Přes osm tisíc korun měsíčně chce ministryně obrany Černochová přidat na platech vojákům z povolání. Protože, jak říká, se jí jinak nepovede navýšit stav profesionální české armády v příštích pěti letech o skoro 14 tisíc rekrutů. Tolik jich je prý kvůli neustálé fluktuaci a odchodům zapotřebí, aby se počet vojáků z nynějších 23600 zvedl do roku 2030 na 30 tisíc.

Komentář Praha 6:30 3. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dodejme, že je-li tomu tak, počítá ministerstvo obrany s tím, že armádu opustí do roku 2030 na 7600 profesionálních vojáků. Což je skoro třetina současného vojska. Dodejme, že mzda běžných vojáků se pohybuje kolem 46 tisíc hrubého, a to vzhledem k vysoké náročnosti jejich povolání vskutku není žádná sláva.

Na špici armádní mzdové spirály jsou naproti tomu generálové, a to s příjmy přes sto tisíc měsíčně. Ten nejvyšší, se čtyřmi prýmky, má základní plat kolem 150 tisíc korun. Nic proti tomu. Ovšem problém je, že je v české armádě takříkajíc „přegenerálováno“.

Celkem v ní totiž máme těch generálů aktuálně čtyřicet, což znamená, že na jednoho generála připadne pouhých 590 vojáků. V okolních zemích je běžný poměr jednoho generála na počet vojínů od jednoho do dvou tisíc. Tolik jen pro úplnost.

Bez jediného výstřelu

Nakolik mohou peníze, které teď žádá ministryně obrany, pomoci splnit armádní kvótu, je ovšem otázka nejen finanční. Faktem je, že dát se na vojnu v době hlubokého míru je něco zcela jiného než jít do armády teď, kdy zuří válka doslova za humny.

Zvlášť, když všechny agrese, od Hitlerova záboru Sudet v osmatřicátém, přes komunistický puč v únoru 1948 až po ruskou okupaci Československa v osmašedesátém, jsme se skřípáním zubů a s přemalováváním směrovek protrpěli bez jediného oficiálního výstřelu.

Vláda může od příštího roku zvýšit výdaje na obranu nad hranici dvou procent HDP

Číst článek

Až k tomu básník Ivan Diviš rezignovaně konstatoval, že v srpnu 1968 pochopil, že žije v zemi, kde je 15 milionů grafomanů, ale ani jeden voják.

Současné průzkumy veřejného mínění, zda bychom v případě napadení bojovali za svou zemi se zbraní v ruce, si odporují zřejmě podle toho, jak který dotyčný institut zformuloval otázku.

Například NMS Market Research zjistil, že do obrany ČR by se v případě agrese aktivně zapojilo pouze 39 procent občanů, zatímco Gallupův ústav shledal ochotu Čechů bránit svou zem naopak ze 60 procent.

Věřme pevně, že jednou nebudeme muset zjišťovat, jak je to doopravdy. A pokud ano, že na to snad budeme mít dost vojáků.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít