Spojené státy a Evropská unie mají nejvýš 18 měsíců na to, aby se připravily na možný rozsáhlý konflikt s Čínou a Ruskem. To není strašení nějakého vyplašence. Agentura Interfax píše, že to tvrdí šéf evropského velitelství Spojených států a vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich, upozorňuje v komentáři pro Český rozhlas Plus Martin Fendrych.

Komentář Praha 16:30 26. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak jsme v Evropě na případný ruský a čínský útok připraveni? Většina evropských lídrů si rusko-čínské riziko dobře uvědomuje. Ostatně proto se země NATO na posledním summitu dohodly, že velmi silně, až na pět procent HDP, do deseti let zvýší široce pojaté výdaje na obranu.

Mnohem horší je to s evropskými obyvateli. Ti jako by si především hrozbu Ruska stále odmítali připustit. Podle průzkumu Eurobarometru nejsou lidé v unijních zemích ochotni utrácet víc peněz za obranu.

Pouze 23 procent obyvatel Unie si přeje, aby EU využívala své finanční prostředky k vojenským účelům. Obrana se v průzkumu Eurobarometru umístila až na sedmém místě z deseti navrhovaných oblastí investic.

Čím blíž k Rusku...

Celkem nepřekvapivě, očekávatelně, se postoj obyvatel evropských zemí silně odlišuje podle toho, jak daleko mají k ruské válce na Ukrajině.

Čím blíž k Rusku, tím víc si lidé uvědomují, že nám opravdu hrozí válečný konflikt, že se nás ruská hrozba bezprostředně týká. Investice do obrany mají 50procentní podporu v Estonsku, 46 procent obyvatel je podporuje ve Finsku a Litvě.

4:43

Rusko je nedotknutelné i pro takzvanou opozici

Číst článek

Naopak v Itálii výdaje na obranu podporuje pouhých 12 procent dotázaných, ve Slovinsku a Maďarsku 14 procent, v Bulharsku 13 procent, ve Španělsku 17 atd. V Česku, které má zkušenost s ruskou okupací, by víc peněz na obranu vynakládala čtvrtina obyvatel, přesně jen 24 procent lidí.

Generál amerického letectva Grynkewich varuje, že by čínský prezident Si Ťin-pching mohl zaútočit na Tchaj-wan ve spolupráci s Putinem.

„Konflikt může začít čínským útokem na Tchaj-wan. Jelikož je nyní Rusko satelitem ČLR, Si Ťin-pching nepochybně sladí své kroky s Putinem. Čína a Rusko se připravují na simultánní úder na Tchaj-wan a Evropu. Budeme potřebovat každé zařízení, veškerou techniku, kterou máme, a každou munici, kterou seženeme, abychom byli připraveni,“ varuje.

Útok hned na dva cíle

Kdo si myslí, že se nás Čína zas až tolik netýká, měl by pochopit, jak riskantní je její spojení s Ruskem. Pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan a současně Rusko na některou zemi NATO, znamenalo by to dvě válečné linie, které by síly Aliance značně vyčerpávaly. V tom je hlavní riziko koordinovaného čínsko-ruského dvojútoku.

Čína nechce, aby Rusko prohrálo válku, řekl ministr. EU si uvědomila, že se na Peking nemůže spoléhat

Číst článek

Před chutí Putina otestovat ochotu NATO bránit kteréhokoli svého člena už dlouho varují tajné služby i vojenští experti. Liší se vlastně jen v čase, který má NATO na přípravu obrany, tedy na odstrašení protivníka.

Je tragické, že si většina obyvatel EU riziko ruského a čínského útoku nepřipouští. Přesně tyto nálady Rusové i Čína sledují, na naši pohodlnost a lhostejnost sázejí.

Jen připomenu: Alexus Grynkewich ví, o čem mluví jako málokdo jiný, má obrovské množství informací. Oproti těm, kteří by raději investovali kamkoli jinam, jenom ne do obrany.

Autor je spolupracovník deníku Forum 24

Martin Fendrych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít