Analytik: Jsem skeptický, že by USA chtěly vztahy s Kyjevem brzy urovnat. Situace ale není bezvýchodná
Po roztržce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským je na stole možné ukončení americké pomoci Kyjevu, nahradit tento výpadek by přitom bylo problematické. „Evropa na začátku války zaspala,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Jakub Drmola. Rusko zároveň „vnímá slabost západní koalice“, nemá tedy důvod přistoupit na měsíční příměří ani vyslání západních sil na Ukrajinu. Situace ale není bezvýchodná, míní odborník.
Jak hodnotíte uplynulý velmi bouřlivý víkend, který odstartovala páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě? Jsou poslední dny přelomovým momentem nejen pro válku na Ukrajině, ale také pro evropskou bezpečnost?
Myslím, že je ještě brzy na to hodnotit, jak moc přelomové to bude. Rozhodně si ale myslím, že to má potenciál být přelomové. Je to v podstatě další milník v probíhající reorientaci zahraniční politiky USA a zatím nejsilnější roztržka mezi USA a Ukrajinou, která navázala na předcházející roztržky mezi USA a Evropou.
Kdo je Jakub Drmola?
Bezpečnostní analytik Jakub Drmola působí na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně
Těžko říct, jak to bude pokračovat. Zatím to probíhá v rovině politické a rétorické, uvidíme ale, do jaké míry se to projeví hmatatelně, rozpočtově nebo vojensky. Každopádně je to další indikátor toho, kam to může směřovat, a uvidíme, jak se k tomu jednotliví aktéři ještě postaví.
Po pátečním vystoupení v Bílém domě americký deník The Washington Post napsal, že administrativa zvažuje ukončení všech probíhajících dodávek vojenské pomoci na Ukrajinu. Může Trump skutečně zastavit pomoc Ukrajině?
Může. Není nic, co by mu reálně bránilo. Autoritu a kompetenci k tomu má. Samozřejmě nevíme, do jaké míry je zpráva Washington Post pravdivá, nebo nepravdivá, pokud vycházela z anonymních zdrojů. Nicméně nebylo by překvapivé, kdyby to bylo zvažováno vzhledem k tomu, jak to setkání probíhalo. Je to jedna z hlavních pák, kterou Trump a USA mají na to, aby mohli Ukrajinu k něčemu donutit. (Americká média s odvoláním na zdroje z Trumpovy administrativy informovala, že Donald Trump skutečně nařídil americkou vojenskou pomoc Ukrajině přerušit – pozn. redakce)
Celá tato probíhající eskapáda včetně nátlaku na dohodu o nerostném bohatství a vzácných kovech a také následného setkání ve Washingtonu značí snahu přinutit Ukrajinu k tomu, aby jednala tak, jak si přeje Trump ohledně potenciálního ukončení konfliktu. Pravděpodobně proto, že Trump chce konflikt ukončit co nejrychleji a je mu relativně jedno, jak to dopadne. Hlavní je, aby to bylo výhodné pro USA. Nemyslím si, že by měl vlastní hodnotové přesvědčení o tom, jak by měl mír uvnitř Ukrajiny vypadat a jak by měl dopadnout na Rusko. Jde mu o normalizaci vztahů a o byznys. Z jeho pohledu to pravděpodobně vypadá tak, že je jednoduší k něčemu donutit Ukrajinu než Rusko. Nejsnadnější cestou je tedy tlačit na Ukrajinu, aby ji přinutil přijmout podmínky, které jsou na stole.
53:29
Jednání s Trumpem je teď na koalici ochotných. Tahouny budou Macron a Starmer, říká Pojar
Číst článek
Evropa zaspala
Dokážete odhadnout, jak dlouho by Ukrajina dokázala bez americké pomoci přežít?
Co znamená přežít?
Jak dlouho by dokázala bojovat?
To je hodně široká otázka. Záleží na tom, co si pod tím „přežít“ a „bojovat“ představit. Je důležité zdůraznit, že to závisí i na tom, jak se k tomu postaví Evropa a jak budou vypadat dodávky ze strany evropských spojenců, případně nějakých jiných, a do jaké míry by byli schopní suplovat roli USA, nebo jestli by třeba také zanechali dodávek a tak dál. To je poměrně významná proměnná.
Ukrajinci samozřejmě mohou do určité míry bojovat velice dlouho. Přestože dodávky z USA a jejich vojenská a zpravodajská podpora jsou významné, pro ozbrojený odpor nejsou zcela nezbytné. Fronta by se třeba posunovala rychleji, než je tomu nyní – zejména na východní straně. Nicméně si nemyslím, že by bez amerických dodávek a pomoci bylo Rusko schopno v krátkém horizontu obsadit třeba celou Ukrajinu. To mi přijde zcela nereálné, zvláště pokud alespoň v nějaké míře přetrvá podpora ze strany evropských států.
3:35
Naše vláda je s Ruskem, řekl Američan a rozplakal se. Trumpovi příznivci prezidenta naopak podporují
Číst článek
Co z americké pomoci je tedy pro Ukrajinu nejvíce nepostradatelné a Evropa to nedokáže v současné chvíli nahradit?
Jedna zajímavá položka, která byla také zmiňována jako potenciální zdroj nátlaku, je třeba Starlink. Co se týče této komunikační satelitní zpravodajské infrastruktury, s tím Spojené státy výrazně převyšují schopnosti evropských států. A pak je to samozřejmě množství materiálu, který mají jednotlivé státy k dispozici. Americký obranný průmysl je jednoznačně největší na světě a množství dodávek, které mohou USA poskytovat, je tedy větší, než jsou momentálně schopni poskytovat evropští spojenci. Pak je samozřejmě otázka vůle to poskytnout, kdy americká vůle je v porovnání s tím, co mají k dispozici, menší než u většiny evropských států. Potenciál amerického obranného průmyslu je samozřejmě obrovský, zejména co týká kvantity.
Proč je tak problematické, aby případný výpadek Spojených států nahradila Evropa? Je to skutečnost, že Evropa nemá sklady plné, jako mají Spojené státy?
Jednak to a zadruhé to je dáno velikostí obranného průmyslu a produkčních kapacit. Evropa na začátku války poměrně výrazně zaspala, pokud jde o budování nových kapacit na výrobu munice či čehokoliv jiného. Propásla první rok nebo dva, aby dokázala výrobní kapacitu navýšit. To se bohužel nestalo, protože si asi většina zástupců přála a doufala, že válka bude krátká a nebude to potřeba. Válka krátká není a potřeba to je. Přestože v Evropě jsou státy a korporace, které jsou v oblasti obranného průmyslu velice významné i v globálním měřítku – zejména pokud jde o obranný průmysl ve Francii nebo Německu – americký obranný průmysl je mnohem větší.
Nadšený atlantista Merz míří do čela Německa v době ‚nové epochy‘. Dokáže Berlínu vrátit roli lídra?
Číst článek
Může do situace nějak promluvit, pokud by Německo začalo dodávat Ukrajině třeba střely dlouhého doletu Taurus, jak slibuje pravděpodobný nový německý kancléř Friedrich Merz?
Ukrajina by za to určitě byla ráda, a pokud by je dostala, měla by možnost je efektivně použít. Je to systém, který je velice schopný, Německo by ale pravděpodobně nebylo ochotné ho poskytnout v tak velkých číslech, aby to bylo schopné zásadně zvrátit průběh války. Byl by to prostě další systém, ke kterému by mohli sáhnout jako v případě střel Storm Shadow. Pravděpodobně by se ale jednalo o stovky kusů, což není něco, co by dokázalo zvrátit válku, byť by to zvládlo zásadně zkomplikovat logistickou nebo týlovou situaci armády Ruské federace.
Zelenskyj po nedělním setkání s evropskými lídry v Londýně vyjádřil naději, že je schopen vztah s Trumpem zachránit. Věříte tomu i vy?
Musí se o to snažit, nic jiného mu nezbývá, respektive není důvod se o to alespoň nesnažit. Od té doby znovu opakoval vděk Ukrajiny vůči Spojeným státům americkým za jejich podporu, což byla záminka, kvůli které jednání proběhlo tak, jak proběhlo. Zelenskyj údajně není dostatečně vděčný, přestože děkuje, kudy chodí.
Určitě se bude snažit o narovnání vztahů, ale záleží na postoji Trumpa a americké administrativy, jestli budou mít o takovéto narovnání zájem. A vůči tomu bych byl momentálně celkem skeptický, alespoň v nějakém krátkodobém horizontu.
Rusko vnímá slabost Západu
Účastníci nedělní schůzky v Londýně se shodli na základních bodech podpory Ukrajiny a podle dosavadních zpráv Francouzi navrhli měsíční příměří, které by následně otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky. Jak tyto závěry hodnotíte? Je to dobrý odrazový můstek?
Je to dobré v tom, že to představuje snahu a určitý pokus o návrh a plán. Nicméně si nemyslím, že to je dostatečné v tom směru, jak přinutit jednotlivé strany a zejména Ruskou federaci, aby na něco takového byly ochotné přistoupit.
6:35
Trump nechápe nebezpečí, které může nastolit. Putin je pro něj spojenec víc než Zelenskyj, říká ukrajinista
Číst článek
O vyslání západních vojáků na Ukrajinu v nějaké peacekeepingové rovině se mluví už déle, ze strany Ruské federace to ale bylo zatím odmítáno jako nepřijatelné. Zároveň si nemyslím, že by za momentální situace byla Ruská federace z jakéhokoliv důvodu ochotná na měsíc přerušit pozemní vojenské operace. Iniciativa je stále na jejich straně a zároveň vnímají slabost západní koalice, která pomáhá Ukrajině. Pravděpodobně by šli sami proti sobě, kdyby na něco takového přistoupili.
Bylo by tedy sice dobré, kdyby nějaké body z tohoto plánu realizovány byly, ovšem stavím se poměrně skepticky k tomu, že by k něčemu takovému mělo za současných okolností a atmosféry dojít. Evropští hráči, kteří s tímto přišli – hlavně Francie a Británie a částečně Itálie nebo Německo, které do toho vstupují – podle mě momentálně nemají páky na to, aby jednostranně Rusko k něčemu takovému donutily nebo vůbec přesvědčily, aby na to přistoupilo.
Rusko tedy nemá motivaci na měsíční příměří kývnout…
Bylo by to hezké, ale nemyslím si, že Rusko na něco takového přistoupí. Nemá žádný důvod, aby na to kývlo.
22:57
Ukrajinská novinářka: Mír musíme vyjednat z pozice síly. Jinak bude Rusko dál lhát a skončí to agresí
Číst článek
Dokážete si ale představit, že takovýto odpor z ruské strany může naopak vyvolat odpor na americké straně? Pokud je Trumpovým cílem ukončit válku co nejdřív a Rusko to bude blokovat, může to vést k rozčarování na straně Spojených států?
Teoreticky může. Jak jsem říkal, z pohledu Trumpa je jednodušší tlačit k něčemu Ukrajinu než tlačit na Rusko. Z tohoto důvodu nastoupil na cestu menšího odporu, pokud by ale Ukrajina, Evropa a USA našly vizi míru, kterou by i Trump považoval za dostatečně výhodnou a schůdnou, Rusko by k ní ale nebylo ochotné přistoupit, mohlo by dojít k tomu, že by začal výrazněji tlačit na Rusko. Nicméně žádná taková dohoda momentálně na stole není a těžko předvídat individuální rozhodnutí Donalda Trumpa nebo členů jeho administrativy, které chodí ode zdi ke zdi a mění se téměř ze dne na den.
Takže ano, určitě si můžu něco takového představit. Nicméně si nemyslím, že momentální situace nasvědčuje tomu, že by k něčemu takovému mohlo v krátkodobém horizontu dojít. Ale do budoucna to teoreticky možné je.
Mise bez americké pojistky
Jak už jsme zmiňovali, plán Francie a Británie počítá také se vznikem koalice ochotných, která bude bránit Ukrajinu. Bylo by vyslání vojáků z „koalice ochotných“ bez pojistky USA dostatečnou bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu?
Dostatečnost bezpečnostní záruky přímo závisí na tom, co by si Rusko myslelo, že by se stalo v případě, že by Rusko mír porušilo. Aby to fungovalo, Rusko by muselo být přesvědčeno, že se mu nevyplatí mír porušit a zaútočit třeba i na koaliční „peacekeepery“, kteří by tam byli. Závisí potom na Evropě, aby podmínky vyslání a pravidla byla nastavena tak, aby to vypadalo důvěryhodně a aby tam bylo jasně stanoveno, co se stane, když se něco stane – co budou vojáci dělat, jaký budou mít mandát a co bude dělat zbytek vojenské architektury jednotlivých států, pokud by byli jejich vojáci na Ukrajině napadeni.
Dohoda o nerostech rozpoutala ve vztazích Ukrajiny a USA bouři. V čem je pro Kyjev (ne)výhodná?
Číst článek
Ze strany USA v minulosti zaznělo, že rozhodně nemají v plánu jakkoliv garantovat bezpečnost těchto sil, pokud by k něčemu takovému došlo. Takže pokud by to bylo jen na evropských státech, byl by zapotřebí silný závazek, že by to znamenalo třeba plnohodnotný vstup jednotlivých členů do války nebo něco, co by bylo dostatečně důvěryhodné a hlavně odstrašující.
Za jak pravděpodobné tedy považujete to, že se skutečně podaří dojednat mírovou misi, která by měla dostatečně silný mandát na to, aby byla schopná bránit ruské agresi a zároveň by na to Rusko bylo ochotné přistoupit?
Za současné situace si to jako příliš pravděpodobné nepředstavuju, protože Rusko momentálně nemá důvod na to kývnout. Rusku se tyto debaty o nejednotě spojenců a o tom, že se Trump hádá se Zelenským, líbí a vyhovují mu. Je to pro něj indikátor, že se jim daří, a potvrzením jejich předsudků o prohnilosti a slabosti liberální demokracie a Západu. Za současné situace tedy Rusové nemají důvod, proč by měli souhlasit s rozmístěním francouzských a dalších peacekeeperů na ukrajinském území.
Vidíte v tom určitou bezvýchodnost celé situace?
Nevidím v tom bezvýchodnost, minimálně z dlouhodobějšího hlediska. Všechno tohle se může poměrně rychle změnit. Situace v Rusku se může změnit, situace v Evropě se může změnit a koneckonců i situace v americké administrativě se může změnit, protože zrovna ta současná je poměrně labilní, mění názory poměrně rychle a pravděpodobně tam nebude navždy. Pokud by se třeba výrazným způsobem sjednotila pozice Evropy a navýšila podpora pro Ukrajinu nebo kdyby došlo k nějakým neočekávaným událostem v Rusku, ať už na poli ekonomickém, nebo politickém, mohlo by to něco změnit a neviděl bych to jako bezvýchodné.
Čtyři scénáře konce ruské války proti Ukrajině. Bez silných záruk se z ní musí stát ‚Izrael na steroidech‘
Číst článek
Trend za poslední měsíc nebo dva bych pro Ukrajinu určitě nehodnotil pozitivně, ale zároveň bych to neviděl ani jako okamžitý kolaps Ukrajiny nebo jako bezvýchodnost situace. Indikuje to rostoucí význam Evropy, která bude mít silnější slovo v tom, jak konflikt bude dál probíhat.
Mají evropské země vůbec kapacity na to poslat na Ukrajinu desítky tisíc vojáků?
Pokud k tomu bude politická vůle a funkční krytí, rozhodně na to kapacity jsou. Ukrajina není vzdálená země, je poměrně dobře logisticky propojená se Západem a zároveň je připravená podporovat vlastní vojáky. Odhaduje se, že na frontě bojuje nějakých 500 až 600 tisíc Ukrajinců, a pokud by tam přibylo pár desítek tisíc evropských vojáků, není to žádná zásadní změna, která by byla z logistického nebo materiálního hlediska nerealizovatelná. Je to čistě otázka politické vůle a finančního kapitálu, respektive politické vůle finanční kapitál použít a vojáky tam za nějakých smysluplných podmínek a mandátu poslat.
V předchozí odpovědi jste říkal, že současná situace indikuje rostoucí význam Evropy. Jaký úkol by si tedy Evropa měla stanovit jako první?
Bylo by fajn, kdyby Evropa našla jednotnější hlas ohledně toho, co se má dělat, jakou má vizi toho, kam by se situace měla dál vyvíjet, co bude dělat, pokud se nebude vyvíjet tak, jak by si přála, a hlavně co je Evropa ochotná pro to udělat. Státy jsou v tomto velice nejednoznačné. Často vidíme, že Francie nebo Británie něco navrhnou, následující den ale Německo řekne, že s tím nesouhlasí a že to je nesmysl. Žádný z evropských států není dostatečně velký na to, aby se na tomto poli mohl prosadit unilaterálně. To znamená, že bude potřeba najít nějakou širší shodu a jednotu v tom, co je potřeba udělat, a najít vůli to reálně začít dělat.
