Školami obchází strašák maturity z matematiky
Radši budu maturovat z něčeho jiného než z matematiky. Takto letos uvažovaly téměř tři čtvrtiny studentů. Ti, kteří si více věřili v „počtech“, se nakonec přepočítali.
Řeč je o zhruba pětině, která písemnou zkoušku z matematiky nezvládla alespoň na čtyřku. Bude si tak muset test po prázdninách zopakovat. Těch, kteří prolezli s odřenými zády, bylo také požehnaně.
U maturity z matematiky propadla téměř čtvrtina studentů, v testu z češtiny neuspěl každý desátý
Číst článek
Zkrátka se ukazuje, že s matematikou se potýká většina žáků, kteří míří k maturitě. Proto se jí snaží vyhnout. Když to z nějakého důvodu udělat nemohou, doufají, že ji alespoň na čtyřku zvládnou.
Jak ukazují výsledky z posledních let, není tato víra naplněna u čím dál většího počtu z nich. Vypovídá to buďto o tom, že nemalá část škol není schopna učit děti matematiku tak, aby zkoušku z dospělosti zvládly. Nebo je nastavena špatně. Nechce se totiž věřit tomu, že by populace postupně hloupla a nebyla schopna vstřebat požadované matematické znalosti.
Každoročně klesající počet žáků, kteří jsou vůbec ochotni skládat maturitu z matematiky a alespoň na čtyřku u ní uspět, názorně dokazuje, že se po příčinách příliš nepátrá, nebo se s tím nic zásadního nedělá.
Vidina povinné maturity z matematiky
Řešením není matematiku z maturit postupně vytěsnit. Jde totiž o obor, který je důležitý pro rozvoj logického myšlení. Matematika by se proto neměla zredukovat na „kupecké počty“ a neměla by se na středních školách přestat vyučovat. Je to pochopitelně nadsázka.
Realitou byla nejprve snaha zabránit povinné maturitě z matematiky. Nebyla úspěšná, přesto se pravidelně objevují diskuse o tom, zda tuto povinnost o nějaký ten rok odložit, či nikoli.
Pokud by posun byl doprovázen snahou zlepšit vztah žáků k matematice a zdokonalit jejich znalosti, nebylo by to na škodu. Odklad by však s velkou pravděpodobností žádnou zásadní změnu stejně nepřinesl.
Vidina povinné maturity z matematiky by mohla motivovat vedení škol ke změně výuky. Případně by mohla vést k přehodnocení smyslu státních maturit. Ty na stejné úrovni mají zvládnout jak gymnazisté, tak i učni. Přitom mezi jejich znalostmi je velký rozdíl. Což by se nemělo ověřovat u maturit.
Ty by mohly mít dvojí úroveň. Ta nižší by tvořila určité minimum, které by měl zvládnout každý, kdo chce získat maturitu v učebních oborech, nebo na některých typech technických škol. Vyšší hranice by se zase mohla týkat především gymnázií a byla by nutným předpokladem pro studium na vysoké škole.
Tím by odpadla nekonečná polemika o povinné maturitě z matematiky a výrazně by se snížil počet těch, kteří ve zkoušce z dospělosti propadli.
Netanjahu se čelně střetl s Barem
Jan Fingerland
Turkovo moře po kolena aneb Jak leadership nevypadá
Kateřina Perknerová
Ceny bytů východní Evropy doslova explodovaly
Julie Hrstková
Za papežem Františkem truchlí i Blízký východ
Jan Fingerland