„Je zcela v pořádku mít schodky, které vedou k investicím s vysokou návratností. Je otázkou, zdali schodek, který nemá tento efekt, je potřeba,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Jan Švejnar.
Změny daní by podle šéfa PAQ Research měly více reagovat na zrušení superhrubé mzdy před třemi lety. Systém sociálních dávek by měl být jednodušší a více motivovat k práci, říká.
Ohledně superhrubé mzdy se oba politici shodli. „Přineslo to peníze lidem navíc. Bylo to správné rozhodnutí,“ řekl Fiala. „Dali jsme lidem peníze, jsem na to pyšný, mají rezervy,“ připojil se Babiš.
Premiér ocenil všechny občanské demokraty ve vládě, ale i v dalších funkcích. Vyzdvihl hlavně ministra financí Zbyňka Stanjuru. Předseda Senátu Miloš Vystrčil naopak vyzval ke zlepšení komunikace.
Jan Rafaj vystudoval práva, 16 let pracoval na různých manažerských pozicích v Ostravských hutích, nyní řídí největšího poskytovatele nájemního bydlení v Česku a je viceprezidentem svazu průmyslu.
Kabinet plánuje snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) z nynějších tří, tedy 10, 15 a 21 procent jen na dvě. Vznikla by jedna nová ve výši 14 procent a druhá by zůstala na 21 procentech.
Jak by měla vláda snižovat rozpočtový schodek? A jak se bude na definitivní podobě opatření podílet Národní rozpočtová rada? Radiožurnál se ptal ekonoma Petra Musila, člena Národní rozpočtové rady.
Čtvrtý díl Prezidentského dotazníku se věnuje ekonomice. Uchazeči o Hrad měli také zhodnotit zrušení superhrubé mzdy. Pět kandidátů se shodlo, že šlo o dobré řešení, podle zbylé čtveřice bylo špatné.
Je opravdu možné snížit rozpočtový deficit bez zvýšení daní? Které výdaje by měl stát nemilosrdně škrtnout? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal člen NERV a ekonom Dominik Stroukal.
V tisku se ve středu dočtete, že obce a kraje loni získaly z daní nejvíc peněz v historii. Přitom se bály, že kvůli zrušení superhrubé mzdy přijdou až o deset procent příjmů, píšou Hospodářské noviny.
Nejdříve souhlasila ČSSD, pak kapitulovalo hnutí ANO. Příští týden se dohodnou platy pro státní zaměstnance vyšší nejméně o další tři procenta. Před volbami není jiná možnost.
Radiožurnál se věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměří na to, jaké sliby se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a jaké naopak ne. Vychází při tom z programového prohlášení vlády.
Ekonomové předpokládají, že ve druhé polovině roku bude prohlubování schodku tradičně pomalejší. A to i z důvodu, že záchranné balíčky pro podniky zasažené koronakrizí postupně končí.
V tisku se v pondělí dočtete, že kvůli diplomatickým sporům zřejmě zavře pražská střední škola pro ruské studenty. Učitelé školy jsou totiž oficiálně pracovníky ruské ambasády, píše Deník N.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nepočítá s růstem DPH ani daní z příjmu. „Zvýšení DPH dopadne na ty nejzranitelnější,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.
Od 1. ledna platí například nový daňový balíček, který obsahuje zrušení superhrubé mzdy nebo novou paušální daň. Také se mění zákoník práce a začínají platit elektronické dálniční známky.
„Z té samotné věty bych neučinil závěr, že prezident chtěl zákon vetovat, protože opakovaně řekl, že ho vetovat nechce,“ řekl ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Radiožurnál.
Sněmovna v úterý po poledni schválila návrh upravený Senátem. Pro přijetí návrhu hlasovalo 70 poslanců, proti jich bylo 22 ze 104 přítomných. Nyní ho dostane na stůl prezident Miloš Zeman.
Schválený rozpočet ale nepočítá s dopady daňového balíčku, kterým se v úterý poslanci zabývají. Ministerstvo financí vypočetlo, že senátní verze by připravila státní rozpočet o 87,5 miliardy korun.
Obcím a krajům mají být výpadky příjmů nahrazeny z 80 procent. Přijaté úpravy budou podle Schillerové znamenat výpadek rozpočtových příjmů ve výši necelých 100 miliard korun v příštím roce.
Ještě v úterý Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že na schůzi v Bruselu by ho mohl zastoupit polský premiér, protože jeho priorita je schválení balíčku v Senátu. Schůzi ale nakonec po dvou hodinách opustil.
Kdyby Senát hlasoval pouze podle svého uvážení a chtěl zamítnout celý daňový balíček, hrozí, že by prošla verze schválená sněmovnou, popisuje Vystrčil. Tu však považuje za nejhorší variantu.
„Senát plní svou úlohu. Daňový balíček není jediný zákon z Poslanecké sněmovny, který musíme opravovat,“ tvrdí senátor Vilímec. Proces schvalování balíčku byl podle něj amatérský.
Daňový balíček, který momentálně čeká na projednání v Senátu. Soubor opatření obsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 %, ale také zvyšuje daňovou slevu na poplatníka.
Vadí mu zvýšení slevy na poplatníka, které „výrazně narušují rozpočtovou stabilitu“, i to, že v zákoně o dani z příjmů není „explicitně uvedena doba platnosti tohoto zákona“.
„Pokud pro Mnichovice nebudu přínosem, z pozice starostky odstoupím a vystřídá mě asi paní místostarostka,“ říká nastupující hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) pro iROZHLAS.cz.
Téměř 80 procent Čechů považuje snižování daní bez vyřešených státních výdajů za nezodpovědné. Tři z pěti dotázaných se shodují, že by stát měl za současné situace spíš šetřit.