‚Prevence spočívá v častém mytí rukou,‘ říká ke zvýšenému počtu žloutenky expert Fošum
V České republice už lékaři zachytili přes 1000 případů žloutenky typu A, jedná se asi o 400 případů více než za celý minulý rok. Podobný problém řeší i ve zbytku střední Evropy. V červnu před šířením nemoci varovalo i Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. „Onemocnění se nejčastěji šíří ve skupině sociálně slabších osob,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum.
Čemu připisujete zvýšený počet nemocných nejen u nás, ale v celé střední Evropě?
Dá se říct, že je to cestou přenosu a skupinou, přes které se onemocnění přenáší. V současné době ve střední Evropě se nám onemocnění dominantně šíří ve skupině sociálně slabších osob, kde jsou špatné hygienické podmínky, což je ta primární skupina, kde se nám žloutenka šíří.
Poslechněte si rozhovor s ředitelem odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravitnictví Matyášem Fošumem
Znamená to tedy, že sociálně slabších osob je víc? Nebo se zhoršuje třeba jejich přístup k hygieně? Proč je právě letos ten počet případů tak vysoký?
Je to dáno komunitou, ve které se onemocnění šíří. Dá se říct, že přestože onemocnění má epidemický charakter napříč střední Evropou, tak je uzavřeno v právě této skupině osob, kde jsou horší hygienické podmínky, takže ten nárůst je částečně dán tímto. Zároveň to způsobuje i ta standardní cesta přenosu, kdy tam nejsou hygienické podmínky, tím pádem ta cesta přenosu je jednodušší.
Mají lékaři povinnost tu nákazu žloutenkou typu A někam hlásit? Sleduje se potom zdroj nákazy?
Na území České republiky ta povinnost hlášení je. Osoby jsou hlášeny krajským hygienickým stanicím na území České republiky, které následně provádí trasování, tedy stejný proces, který známe z období Covid–19. Všem osobám, které jsou v kontaktu s nemocnou osobou a jsou rizikovou skupinou, tak jim je doporučeno očkování, což je to co zamezí, aby se onemocnění šířilo dále.
Lékaři už letos evidují více než 1000 případů žloutenky A, je to nejvíc za posledních 15 let
Číst článek
A při počtu víc než 1000 případů stíhají hygienické stanice, kde byl znovu počet zaměstnanců snížen, trasovat případy?
Bavíme se o tisíci případech, které máme od začátku roku, a je to rozprostřeno do celé České republiky. Pokud bychom tedy zůstali, třeba na území hlavního města Prahy, bavíme se o počtu 407 osob, které jsou rozloženy do času a do místa. Takže ano, krajské hygienické stanice stíhají a všem kontaktům doporučují očkování. Pokud třeba mé dítě onemocní, tak všechny kontakty, které jsou v domácnosti, jsou preventivně naočkovány, aby se nám onemocnění nešířilo v kolektivu dál, ale také aby se onemocnění nešířilo mimo rodinu.
Jaká je podle Vás nejlepší prevence proti hepatitidě typu A?
Ta primární prevence vychází z toho, že se jedná o onemocnění přenášené rukama. Takže doporučuji si mýt ruce před každou návštěvou toalety a poté před přípravou jídla. Určitě by nikdo nechtěl, aby ty samé ruce, které po použití toalety nebyly umyty mi připravovaly jídlo.
Právě Státní zdravotní ústav uvádí, že v současné době se proti hepatitidě A očkují bezdomovci a další rizikové skupiny. Jak to cílené očkování mezi bezdomovci probíhá? Jak je úspěšné?
Krajské hygienické stanice provádí tuto edukaci a současně do těchto rizikových komunit jsou posílány vakcíny. V současné době jsme už za rok 2024 a 2025 preventivně naočkovali více než 12 000 osob. Takže je to spolupráce samosprávy se státní správou tak, aby se vakcíny a prevence dostaly do rizikových komunit.
V Ústí nad Labem se podařilo zastavit epidemii žloutenky. Pomohlo k tomu mimořádné očkování
Číst článek
Máte zpětnou vazbu od charitativních organizací jaká je ochota u těchto lidí nechat se očkovat třeba právě v zařízeních Armády spásy?
Ta ochota není úplně valná, jak bychom si představovali. Na druhou stranu nejsme úplně ignorováni. Naším cílem není říct: ‚Tady máte vakcínu a nechte se naočkovat.‘ Naším cílem je naopak vysvětlovat, jaký benefit je ta vakcína, kdy člověk neonemocní a současně nebude mít zdravotní potíže, které ho následně potom budou nějakým způsobem handicapovat. Takže jdeme tou cestou nejdříve vysvětlovat a potom mu nabízet vakcínu, a tady se dá říct, že ten úspěch máme.
Vyplývají z varování Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí nějaké povinnosti právě pro státní správu a úřady v Česku?
Prakticky ano. Doporučujeme očkování kontaktům tak, aby se onemocnění nešířilo v rodině a v té komunity a současně, aby se nám to onemocnění nešířilo. Také se snažíme zvyšovat zdravotní gramotnost. A pro státní aparát je to třeba posílení laboratorní činnosti, aby vzorky, které se dostanou do laboratoře, byly pravidelně sekvenovány tak, abychom věděli, jaký druh onemocnění na území České republiky je. Dá se říct, že tohle jsou takové ty tři dominantní doporučení, které z evropského centra vychází a Česká republika i na 100 procent plní.
