Rishi Sunak vsadil na útěk vpřed
Scéna před Downing Street číslo 10 vypadala až přízračně. Premiér Rishi Sunak předstoupil před novináře, aby oznámil, že volby do Dolní sněmovny se budou překvapivě konat už na počátku července, zatímco jej zaléval déšť a zpovzdálí jako z udělání zněly tóny písně Things Can Only Get Better neboli Věci už mohou jen lepší, kterou si za svou hymnu vybrala opoziční Labour Party.
Na oznámení bylo nejpřekvapivější načasování, protože nebylo jasné, proč vůdce konzervativců uspíšil datum voleb, když jeho strana za labouristy v průzkumech veřejného mínění nadále zaostává o dobrých dvacet procent.
V politice se takovému přístupu říkává útěk vpřed v naději, že překvapení přinese vládní straně výhodu. Riskantní manévr je spojen s rizikem, že pokud konzervativci utrpí 4. července všeobecně očekávaný debakl, vina padne na premiéra, který má tu pravomoc stanovit datum voleb a určit tak čas nejdůležitějšího politického střetu.
Co mohlo Rishiho Sunaka vést k impulzívnímu kroku, když s vyhlášením voleb mohl vyčkat až do konce roku?
Mohla to být úvaha, že by jeho straně mohly pomoci některé zlepšující se ekonomické ukazatele jako klesající inflace a rostoucí mzdy, což by podle pravidla volebních kampaní, že na ekonomice záleží, mohlo změnit názor voličů.
Ti jsou však vůči toryům nadále kritičtí, protože Sunakova vláda je ještě méně populární než kabinet premiérky Lizz Trussové, která vydržela ve funkci sotva pár týdnů.
Radost z úspěchu?
Ačkoli podle všech předpokladů by měl být výsledek voleb už nyní předem daný, v řadách labouristů nepřevládá radost z očekávaného úspěchu, který by je měl po čtrnácti letech vrátit k moci. Není to jen proto, že premiér je vyhlášením voleb zaskočil v době, kdy ještě nemají vybrány kandidáty do všech volebních obvodů.
Místo na podzim půjdou Britové hlasovat už v červenci. Největší šance mají zatím labouristé
Číst článek
Jsou tu také otazníky nad jejich programem, kdy není jasné, co a jak hodlají po návratu do vlády podniknout, což by mohlo vyniknout v příštích týdnech při nepříjemných dotazech v televizních a rozhlasových debatách. Jsou tu i pochybnosti, nakolik může vůdci labouristů Keiru Starmerovi uškodit nespokojenost muslimských voličů s jeho postoji k válce v Gaze.
Kvůli tomu všemu navzdory jednoznačně vyznívajícím průzkumům veřejného mínění leckteré labouristy pronásledují obavy, že červencová výhra by jim mohla přece jen uniknout, jako se to nakonec stalo například Hillary Clintonové v amerických prezidentských volbách v roce 2016.
Sunakův útěk vpřed tak do voleb ve Spojeném království vnesl potřebný prvek napětí. V týdnech zbývajících do 4. července se střetne vůdce konzervativců, který vsadil na nečekané zrychlení, a šéf labouristů, kterému schází sebejistota předpokládaného vítěze.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Motoristé kongresující
Ondřej Konrád
Co čeká Sýrii? Nevídaný experiment
Jan Fingerland
Zákaz bezdomovectví v Čechách? Populismus jak vyšitý
Jiří Leschtina
Jak asi Alena Schillerová vnímá svoje voliče, když se kvůli nim převléká za hranolky?
Martin Fendrych