Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že vládní rozpočtová rezerva, která byla na letošní rok schválena 11,5 miliardy korun, má sloužit na pokrytí nepředvídatelných událostí.
Z reportu výdajů a příjmů domácností vychází, že ušetří v průměru asi 6000 korun, ale velká část, asi třetina, neušetří nic. Velký trenden stále zůstává obava z inflace.
„Ve školství výrazně přibývá dětí. I když školství dostane o něco víc peněz, tak to nestačí na pokrytí stávajícího stavu,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Zatímco ve srovnání s prvním čtvrtletím český hrubý domácí produkt roste, meziročně zaznamenal Český statistický úřad mírný pokles. Vývoj vysvětlují změny ve spotřebě domácností i stavy zásob.
Kalousek zdůraznil, že teprve když stát plně ovládne ČEZ, bude moct společnost sledovat i jiné cíle než maximalizaci zisku. S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti by krok považoval za správný.
„Tito lidé zanedbávají rodinu a je pro ně primární kontrolovat telefon, jak se kurzy mění. Nebo investují peníze, o které si nemůžou dovolit přijít,“ shrnuje krizová interventka Dominika Šatánková.
Předchůdkyně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Alena Schillerová (ANO) naopak očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit. O sporném návrhu bude Sněmovna jednat v týdnu.
Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. Další stovky milionů stálo testování, aplikace vakcín a léčba nakažených.
Do dalších měsíců bude hodně záležet na vývoji cen energií, které podle ministerstva průmyslu a obchodu už na trzích klesají. Rozhodne i to, jestli se České národní bance podaří zabrzdit inflaci.
Besedy Petra Pavla moderoval za odměnu 15 tisíc Václav Marhoul. Danuše Nerudová zaplatila Honzovi Musilovi 70 tisíc a talk shows s Andrejem Babišem (ANO) uváděl za 121 tisíc Aleš Juchelka (ANO).
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně.
Úspora energií v domácnostech se podle průzkumu odráží na číslech o spotřebě jen částečně. Na spotřebu má totiž vliv i počasí, letošní začátek podzimu byl spíš chladnější.
„I kdyby ekonomika rostla úplně optimálně a nebyla žádná Ukrajina, žádný covid, tak bychom každý rok generovali deficity kolem tří procent hrubého domácího produktu,“ popisuje profesor VŠE Jan Pavel.
Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu korun. Příjmy se navýší 136,3 miliardy, hlavně díky DPH a s ním souvisejícím ekonomickém růstu a zvyšováním spotřebitelských cen.
28:33
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec|Ekonomika
„Jsou to třesky plesky pořád dokola,“ reagovala Alena Schillerová. Uspořit ve státním rozpočtu na příští rok podle ní lze jednotky miliard korun, a to ještě za cenu „úplně zbytečného pnutí“.
Po letních jednáních Aleny Schillerové s ostatními členy kabinetu se ukázalo, že takřka ve všech kapitolách se plánují vyšší výdaje než v rozpočtu letošním.
Vláda ANO a ČSSD zvyšovala výdaje nejrychleji od roku 2000, žádná jiná vláda tolik neutrácela. Přinášíme přehled, jakým způsobem se útraty státu v končícím volebním období vyvíjely.
„Pochopil bych ale zvýšení minimální mzdy o inflaci. Kdo neumí pro své zaměstnance vydělat aspoň na inflaci, ať nepodniká. I když vím, že se to některým podnikatelům nebude líbit," říká Hanák.
Za zvýšením částek je koronavirová epidemie a nařízené uzavření škol. Vyplývá to ze zprávy o vyplacených dávkách, kterou zveřejnilo ministerstvo práce.
Více než polovina Čechů má nyní problémy vyjít s výplatou. Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 procent lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí.