Válka obrací kabáty Putinovým komplicům v Evropě
Když si lídr italských pravicových populistů Matteo Salvini vyjel do Przemyśle, nejspíše si myslel, že na východě Polska, kudy dennodenně proudí desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny, nemají o dění jinde na kontinentu přehled.
Starosta Wojciech Bakun ale dokázal, že ví, s kým má tu nečest. Bývalému vicepremiérovi a ministru vnitra, který proslul útoky proti přistěhovalcům a bratříčkováním s vládcem v Kremlu, na nádraží naservíroval tričko s obrázkem Vladimira Putina a s nápisem Ruská armáda.
Přesně s takovým trikem se Matteo Salvini předváděl za své návštěvy v Moskvě a také v Evropském parlamentu, když vyzýval k odvolání sankcí uvalených na Rusko po anexi Krymu v roce 2014. Svým odsudkem války na Ukrajině ze čtvrtka 24. února svou předchozí politiku nemohl vymazat.
Řada politiků v Evropě na pravém, ale i levém okraji politického spektra má nyní podobné potíže jako Matteo Salvini.
Dnes a denně musí odpovídat, proč udržovali tak blízké vztahy s Ruskem, proč Salviniho Liga dokonce podepsala dohodu o spolupráci s putinovskou stranou Jednotné Rusko a také jak to bylo s podezřelou dohodou o nákupu ruské ropy vyjednávanou v Moskvě funkcionáři z Ligy, ze kterého měly plynout provize do stranické pokladny.
Výletem na polský východ plný uprchlíků Salvini svou trapnou minulost jen paradoxně přivolává, jak to dokázaly italské výkřiky „Hanba!“ na nádraží v Przemyśli.
Skartované letáky
Stejné starosti jako Salvini má pár týdnů před prezidentskými volbami Marine Le Penová, jejíž strana narychlo musela skartovat letáky s fotografií vůdkyně francouzské populistické pravice s Vladimirem Putinem v Kremlu.
I jí se nyní vrací, že ještě letos v únoru – podobně jako český prezident Miloš Zeman – zprávy o chystané invazi odrážela s tím, že nevidí důvod, proč by Rusko mělo Ukrajinu napadnout, a že na lednovém summitu evropských pravicových populistů odmítala podepsat rezoluci kritizující hromadění ruských vojsk na ukrajinské hranici.
Vladimir Putin svou válkou proti Ukrajině nutí k mentálním kotrmelcům nejen krajní pravici, jako třeba Alternativu pro Německo, která vždy odsuzovala sankce za anexi Krymu a vyjadřovala sympatie vládci v Kremlu, a nyní útok na Ukrajinu označila za porušení mezinárodního práva.
Před ruským vpádem na Ukrajinu bojoval proti migraci, teď Salvini pomáhá na hranicích uprchlíkům
Číst článek
Hvězda krajní levice Sahra Wagenknechtová sice nepřevlékla kabát úplně naruby, když spolu s půltuctem poslanců za stranu Die Linke invazi odsoudila, ale odpovědnost přisoudila Rusku i Západu, takže jí někdejší dlouholetý předseda strany Gregor Gysi vytkl „absolutní nedostatek empatie k utrpení obětí“.
Trapné překvapení nastalo 1. března, když Sahra Wagenknechtová a Max Otte, který loni kandidoval za AfD na spolkového prezidenta, v minutovém rozpětí na svých twitterových účtech v takřka identických textech hlásali, že by byla chyba nejednat s Ruskem o jeho požadavcích Ukrajinu neutralizovat a demilitarizovat.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Ruští emigranti vyčkávají, Ukrajinu nepodporují
Alexandr Mitrofanov
Koalice Spolu chce vyhrát. Měla by začít pravdomluvností
Kateřina Perknerová
Vyhraje v USA strach z Trumpa, anebo nespokojenost s ekonomikou a migrací?
Jiří Pehe
Nesmiřitelný boj o slunný podzim života
Petr Holub