Zásadní je ale „debata“ v tématu. Jde v ní o to, jak se vlastně v Česku máme. Skvěle, nebo to stojí za starou bačkoru? Proč je téma zásadní? Mimo jiné proto, že její výsledek bude rozhodovat o výsledku voleb příští rok. Ale nejen proto.  

Přehrát

00:00 / 00:00

chyba

Zastánci pozice „máme se skvěle“ mají výborné argumenty. Když se na podíváme na naše životy z globální perspektivy, vidíme, že žijeme v jedné z nejšťastnějších zemí světa. Když otočíme kohoutkem, teče nám teplá voda. Už si ani nevzpomeneme, kdy naposledy nešla elektřina. Když se nám něco stane, je u nás záchranka za pár minut. Když je s něčím problém můžeme se obrátit na nezávislé soudy.

Česko je jednou z nejbezpečnějších zemí vůbec. Skoro každý má automobil, přístup k rychlému internetu, děti mohou zdarma studovat, každý si může říkat, co chce. Stěžoval by si jenom notorický kverulant, který nedokáže ocenit, že měl neuvěřitelné štěstí na to, kde se narodil.  

Jenže argumenty zastánců pozice „stojí to za starou bačkoru“ jsou ale také solidní. Jsme země, kde se životní úroveň měřená reálnými příjmy ještě nezvedla na dobu před covidem. Ceny nemovitostí rostou do galaktických výšin, mladí lidé skoro nemají šanci vydělat si na vlastní bydlení. Třetina domácnosti není schopná prakticky nic ušetřit.

Množství sociálně vyloučených žije v ubytovnách prolezlých štěnicemi, kde na nich vydělávají obchodníci s chudobou. Tahle perspektiva ukazuje Česko nikoli jako šťastnou zemi, ale jako zemi v krizi. 

Pravdu mají svým způsobem samozřejmě obě strany. Jeden pohled je, řekněme „absolutní“ a z něj jsme na tom materiálně i kulturně opravdu skvěle - ať už to vezmeme historicky nebo geograficky. Nikdy to nebylo a skoro nikde to není lepší než u nás. 

Druhý náhled je relativní. Jiní jsou na tom ještě o kousek lépe než my. Životní úroveň je na 91 procentech průměru EU, proč ne aspoň ten průměr?, říká se. A dobrý život by mohlo mít více lidí, než má - na mnohé se zapomíná. To jsou také fakta.  

Otázka tedy zní: Jaký pohled převáží? Osobně odhaduji, že ten druhý. Málokdo je spokojen, s tím, co má, ať už má, co má. Když se díváme přes plot k sousedovi, který má větší bazén, těžko se ubráníme pocitu křivdy a nespravedlnosti. Vždyť o co jsme horší než on, že?! Na úrovni zemí to funguje úplně stejně. 

A že se máme v průměru nesrovnatelně lépe než před deseti lety? No a co, vždyť před pěti lety v době konjunktury jsme se měli ještě o fous lépe! Celá civilizace je nastavená na to, že bude materiálně stále lépe, takže když není, je to vnímáno jako průšvih málem existenciální. Takže výsledek „debaty“ je jasný, zastánců pozice „stojí to za starou bačkoru” bude více. 

Ne soupeření, ale boj

Čímž se dostáváme k tomu, jaké to bude mít důsledky. Lidé málokdy viní za problémy, ať už skutečné, nebo domnělé, v každém případě intenzivně pociťované, sami sebe. Většinou naopak důsledně hledají externího viníka. A tady to budou mít jednoduché. Obviněna bude současná vláda, které se budou moci ve volbách za všechna pociťovaná příkoří pomstít. Skrze to, že zvolí ty, kteří tvrdí, že „vrátí to, co jim vláda vzala.”

Je jedno, že se s nimi už jednou spálili a před čtyřmi roky je vystrnadili. Paměť nejen českého voliče je krátká, nespokojenost naopak věčná, takže rozhoduje tady a teď. I což, za dalších pár let si dáme další kolo. 

Problém naší země je ale hlouběji, než ve vládnutí. I předvánoční debata, či spíše názorová bitka, ukazuje, že jeho jádro je ve vzájemné nevraživosti; v tom, že se nedebatuje, ale překřikuje, a to na všech úrovních. V tom, že se soupeření proměnilo v boj. A ten nikdy nemůže být pro celek produktivní. 

Když neexistuje elementární shoda, nemůže existovat kontinuita, vše se brzdí a vzájemně ničí. Druhý problém je v tom, že se pojem prosperity až příliš často zredukuje na osobní materiální prospěch. Ne druzí, ne vzájemnost, jenom já. 

A vánoce jsou snad dobrou příležitostí si obojí aspoň na chvíli uvědomit. 

Autor je komentátor Hospodářských novin    

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít