumpova cla dopadnou na peněženky amerických občanů vyššími cenami, v průměru tak lidé ztratí 1,7 procenta svých příjmů, uvedl na síti X člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek.
Dopady jsou podle něj velmi podobné na chudé i na střední vrstvy. Doplnil, že Trumpova cla přinášejí také největší zvýšení daní za několik dekád. Větší daňové nárůsty se schvalovaly prakticky jen kvůli financování válek a válečných dluhů, podotkl.
