Ve francouzských Alpách lze najít nespočet míst, kam se nehrnou davy. To jsou střediska spíš rodinného nebo vesnického rázu. Ale mladí lidé zde večer nenaleznou dost zábavy. To, že mohou u vleku spatřit kamzíky a kozorožce nebo na nebi kroužit majestátní orlosupy, jim nestačí, a tak vyhledávají velká lyžařská střediska.

Přehrát

00:00 / 00:00

Klára Notaro: Alpy pod tlakem klimatické změny

Zimní sporty představují pro obyvatele Alp, ale i Pyrenejí a dalších pohoří, významný zdroj příjmů. Rozvoj lyžařských středisek raketově nastartovaly Zimní olympijské hry v Grenoblu roku 1968, ve kterých zazářil francouzský sjezdař Jean-Claude Killy.

Ten se později zasloužil spolu s pravicovým politikem Michelem Barnierem (který byl donedávna premiérem) o organizaci Zimních olympijských her v savojském městě Albertville v roce 1992, kdy byla možnost ubytování a sportovního vyžití ještě rozšířena.

Touha po nekonečném a pohodlném lyžování ale vedla k devastaci přírody. Vzácné alpské rostliny, protěže, hořce, azalky šly stranou při budování nových sjezdovek, lanovek, hotelů, parkovišť, golfu.

Původním rostlinám škodí i umělý sníh. Alpská květena je zvyklá na sněhovou peřinu a ne na umělou ledovou krustu. Ochráncům přírody se nelíbí ani betonové nádrže na vodu určenou pro sněžná děla. V Alpách je prozatím podzemní vody hodně, a to proto, že rychle tají všechny ledovce.

Pro a proti tunelu

S klimatickými změnami je ve vysokých pohořích spojený i jiný problém, než je nedostatek sněhu. Je to sesouvání půdy a skal. To na začátku února zkomplikovalo život nejen turistům ale i místnímu obyvatelstvu. Na čtyřproudovou silnici vedoucí do lyžařských středisek v údolí Tarentaise se sesunul kus skály. Kvůli neprůjezdnosti přespaly stovky lidí v nouzových ubytovnách.

Eroze ohrožuje nejednu alpskou silnici – náklady na zajištění bezpečnosti jsou obrovské. Jedním z řešení je stavba tunelů.

V roce 2033 má být otevřen nový železniční tunel pod Alpami dlouhý 57 kilometrů. Železnice pro nákladní i osobní přepravu má propojit francouzské město Lyon a italský Turín. Hluboko pod horami pracuje 3000 dělníků, kteří ve dne v noci trhavinami odstraňují horninu, aby prorazili dva paralelní tunely. Projekt vznikl v 80. letech. Od té doby se ozývají hlasy pro i proti tunelu.

Argumenty pro tunel: alpské silnice jsou zamořeny kamiony. Kamiony znečišťují vzduch a zpomalují osobní dopravu. A pro cestující se cesta vlakem díky tunelu zkrátí o polovinu.

Argumenty proti tunelu jsou mnohé: uhlíková bilance se dostane na nulu nejdříve po 25 letech provozu tunelu, tak energeticky náročné jsou práce hluboko pod velehorami. Nákladné bude i řešení nalezišť uranu a azbestu. A také se naskýtá otázka, jak to bude s podzemními vodami. Do jaké míry proražení tunelu ovlivní okolní přírodu.

Příroda a lidé se musí na nové klimatické podmínky adaptovat. Kvůli nedostatku sněhu provozovatelé lyžařských komplexů ve Francii nabízí i jiné aktivity: cyklistiku, kurzy jógy, vyjížďky s koňskými nebo psími spřeženími a gastronomické zážitky. A jiná, níže položená lyžařská střediska, se ruší.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži.

Klára Notaro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít