Smutná proměna politiky v žumpu

Mohli bychom se chlácholit, že tak špatně jako na Slovensku, kde se v rámci předvolební kampaně nedávno přes okénko automobilu poprali bývalý premiér s bývalým ministrem vnitra, na tom ještě nejsme. Jenže i my už máme za sebou extempore Lubomíra Volného ve Sněmovně a další mohou následovat.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš ve Sněmovně

Mohli bychom se chlácholit, že tak špatně jako na Slovensku, kde se v rámci předvolební kampaně nedávno přes okénko automobilu poprali bývalý premiér s bývalým ministrem vnitra, na tom ještě nejsme | Foto: Jan Handrejch/Právo | Zdroj: Profimedia

Tak jako politika v řadě jiných zemí hrubne i ta česká. Zatím převážně verbálně, ale i to stojí za to. Kdekdo se šklebí nad tzv. politickou korektností, aniž by mu došlo, že se tím zároveň vysmívá dobrým mravům, slušnosti a empatii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Smutná proměna politiky v žumpu

Proti ministrovi za Starosty a nezávislé Martinu Dvořákovi nedávno šéf hnutí ANO Andrej Babiš použil výrazy „parazit“ a „nula“. Známý je přitom tím, že má mnohem šťavnatější slovník vulgarismů. Třeba tak časem dojde i na další. Zvlášť pokud je nebude vykřikovat, když v něm bouchnou saze, ale v rámci promyšlené politické strategie. Stále víc totiž baží po voličích, kteří nadšeně provolávají: Ten jim to ale nandal!

Babiš přitom má učitele zvučných jmen – Donalda Trumpa, Viktora Orbána nebo Roberta Fica. Aby vzali ztečí parlament, ještě své příznivce nevyzývá, ale spirálu nenávisti už roztáčí. Její součástí jsou i urážky a lži, kvůli kterým musí běhat po soudech.

Jedovatosti na parlamentní mikrofon

Dosud byl přeborníkem ve spoléhání se, že lidé nerozeznají pravdu od výmyslu, Miloš Zeman. A když byl nachytán na švestkách, schoval se za stát, ať se za něj omlouvá on. Babiše už dohnaly například bludy o novinářce Pavle Holcové, kterou podezříval, že s Georgem Sorosem na něj chystá předvolební špínu, nebo o demonstrantech proti jeho vládě, které měl za zaplacené.

Bývalý poslanec Volný dostal u soudu podmínku za šíření poplašné zprávy, vinu nadále odmítá

Číst článek

Čerstvě se dalšího pokračování dočkala Babišova vleklá válka s Miroslavem Kalouskem. Řekli o sobě navzájem už hodně nepěkných věcí, ale není divu, že obvinění ze spoluúčasti na smrti parašutisty na sobě Kalousek nechat nechtěl. Proběhl pak známý ping-pong mezi soudy.

Podle některých by měli politici snést vyšší míru kritiky, zvlášť pokud zazní od sněmovního pultíku, jenž bývá pokládán za nejsvobodnější místo ve státě. A pokud si přesto napadený poslanec přeje zjednat pořádek, měl by se obrátit na mandátový a imunitní výbor Sněmovny. Tak to například v minulém volebním období udělal poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček, jehož Kalousek označil za „komunistického fízla“.

Jiné soudy jsou ale přísnější a víc je zajímá obsah lží, než kdo je pronesl. Proto také Nejvyšší soud Babišovi s konečnou platností nařídil, aby se omluvil. Babiš sice avizoval podání k Ústavnímu soudu, ten mu ale už v jednom z minulých sporů vzkázal, že nesouhlas s právní argumentací příslušného soudu jako důvod pro stížnost k Ústavnímu soudu nestačí.

20:02

Rajchl nepřekračuje červenou linii a vláda není empatická, hodnotí politolog sobotní demonstraci

Číst článek

Novinkou je, že omluvit se Babiš má písemně i ústně při jednání Sněmovny. Byl by div, kdyby se při té příležitosti nedopustil dalších excesů. Může si třeba přinést kufr podkladů k domnělým nepravostem, jichž se měl Kalousek během politické kariéry dopouštět.

Říká se, že parlament slouží k verbálním soubojům, aby na ulicích nemusely probíhat ty pěstní. Jenže rozdíly mezi nimi se postupně stírají. Nezřídka jedovatosti pronesené na parlamentní mikrofon jen přilévají olej do ohně veřejné nervozity z politické situace. Pak zbývá jen krůček k fyzickému násilí.

Opozice hned tak nohu z plynu nesundá. Pomoci by ale mohlo, kdyby vláda ubrala na sebestřednosti a aroganci a více naslouchala nespokojeným lidem. Varovný prst může zvednout i prezident. Anebo si před příštími volbami pozvat stranické lídry a dohromady je požádat, aby z politiky nedělali žumpu, nad níž by se červenal i pověstný dlaždič.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme