Strádající ekonomiky mohou počítat s dodatečnými finančními injekcemi z evropského fondu obnovy, který se podařilo zachránit na prosincové schůzi šéfů států a vlád. Za minutu dvanáct uzavřely Evropská unie a Velká Británie dohodu, kterou se budou řídit jejich budoucí vztahy, a odvrátily tak hrozbu chaotického rozchodu.

I když prakticky celá Evropské unie vstupuje do nového roku v nenormálních podmínkách karantén a restrikcí všeho druhu, zmíněné události nám dávají naději.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Nacionalismus a extrémy budou nebezpečnější než koronavirus

Evropská komise odhaduje, že ekonomika poroste o 4,6 procenta. Úrokové míry zůstanou nízké, kurzy hlavních měn stabilní, burzy se nehroutí. Vlády budou moct postupně tlumit mimořádné výdaje na záchranu podnikatelů a zaměstnanosti a zaměřit se na to, jak splatit obrovské dluhy, které letos nadělaly.

K normálu přes Atlantik

Dalo by se říct, že Evropská unie tváří v tvář nebývalé pandemii obstála. Co však utrpělo, byla její vlastní jednota. Roztržka s vládami Maďarska a Polska ohledně dodržování zásad právního státu byla trpká a úporná.

Cynické vydíráni, zákulisní vyjednávání a nakonec plichta přijatelná pro obě strany sice odblokovala fond obnovy, ale nikterak nevyřešila podstatu problému, kterou je sklouzávání obou režimů k autoritářství a nedemokracii.

Vyhrocený nacionalismus, který se často snoubí s populismem, demagogií a protievropskou rétorikou, a občas se blíží k fašizující krajní pravici, představuje na prahu roku 2021 největší nebezpečí pro evropský integrační projekt a šířeji pro mír na kontinentu.

Převzato z Plusu

Dovoluji si tvrdit, že větší než pandemie koronaviru. Vedle Maďarska a Polska, kde jsou u moci vládci splňující řadu ze zmíněných hledisek, se dnes podobně orientované politické strany účastní vládních koalic přinejmenším v šesti dalších zemích EU. V jednadvaceti dosahují nejméně desetiprocentní podpory v průzkumech mínění, mnohdy i podstatně větší.

V roce 2021 se sice nechystají volby v Itálii nebo ve Francii, ale právě v těchto dvou velkých a významných zemích by se o rok dva později mohlo stát, že se k moci dostanou vůdci typu Mattea Salviniho nebo Marine Le Penové.

Evropská komise si poprvé vytyčila strategii, jak těmto tendencím čelit – říká jí evropský plán pro demokracii. Během nastávajícího roku ji hodlá vtělit do několika závazných předpisů a nezávazných doporučení.

Bude také podruhé připravovat podrobné zprávy o stavu vlády práva ve všech členských státech. Možná to nestačí, ale více smlouvy v této čistě politické oblasti evropské exekutivě nepovolují. Její místopředsedkyně Věra Jourová před Vánoci řekla serveru Politico: „Naše prosperita je založena na vzájemné důvěře. Když najednou vidíte erozi principu vlády práva, dochází vám, že by právě toto mohla být postupná eroze samotné EU.“

Vítr z plachet sebral evropským populistům naštěstí výsledek amerických prezidentských voleb; Donald Trump byl obdivován jak Orbánem, tak třeba slovinským prezidentem Janezem Janšou.

Jeho odchod a nástup Joea Bidena, politika s irskými kořeny, byl zřejmě i jedním z důvodů, proč britský premiér Boris Johnson, který měl k Trumpovi velmi blízko, nakonec souhlasil s uzavřením obchodní dohody. Takže návrat k normálu ve vztazích přes Atlantik je další dobrou zprávou pro rok 2021.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít