„Pokud větší podíl občanů vychází s příjmem velmi dobře a zároveň roste podíl těch, kteří mají problém, tak je to evidentně symptom rostoucí nerovnosti,“ tvrdí Maialeh.
Zastánci pozice „máme se skvěle“ mají výborné argumenty. Když se na podíváme na naše životy z globální perspektivy, vidíme, že žijeme v jedné z nejšťastnějších zemí světa.
Agresivní válka vůči Ukrajině má na ruskou společnost opačný dopad, než by mnozí čekali. Rusové jsou se svým životem spokojenější než před invazí roku 2022, nejšťastnější jsou mladí lidé.
„Každý rok se opakuje, že jsme nejlepší v Evropě, byť je to dáno nesrovnatelnou hladinou hranic chudoby,“ vysvětluje v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research.
Část českých domácností už dokáže měsíčně ušetřit víc než před rokem. „Rostou příjmy a nerostou ceny,“ shrnuje sociolog Dan Prokop. Třetina českých domácnost ale neušetří měsíčně vůbec nic.
Na fiktivním srovnávání životní úrovně v Česku a v Německu je zajímavá především jedna věc: evidentně má v obou zemích zhruba každý druhý občan stejnou kupní sílu.
Ve zveřejněné Světové zprávě o štěstí (World Happiness Report) se opět ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy – za prvním Finskem se umístilo Dánsko, Island a Švédsko.
Z loňska mají lidé podle agentury pocit zklamání a únavy. Více než čtyři pětiny lidí ale na začátku letošního roku uvedly, že jsou celkově se svým životem spokojeny.
Jako naopak méně akutní téma vnímají podle socioložky Paulíny Tabery Češi třeba školství, fungování úřadů nebo nezaměstnanost. Za úplně nejméně důležité poté považují žít podle náboženských zásad.
Inflace loni zasáhla všechny země Evropské unie, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v Unii. Nezaměstnanost ale byla v Česku v porovnání s EU nejnižší.
Více než 90 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni s množstvím a pestrostí kulturních akcí. Naopak kritičtí byli lidé ve smyslu vnímání bezpečnosti ve městě.
Ze 149 pozorovaných zemí se Česká republika umístila na 24. místě, oproti loňsku si tak polepšila. V čele žebříčku se tradičně umístily země ze severu Evropy.
Hodnocení životní úrovně se sice ve srovnání s průzkumem z předchozího měsíce ani meziročně výrazně nezměnilo, ale z dlouhodobého pohledu se v posledních zhruba šesti letech vytrvale zlepšuje.
O post nejdražšího světového města se dělí hned tři světové metropole. V Singapuru, Hongkongu a Paříži se žije nejdráž. Venezuelský Caracas je naopak na dně tabulky.
Ze statistik dále vyplývá, že česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr zemí EU i zemí eurozóny. Životní úroveň v Česku se podle zveřejněných statistik loni přiblížila průměrné evropské úrovni.
„Je velice znepokojující, že Bílý dům šíří něco, co může být nejlépe popsáno jako fake news,“ řekl dánský opoziční politik Nick Hækkerup. „Zastrašovací kampaň,“ reaguje vládní politik Michael Jensen.
Cizinci si myslí, že Kibera je jen nehostinné smetiště, říká ve filmu mladý fotograf Don Wilson. Ten provedl tvůrce dokumentárního filmu zákoutími největšího slumu, ve kterém žije asi 300 tisíc lidí.
Z českých měst v žebříčku Economistu najdete mezi 140 světovými metropolemi pouze Prahu, která se letos umístila na 60. místě, tedy o jednu příčku hůře než loni.
Británie směřuje k nejdelšímu propadu životní úrovně od začátku měření v 50. letech minulého století. Příjmy britských domácností mají dokonce postupně klesat ještě déle.
Poslední čtyři roky roste spokojenost Čechů se životem. V současnosti spokojenost vyjadřují dvě třetiny lidí. Spokojeni jsou častěji mladší lidé s vyšším vzděláním.
Václav Malý, předseda Rady České biskupské konference, kritizuje podle něj nízké mzdy, které vyplácí nadnárodní řetězce svým zaměstnancům. Prodejci prý mají nadstandardní výdělky a měli by se tak o ně podělit se svými zaměstnanci. Malý to napsal v textu, který v pátek zveřejnil web katolické církve v ČR. Na článek upozornil server Echo24.cz.
Srovnání životní úrovně lidí s obyvateli okolních států nabízí speciální index, který sestavuje skupina Roklen. Ukazatel říká, že míra blahobytu Čechů mírně snižuje náskok Německa. Tam ale stále zůstává blahobyt občanů o hodně větší než v Česku.
Pracovníci Českého statistického úřadu dnes začnou obcházet české domácnosti s dotazníkem o jejich životní úrovni. Ptát se budou například na bydlení, příjmy nebo vzdělání. Zajímat je bude také to, jestli se lidé nepropadají do chudoby. Od února do června navštíví celkem 11 tisíc rodin.