Jeho odpůrci ho považovali za zločince i bez rozsudku, zatímco příznivci i nadále věřili, že je legitimní hlavou státu, násilně odstavenou od moci a nikdy neuvěří, že Mursí zemřel přirozenou smrtí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Když prezidenti neumírají v posteli

V řadě ohledů se od svých předchůdců lišil. Jako jediný nevzešel z armády, jako jediný byl islamista, a oproti většině svých dlouho vládnoucích kolegů vydržel ve funkci pouhý rok mezi svým zvolením v červnu 2012 a sesazením v červenci 2013. A ano, jako jediný egyptský prezident od zrušení monarchie byl zvolen v podstatě demokraticky.

Jinak ale Mursího dramatická životní cesta i její podivný konec zcela zapadají do vzorce novodobých egyptských dějin.

Chudí vojáci

Prvním prezidentem byl Muhamad Nadžíb, který se k moci dostal při převratu takzvaných svobodných důstojníků, kteří sesadili krále.

Prezidentem se stal v roce 1953, a i když zastával současně i funkci premiéra, jeho moc byla dost omezená. Dostával se do konfliktu se svými kolegy pučisty – byl umírněnější, opatrnější a chtěl omezit vliv armády. Výsledkem bylo, že ho jeho přátelé sesadili a většinu svého zbývajícího života strávil v domácím vězení.

Ve funkci hlavy státu ho vystřídal radikálnější, charismatičtější a bezohlednější Gamál Násir. Ten zemřel po téměř patnácti letech ve funkci na infarkt, podle některých názorů jako zlomený člověk v důsledku šoku, který utrpěl po drtivé porážce z šestidenní války s Izraelem. Rozloučit se s ním přišly miliony lidí.

Nahradil ho jeho blízký spolupracovník Anvar Sadat, který prohrál další válku s Izraelem, následně změnil názor, přešel ze sovětské na americkou stranu a uzavřel s Izraelci epochální mír. Za ten jej roku 1981 při atentátu potrestali islámští radikálové.

Hořké konce

I tak byl konec Sadatova vládnutí postižen protikorupčními a sociálními protesty, o kterých se on sám domníval, že je tajně vyvolává Moskva, která tak trestá zběha ze sovětské stáje.

Je možné, že by byl nakonec svržen a třeba i uvězněn. Takto se Sadat dožil jen dvaašedesáti let a na pohřeb tohoto neúspěšného prezidenta a odvážného mírotvorce přijel historicky rekordní počet zahraničních státníků, včetně desítek arabských hlav států a tří bývalých amerických prezidentů.

Převzato z Plusu

Jeho nástupcem se stal Husní Mubárak, který vládl od roku 1981 až do revoluce roku 2011, tedy celých 30 let. Kdyby zemřel před tím, i on by se dočkal velkolepého pohřbu. Takto se dožil potupného svržení a několikaletého věznění. Už několikrát se mluvilo o vážném stavu a hrozící smrti, nyní se zdá, že v klidu oslavil 91. narozeniny a přežil o čtvrt století Muhammada Mursího, který ho roku 2012 nakrátko nahradil.

Jak známo, Mursí byl sesazen po pouhém roce současným prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Ten má podobný profil jako všichni ostatní – je původně voják, pochází z chudého prostředí, a jeho zvolení se nedá označit za příkladně demokratické. Bude-li mít štěstí, nebude na něj spáchán atentát ani nebude vězněn, a třeba ani nebude muset vládnout až do konce svých dní, aby tomu zabránil.

Zatím se dá jen zvolat: šťastná to země, jejíž prezidenti umírají v posteli. V Egyptě to zatím moc neplatí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít