„Co to zase blbnete? Nejdřív Zeman, teď czexit. Vy jste vážně odborníci na sebezničení,“ přivítal mě po návratu z dovolené s notnou dávkou sarkasmu maďarský kolega. Jeho popichování pramenilo i z toho, že pochází ze země, která je s Bruselem mnohem víc na nože než Česko a v jejím čele stojí politik, který je přeborníkem v populismu a vytěžování mocenských prebend.

Viktor Orbán by ale podle tohoto kolegy k referendu o členství nikdy nesáhnul a stejně jako velká většina Maďarů si odchod z EU nepřeje. Už jen kvůli tomu, jak z ní ekonomicky těží premiérova rodina – momentálně kvůli tomu také vyšetřovaná OLAFem.

Celé by to byla maximálně pikantní historka k pivu, kdyby druhý den nepřišel francouzský kolega z jednoho významného evropského média a nechtěl vysvětlit, o co v těch českých debatách o czexitu jde. A se stejnými dotazy se na české úředníky v Evropské komisi obracejí také jejich zahraniční kolegové, jak mi někteří potvrdili.

Ať už novináři nebo unijní úředníci, ani jedni nechápou, proč se v unii prosperující Česko o referendu o členství vůbec baví. Zvlášť když všichni vidí problémy, které provázejí odchod Britů. Vydat se jejich cestou by bylo v jejich očích čiré bláznovství. Vysvětlení, že je to kvůli straně s deseti procenty hlasů ve volbách, jejich hlava nebere už vůbec.

Nutno podotknout, že povědomí o české „exitové“ debatě nemají lidé v Bruselu z příspěvků Tomia Okamury a jeho soukmenovců, ale ze série článků, které v poslední době upozorňovaly na vážná rizika pro Česko vyplývající z případného vystoupení z EU.

Jejich napsání bylo naprosto na místě, protože dopady takového kroku by byly pro naši zemi fatální. Věřme, že se jejich obsah dostal také k zastáncům czexitu a zamysleli se nad ním. A doufejme, že další takové nebudou potřeba. Aby si víc lidí za hranicemi nezačalo myslet, že Češi definitivně zblbli.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít