Ve velké části Česka došlo v pátek k blackoutu. Elektřina nešla v Praze, středních, severních a východních Čechách, zastavit se musela řada průmyslových provozů, lidé uvízli ve výtazích, nejezdily vlaky. Co si můžeme s odstupem z téhle krajně nepříjemné události vzít? Poučení jsou minimálně dvě.

Komentář Praha 6:30 6. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

První se týká rychlých soudů a druhé jednoho z hlavních problémů Česka.

Hned jak k výpadku došlo, měla řada lidí o příčině jasno. „Je to jako ve Španělsku, může za to Green Deal, zelená politika Evropské unie. Je moc solárních zdrojů a přenosová soustava to nestíhá,“ volalo se.

Rekordmanem v rychlosti a razanci se stal europoslanec ODS Alexandr Vondra, který pár minut po začátku výpadku napsal: „Klima politika Unie je katastrofa, změna je nutná hned!“

V závěsu za ním byl expremiér ODS Mirek Topolánek, který si zavtipkoval: „Tady fosil, volám solára, jak mě slyšíte? Teda vy mě vlastně neslyšíte.”

Vtip to byl samozřejmě dobrý, ale úplně mimo. Ve skutečnosti podle správců přenosové soustavy za blackout nemohly zelené zdroje, ale pád fázového vodiče, lidově řečeno, přetržený drát na severozápadě Čech. Což žádná solární elektrárna způsobit nezvládne, i kdyby se hodně snažila.

Pro politiky, ale vlastně pro každého soudného člověka z toho plyne: Je dobré se zdržet příliš rychlých soudů, protože jinak můžete být snadno za pár hodin za šašky. Můžete pak sice použít oblíbenou figuru, „sice to není pravda, ale mohla by být“, ale to už je slabá náplast na směšnost.

Blackout v Česku: Spadlé lano vyřadilo Ledvice, přetížilo se i vedení mezi rozvodnami

Číst článek

Ideologické vidění, které automaticky dává vinu za všechny potíže tomu, co někdo nemá rád (v tomto případě zelené zdroje), je zdrojem mentálních blackoutů a často v důsledcích brání v řešení skutečných problémů.

Čímž se dostáváme k tomu podstatnějšímu. Pokud skutečně bylo základní příčinou rozsáhlého výpadku přetržení a pád vodiče, je v Česku něco hodně špatně. Když se totiž podíváme na plány modernizace přenosové soustavy, vidíme, že o problémech na příslušném úseku se ví dlouhodobě a zdvojení vedení se tam plánuje od roku 2016. Jenže skutek utek, u položky červeně svítí „odloženo“. Což poukazuje na dva problémy Česka, které jsou nepochybně větší než důsledky Green Dealu.

Ne na mém dvorku

Tím prvním je notorické zanedbání infrastruktury. Nejde jen o přenosovou soustavu, u které ekonom David Marek odhadl nutné investice na 400 až 500 miliard korun, ale o infrastrukturu jako takovou. Jak vypadají třeba české silnice a mosty vidí každý.

5:43

Vodič je uchycený na ‚laně‘, které mohlo mít defekt. Jako když spadla lanovka na Ještěd, říká odborník

Číst článek

Žijeme na dluh, půjčujeme si i na to, abychom mohli přidávat na důchodech, a mezitím se začínají pomalu hroutit sítě, které jsou životně důležité pro fungování země. Tohle mentální nastavení politiky a společnosti je nutné změnit, jinak skončíme v těžkém průšvihu, jehož je páteční blackout jen drobnou „ochutnávkou“.

Druhým problémem je v Česku rozšířený fenomén, kterému se říká NIMBY – not in my backyard, tedy ne na mém dvorku. Rekonstrukce sítí se zpožďují i kvůli zdlouhavým povolovacím řízením, ve kterých může kde kdo bránit stavbám ve veřejném zájmu z důvodů zájmů privátních.

Ať se to postaví, ale jinde je sdíleným leitmotivem všech českých nimbistů. Byl to podle všeho i případ elektrického vedení, které nakonec spadlo, nebo třeba i pražských rozvoden, jejichž dobudování brání obstrukce při získání stavebních povolení.

Celkově z toho všeho plyne, že blackoutu v elektrické síti předchází kolektivní blackout v hlavách lidí. A právě u jeho řešení by se asi mělo začít. Bude to ale samozřejmě složitější než oprava jednoho spadlého drátu.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít