Až se zase unie bude nad Českem podivovat... připomeňme jim, že nás přehlížejí
V pondělí se rozhodlo o nových sídlech evropských agentur, které se musí přestěhovat z Londýna kvůli brexitu. Jejich výběr měl být ukázkou vyváženosti a zájmu Evropské unie i o nové členské země, které se stále častěji cítí jako státy druhé kategorie a roste v nich vůči EU odpor. Výsledek je ale pro unijní východ fackou, která se v budoucnu může slavícímu Západu vrátit.
To, že se Evropský úřad pro bankovnictví bude stěhovat do Paříže a Evropská agentura pro léčiva do Amsterdamu, nemá příliš cenu rozebírat. Vyhrály totiž losem. Stejně tak mohly tyto prestižní a ekonomicky přínosné (zejména v případě té lékové) instituce putovat do Milána a Dublinu. Po týdnech lobbování, nalétaných desítkách tisíc kilometrů a utrácených hromadách peněz za prezentace nakonec o všem rozhodla štěstěna.
#EMA goes to Amsterdam. Finally chosen by the lot according to the procedures agreed in June. #EBA vote ahead of us. #PragueForEBA pic.twitter.com/mjm53pTdPS
— Aleš Chmelař (@CZSecStateEU) 20. listopadu 2017
V případě nezdaru středo a východoevropských kandidátů to ale nebylo o pověstném štěstíčku. Praha, Bratislava a spol. nedokázaly získat dostatečnou podporu, aby prošly aspoň přes první kolo, s čímž se minimálně u české nebo slovenské metropole počítalo. Na to, že obě skončily na prvním nepostupovém místě a čtyři, resp. pět hlasů od postupu, se historie stejně jako ve sportu ptát nebude. Prostě nepřesvědčily a neuspěly.
Pesimisty může hřát aspoň to, že Česko toto vyřazení možná uchránilo před další mezinárodní ostudou. Nabízené pražské sídlo pro bankovní agenturu mělo být připraveno k nastěhování pouhý měsíc před tím, než v něm měla začít naplno úřadovat. A všichni víme, jak je to u nás s dodržováním stavebních termínů – zejména my, co jsme roky vyráželi na Drážďany po D8. To je ale pouhá domněnka, o jejíž oprávněnosti nebudeme mít příležitost se přesvědčit.
Praha podle zdrojů @Radiozurnal1 vypadla hned v prvním kole hlasování o nové sídlo Evropské bankovní agentury. Skončila na nepostupovém 4. místě. Dál postupují Frankfurt, Dublin a Paříž @CRoPlus @iROZHLAScz
— Filip Nerad (@FilipNerad) 20. listopadu 2017
Pondělní volba měla demonstrovat jednotu evropské sedmadvacítky a její připravenost na odchod Britů. I podle předních evropských médií ale spíš potvrdila přetrvávající rozdělení EU na „starý západ“ a „nový východ“. Asi nejčtenější bruselský server Politico je dokonce přesvědčen, že ho ukázala v celé jeho nahotě. A tím, že jednu z agentur státy neposlaly do střední nebo východní Evropy, propásla unie šanci tyto příkopy zahladit, přidal se německý Süddeutsche Zeitung.
Zklamání bylo patrné zejména na Slovácích, kteří byli dopředu pasováni na spolufavority. Do karet jim hrál nejen dobře připravený projekt na sídlo regulátora evropského trhu s léky, ale i to, že na rozdíl od Prahy a dalších metropolí žádnou unijní agenturu nehostí a patří mezi nové členské země, kam mají podle předešlých dohod evropské agentury kvůli menšímu zastoupení mířit primárně. Na tento příslib do poslední chvíle sázela také česká diplomacie při boji o dozorový orgán nad evropskými bankami. Tato sázka se ale ukázala jako lichá.
Tak jsme zkončili čtvrtí jako Slovensko s EMA. Život jde dál a budeme se dále starat aby naše GSA rostla a rostlaDěkuji všem za podporu
— Karel Dobes (@KarelDobes) 20. listopadu 2017
Názorně to bylo vidět především na slovenské kandidatuře, které při pondělní partii zůstaly všechny trumfy v ruce a přebil je jednoduchý fakt, že na svou stranu patrně získala jen čtyři další státy. Když odečteme veřejně deklarovanou podporu visegrádských spojenců z Česka a Maďarska, zůstávají matematicky už jen dvě země, a to je zoufale málo. Praha získala sice hlasů víc, ale i díky tomu, že měla méně soupeřů. Trucovité odmítnutí Slováků zapojit se do hlasování v dalších kolech pak už jen vedlo k nečekanému finálovému patu a tahání jména šťastlivce ze skleněné losovací koule.
Proti potenciálnímu výběru Prahy nebo Bratislavy zaznívala spousta námitek a každá byla svým způsobem oprávněná. Ano, proč dávat regulátora evropských bank do země, která nemá a nechce euro a je nejeuroskeptičtější z celé unie. A navíc nebere uprchlíky. Ano, proč posílat skoro tisícovku expertů na léky do státu, kam se drtivá většina z nich stěhovat odmítá, a spojení jeho metropole se světem obstarává z velké části Vídeň, která shodou okolností také kandidovala.
Bratislava was a strong contestant and front runner. Based on high-quality offer and meeting ALL technical criteria. #geographicalbalance was NOT respected. pic.twitter.com/oGtwGkVCdG
— Slovakia in the EU (@SLOVAKIAinEU) 20. listopadu 2017
Jenže v EU ne vždycky všechno má logiku. Pokud může unijní boj proti ruské propagandě spadat pod úřad vedený fanynkou Ruska, proč by se na banky v unii nemohlo dohlížet ze země, která se brání euru jako čert kříži. I když byl výběr nových hostitelských měst spojen se splněním objektivních kritérií, kterými se všichni zaklínali, nakonec to bylo v prvé řadě politické rozhodování. Vše bylo tedy otázkou politické vůle a ochoty udělat vůči mnohdy vzpurnému Východu gesto.
Tato vůle ale v pondělí v Bruselu nebyla, respektive byla jiná, než Praha nebo Bratislava doufaly. Západní státy přišly s argumentem, že na stěhování agentur kvůli brexitu se staré sliby východním partnerům nevztahují, protože se jedná o už existující instituce a tehdy se mluvilo o nově utvářených. Unijní diplomaté z nových členských zemí toto narušení principu geografické vyváženosti považují za problém. Přímo o nějaké odvetě nikdo mluvit nechce, určitou „rezistenci“ v budoucnu ale připouštějí. Staré státy se odmítavému postoji střední a východní Evropy k čemukoli většinou diví a nechápou ho. Tak aby se brzy nedivily znovu.
Také o novém sídle #EBA a úspěchu Paříže rozhodl los. Týdny lobbování a prezentací kandidátů a nakonec o získání obou unijních agentur z Londýna rozhodla štěstěna
— Filip Nerad (@FilipNerad) 20. listopadu 2017
Ministerstvo ruší podporu škol s více ukrajinskými dětmi. Je to krátkozraké
Petr Šabata
Česká ekonomika se bez cizinců už neobejde
Julie Hrstková
ODS se může Blažkova kauza ještě vymstít
Jan Vávra
Boualem Sansal, náš člověk v Alžírsku
Jan Fingerland