A nutno říci, že zcela po právu. Vždyť tento moderně uvažující a nevšedním darem komunikace obdařený lidovec dokázal na regionální úrovni přesně to, co se pro koalici Spolu na vládní úrovni zdá být metou mizící v nenávratnu: Přesvědčivě porazil hnutí ANO tím způsobem, že přitáhl na svou stranu nemalé množství Babišových příznivců a zřejmě také i dnes již opozičních Pirátů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Hvězda jménem Grolich zřejmě lidovecký sjezd nerozsvítí

Čtyřicetiletý přívrženec partajní modernizace Jan Grolich prohlašující, že strana musí „dělat politiku ne pro naše členy, ale hlavně pro jejich děti a vnuky i za cenu, že starší členy pobouříme“, zamíchal svým jihomoravským triumfem na pár dní předsjezdovými kartami. Lidovečtí ministři Marek Výborný a Petr Hladík, považovaní za nejvážnější uchazeče o předsednický post, vyslovili podporu případné Grolichově kandidatuře na šéfa strany.

A poté, co i lidovecký předseda Marian Jurečka prohlásil Grolicha za jediného možného nositele změny, se zdála být hejtmanova cesta do čela strany umetena.

Když ale Jan Grolich oznámil, že se nebude ucházet o předsednictví ani o jiné funkce v širším vedení KDU-ČSL, zvrátil předsjezdovou atmosféru zpátky do stavu skepse a bezradnosti. Nic totiž nenasvědčuje tomu, že by ministři extrémně nepopulární vlády Marek Výborný nebo Petr Hladík měli šanci pozvednout lidovce alespoň nad hranici pětiprocentní podpory. O současném lídru Marianu Jurečkovi ani nemluvě.

Hejtmanské útočiště

A nic takového nelze očekávat ani od konzervativního křídla KDU-ČSL, vkládajícího naděje do naznačované kandidatury Jiřího Čunka. Jeho horování pro návrat k tradičním voličům má zásadní nedostatek. Tito voliči jsou v postřehnutelném množství k nalezení spíš už jen ve vsích a městysech jižní Moravy.

Jistou porci defétismu do předsjezdových očekávání ovšem vnesl i samotný Grolich, když vysvětloval: „Jsou do mě vkládána strašně velká očekávání, že zachráním stranu a pomůžu Spolu vyhrát volby. A já nevím, jestli je to vůbec v lidských silách obě tyto dvě věci udělat. A nevím, jestli je to možné udělat během roku.“

Grolich tak do značné míry přitakává trudným prognózám, že reforma v zapouzdřené KDU-ČSL nemá šanci a vládní koalice spěje k neodvratné porážce.

Z tohoto úhlu pohledu se zdá být logické a taktické Grolichovo rozhodnutí dál vyčkávat v hejtmanském útočišti. Je tady ale i jiný pohled.

Vzestup populistů a krajních extrémistů, které irituje svoboda a liberální demokracie už skutečně v Česku začíná připomínat nezadržitelný příval. V takové chvíli ale před demokraty narůstá výzva pustit se do střetu se zastánci neliberálních a autoritářských myšlenek bez ohledu na to, že šance na vítězství blednou.

Už jen proto, aby se případná porážka nerovnala katastrofě, která by vedla k rozvratu ústavní demokracie, jakému dnes přihlížíme v Orbánově Maďarsku nebo na Ficově Slovensku.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít