Za levnější benzin a nikdy jinak
Existují takové věci, jako jsou důchody, přídavky na děti a také benzin. S jistou mírou nadsázky by se daly označit za posvátné. Musí být dostupné každému, kdo je potřebuje, a to mimo jiné znamená, že musí být v případě důchodů dost vysoké a v případě benzinu zase dost levné. Rozumí tomu i vláda Petra Fialy (ODS), a proto rozhodla, že dočasně sníží spotřební daň na benzin a na motorovou naftu o korunu a 50 haléřů za litr.
Kromě toho zruší povinnost přidávat do benzinu biosložku, ještě se omezí silniční daň, a tak se tím za litr dohromady ušetří čtyři koruny. Lidé přece potřebují jezdit. A přitom obvyklá cena za litr benzinu vyrostla z podzimních 35 na aktuálních 45 korun.
V této souvislosti si člověk automaticky vzpomene na událost z konce roku 2016, kdy ministr financí Andrej Babiš (ANO) zaváděl elektronické pokladny EET v restauracích a hotelích.
Tehdy připustil, že s tím budou mít restauratéři zvýšené náklady, proto jim na oplátku snížil daň z přidané hodnoty za stravovací služby z 21 na 15 procent. K tomu dodal, že při takové úlevě nemají hospodští nejmenší důvod zvyšovat ceny, aby uhradili náklady za přidanou byrokracii. Kdo tak učiní, sám tím na sebe prozrazuje, že není poctivý, ale že chce odírat stát i zákazníky.
Je známo, jak to dopadlo. Ekonomický život je složitější, než se obvykle zdá lidem ve vládě. Nástup EET přece jen vyvolal pohyb cen, něco si přirazili hospodští, něco pivovary a další dodavatelé – a ceny pro zákazníky nakonec vyrostly o 10 procent.
Tažení za okamžitou slevou
Proto stojí za pozornost, že současná vláda, i když v ní převažují konzervativní politici, zkouší stejný manévr. Ministři do té míry chápou reálné ekonomické poměry, že hodlají zavést byrokratickou kontrolu, která by zjišťovala, jestli pumpaři skutečně zlevní a nepočítají přehnanou marži.
Nelze však přehlédnout, že státní byrokracii věří více než bývalý ministr Babiš, který nad zdražováním v hospodách nakonec mávl rukou a spokojil se s tím, že z vyšších cen inkasoval vyšší daně.
Na první pohled se tedy zdá, že současná vláda opakuje chyby předchůdců, na druhý pohled je ovšem možné připustit polehčující okolnosti. Jak svědčí celkový výčet opatření včetně zmíněného snížení silniční daně, vláda se snaží změnit makroekonomické poměry, tedy chránit dopravní sektor jako takový. To je přesně její úloha v těžkých časech s nepředvídatelným pohybem cen energií.
V zásadě pochybné tažení za okamžitou slevou u benzinových stanic také pro obyčejné automobilisty pouze svědčí o tom, že i noví ministři podléhají obvyklému nastavení poměrů a chtějí se zalíbit mase voličů.
Potíž je jenom v tom, jestli za výpadek daní v řádu deseti miliard vůbec automobilisté něco dostanou, i kdyby pumpy začali obíhat všichni úředníci ministerstva financí.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Shitstorm v síti
Lída Rakušanová
Sedm neúspěšných procent vlády premiéra Fialy
Radko Kubičko
Druhý rok Petra Pavla. Jaký byl?
Kateřina Perknerová
Moskevský ‚klub sesazených prezidentů‘ má nového člena
Libor Dvořák