Vládní dovolená je za dveřmi a politici mají posledních pár týdnů na odpočinek před finální etapou voleb. Není totiž důležité, jestli občas některý z nich vyhraje vrchařskou prémii nebo dospurtuje do dílčího cíle jako první, ale bude-li se radovat jako Tadej Pogačar na loňské a možná i letošní Tour de France. Rozdíl je v tom, že zatímco vítěz Staré dámy si nasadí vavřínový věnec a je hotovo, v sobotu 4. října v Česku teprve všechno začne.

Komentář Praha 6:29 18. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ani 30 až 35 procent hlasů nebude pro Andreje Babiše (ANO) důvodem k jásotu. Pokud se mu jako jediný partner do vlády nabídne Okamurova SPD, má na malér zaděláno. Nejde až tolik o referendum o členství České republiky v Evropské unii a NATO.

Je víc než pravděpodobné, že ústavní zákon o plebiscitu by neprošel minimálně v Senátu. Záhy po zavření volebních místností bude toto téma mrtvé. Přesně tak by to Babiš předestřel prezidentu Petru Pavlovi, který obdobné hlasování odmítá a vnímá ho jako překážku pro účast v kabinetu.

Šéf ANO by měl onačejší vrásky. S Tomiem Okamurou by se jako byznysmen dohodl. Na dealy je kabrňák a určitě by vymyslel, co za co. Jenomže letos už nejde o personální nabídku v podobě Radima Fialy (SPD) nebo Karly Maříkové (SPD).

Do vyjednávání by mohli mluvit a klást si podmínky Jindřich Rajchl (PRO), Markéta Šichtařová (Svobodní) nebo dokonce Zuzana Majerová (Trikolora).

Všichni tvrdí, že jim jde především o boj s Green Dealem, nelegální migrací, vyšším tempem zbrojení a přebujelou byrokracií. Jenže ten si představují úplně jinak klasičtí voliči SPD a kupříkladu Svobodných. V prvním případě jde o vyznavače sociálního pečovatelského státu a ve druhém o jeho čistokrevné odpůrce.

Turkovy aféry dál topí Motoristy, Piráti díky spojení se Zelenými rostou a Spolu ustálo Blažka, ukazuje model

Číst článek

Tomio Okamura dnes říká, že jejich společný klub bude jednotný, leč o tom Babiš po právu pochybuje.

Šlachto, kde jsi?

Je roztrpčený z preferencí Motoristů sobě, neboť to byl jeho partner první volby. Jakkoli se zdá absurdní, že by se Turkovi respektive Macinkovi respektive Klausovi pravičáci shodli s všeobjímajícím hnutím ANO, není to nepředstavitelné. Babiše a Turka spojuje odpor k současné Evropské komisi a jejím ambiciózním klimatickým cílům.

Na tom se dá postavit uvěřitelná povolební strategie. A Macinka nebo Turek ji klidně mohou reprezentovat v roli šéfdiplomata. Zahraniční politiku by stejně dělal Babiš sám. Podobně jako finance, průmysl nebo zdravotnictví. Potřebuje ale parťáka na vnitro, a tam by rád viděl Roberta Šlachtu.

26:53

Kalousek: Na této vládě mi vadí, když nerozhoduje. Na Babišově mi bude vadit, když rozhodovat bude

Číst článek

Je přesvědčen, že kdyby přetrvala koalice Motoristů a Přísahy, netřásl by se teď Petr Macinka před každým volebním průzkumem.

Není také jisté, co s elektorátem fandů spalovacích motorů udělají Turkovy kauzy, byť mohou být z větší části mediálně nafouknuté.

Pakliže by se do Sněmovny tento nový subjekt nedostal, bral by Babiš raději aspoň Stačilo! To je též bolehlav, avšak s Kateřinou Konečnou (KSČM) je schopen najít dost styčných bodů. A nepochybně by se hladce domluvil s agrárníky, kteří tento koncept podporují.

Zůstane-li mu ovšem do holportu jen slepenec čtyř subjektů pod hlavičkou SPD, bude třeba rád, když prezident pověří sestavením vlády někoho jiného.

 Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku  

Kateřina Perknerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít