Průzkum: Češi se zrušením superhrubé mzdy spíše souhlasí, i když se zvýší schodek státního rozpočtu
Víc peněz pro zaměstnance, ale také díra ve státním rozpočtu. To vše zřejmě přinese zrušení superhrubé mzdy a snížení daně z příjmu na 15 %. Změny schválila vláda v srpnu, platit začnou od ledna příštího roku. Radiožurnál zjišťoval, jaký na to mají Češi názor – a víc než polovina se zrušením superhrubé mzdy souhlasí. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti Median pro Český rozhlas.
„To se ekonomice vrátí, protože lidé ty peníze utratí, takže my chceme touto cestou jít a teď v podstatě máme ještě určité varianty, které budeme ještě diskutovat s premiérem tak, jak jsme se dohodli,“ vysvětlovala ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO v polovině srpna.
Nakonec se vládní strany 28. srpna shodly na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% daně z příjmu. Pro lidi s příjmem nad zhruba 139 tisíc korun měsíčně by pak měla zůstat sazba 23 %. S plánem vlády souhlasí i většina opozičních stran. Ministerstvo financí ale nemá plán, jak vykrýt ztrátu v rozpočtu, která kvůli zrušení superhrubé mzdy a snížení daní vznikne. Například guvernér České národní banky Jiří Rusnok to považuje za nepromyšlený krok. A proti je i prezident Miloš Zeman. Rozpočet tak podle něj přijde až o 90 miliard ročně
„To, co mě znepokojuje, je pokus nabourat díru do státního rozpočtu takovými úlevami, které by byly trvalé, to znamená, které by se opakovaly každý rok,“ řekl Zeman v televizi Prima.
Společnost Median se ve svém průzkumu ptala, jestli respondenti se zrušením superhrubé mzdy a snížením daně z příjmu souhlasí, i když se tím zvýší schodek státního rozpočtu o desítky miliard, popisoval ředitel Medianu Přemysl Čech.
„Chtěli jsme, aby si lidé uvědomili, že to není jenom snížení, ale že to má i určitý dopad. A celkový státní rozpočet, který je v této chvíli hodně diskutován, je ve velmi záporné bilanci.“ Změny přesto odsouhlasilo 56 % dotázaných.
Nízkopříjmové skupiny zrušením superhrubé mzdy nezískají nic, uvádí studie think-tanku IDEA
Číst článek
„Pochopitelně jsou to především zaměstnanci, kteří očekávají, že to pro ně bude ekonomicky výhodné, když dojde ke zrušení superhrubé mzdy. Jsou to nejčastěji lidé z menších a středních měst,“ vysvětlil Čech.
U těchto respondentů téměř nezáleželo na jejich politických preferencích, pokračoval Přemysl Čech.
„To, koho bych volil, je poměrně slabý prediktivní faktor, který podle toho ovlivňuje ten ekonomický status. Dostanu na výplatní pásce, nedostanu peníze, tak je prostě oproti tomu ‚někomu hodím volební lístek‘ mnohem silnější.“
Proti změnám se vyslovilo 33 % dotázaných. Nejčastěji to byli vysokoškolsky vzdělaní lidé z velkých měst, kteří v posledních volbách volili pravicové opoziční strany. 11 % na danou otázku nemá žádný názor. Průzkumu společnosti Median se 9. a 10. září zúčastnilo 1053 lidí starších 18 let.
