Vyšší výdaje na obranu bude Česko v příštích letech financovat větším dluhem, což je pragmatická cesta, ale je to dočasné. Výhledově se stát neobejde bez dalších zásadních reforem veřejných financí.
Dvoudenní únorová cesta královského vlaku mezi Londýnem a hrabstvími Gloucestershire a Staffordshire stála 44 tisíc liber (téměř 1,3 milionu korun). I tyto peníze chce nyní rodina Karla III. ušetřit.
„Už sestavit rozpočet na rok 2026 bude výjimečně obtížné a jeho obrysy, jeho parametry se budou debatovat v tom měsíčním období před volbami. To bude pro nás zajímavé,“ míní Mojmír Hampl.
Varšava by co do obrany mohla v komunikaci mezi Unií a Washingtonem hrát roli. Trumpovi by se její přístup k vysokým výdajům mohl zamlouvat, PiS zase zakládá na dobrých vzájemných vztazích.
Přes osm tisíc korun měsíčně chce ministryně obrany Černochová přidat na platech vojákům z povolání. Jinak se jí prý nepovede navýšit stav profesionální české armády.
Pro pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, hlasovalo 148 poslanců napříč sněmovními kluby. Výjimkou byl klub SPD, jehož šestnáct přítomných poslanců hlasovalo proti návrhu.
Stavět na prvním předpokladu bezpečnost země je velmi riskantní, ne-li bláhové. A spoléhat se do značné míry na partnery v Alianci je zase neseriózní. I když jsme to 20 let dělali.
Miroslav Kalousek (TOP 09) připomněl, že vládní rozpočtová rezerva, která byla na letošní rok schválena 11,5 miliardy korun, má sloužit na pokrytí nepředvídatelných událostí.
Z reportu výdajů a příjmů domácností vychází, že ušetří v průměru asi 6000 korun, ale velká část, asi třetina, neušetří nic. Velký trenden stále zůstává obava z inflace.
„Ve školství výrazně přibývá dětí. I když školství dostane o něco víc peněz, tak to nestačí na pokrytí stávajícího stavu,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.
Zatímco ve srovnání s prvním čtvrtletím český hrubý domácí produkt roste, meziročně zaznamenal Český statistický úřad mírný pokles. Vývoj vysvětlují změny ve spotřebě domácností i stavy zásob.
Kalousek zdůraznil, že teprve když stát plně ovládne ČEZ, bude moct společnost sledovat i jiné cíle než maximalizaci zisku. S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti by krok považoval za správný.
„Tito lidé zanedbávají rodinu a je pro ně primární kontrolovat telefon, jak se kurzy mění. Nebo investují peníze, o které si nemůžou dovolit přijít,“ shrnuje krizová interventka Dominika Šatánková.
Předchůdkyně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Alena Schillerová (ANO) naopak očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit. O sporném návrhu bude Sněmovna jednat v týdnu.
Více než 940 milionů stál provoz Chytré karantény a informačních linek, 160 milionů šlo na mediální kampaně a reklamu. Další stovky milionů stálo testování, aplikace vakcín a léčba nakažených.
Do dalších měsíců bude hodně záležet na vývoji cen energií, které podle ministerstva průmyslu a obchodu už na trzích klesají. Rozhodne i to, jestli se České národní bance podaří zabrzdit inflaci.
Besedy Petra Pavla moderoval za odměnu 15 tisíc Václav Marhoul. Danuše Nerudová zaplatila Honzovi Musilovi 70 tisíc a talk shows s Andrejem Babišem (ANO) uváděl za 121 tisíc Aleš Juchelka (ANO).
Lidé v průzkumu hodnotili některé z 29 návrhů na zvýšení příjmů, nebo naopak snížení výdajů veřejných rozpočtů, které letos kabinetu Petra Fialy z ODS navrhla Národní ekonomická rada vlády.
Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně.
Úspora energií v domácnostech se podle průzkumu odráží na číslech o spotřebě jen částečně. Na spotřebu má totiž vliv i počasí, letošní začátek podzimu byl spíš chladnější.
„I kdyby ekonomika rostla úplně optimálně a nebyla žádná Ukrajina, žádný covid, tak bychom každý rok generovali deficity kolem tří procent hrubého domácího produktu,“ popisuje profesor VŠE Jan Pavel.
Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu korun a výdaji 2,019 bilionu korun. Příjmy se navýší 136,3 miliardy, hlavně díky DPH a s ním souvisejícím ekonomickém růstu a zvyšováním spotřebitelských cen.
28:33
Praha||Iva Hadj Moussa, Richard Vrdlovec|Ekonomika