Naprosto klíčové je, aby firmy, podnikatelé i živnostníci věděli, že se mohou na stát v krizových časech naprosto spolehnout. Že je nenechá ve štychu a pomůže jim, aby přežili situaci vyvolanou ničivou pandemií a následnými zákazy vyhlášenými vládou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Šabata: Nejde jen o odškodnění, vláda přichází o důvěru podnikatelů

Začátek vypadal rozumně: rychlá podpora mířila správně na udržení pracovních míst, kabinet odložil splatnost daní a pojištění, rozšířil ošetřovné, zpřístupnil firmám hotovost, odpustil část odvodů, pamatoval i na OSVČ a na exportéry.

Jistě, něco mohlo přijít o pár dní dříve, měl zaznít razantněji formulovaný závazek, že peníze nebudou problém, a také první představa o dlouhodobějším programu. Ale v časovém tlaku a v neznámé situaci odvedli ministři dobrou práci.

Klíčová jistota se hroutí

Pak se stala naprosto neuvěřitelná věc. Vláda zničehonic změnila právní základ všech krizových kroků: namísto krizové legislativy se opřela o zákon o ochraně veřejného zdraví, který nemluví o odškodnění za ušlý zisk. Pokradmu, bez upozornění a věrohodného vysvětlení.

Ale i tak začalo rychle vyplouvat na hladinu, o co tady vlastně jde – stát se chce vyhnout proplácení škod vzniklých v důsledku krizových opatření. Většina právníků se přitom shodla, že nárok na náhradu včetně části ušlého zisku existuje.

Podnikatelé, firmy i živnostníci se zděsili. Zavřené obchody a výroba, příjmy na nule, většina výdajů běží dál, krach není už jen slovo z učebnic ekonomie. A v této situaci stát zaplatí nanejvýš rozbitou výlohu jako při povodních? Nikoli aspoň část reálné ztráty způsobené krizovými zásahy vlády?

Šéf odborů Josef Středula jednání vlády komentoval slovy: „Z mého úhlu pohledu se to srovnává pouze s chováním šmejdů.“

Ne, tohle se opravdu nemělo stát.

Věcně lze vládu i pochopit. Krizová legislativa je v Česku formulovaná velmi široce a stát opravdu nemůže nahradit všechny škody, které vzniknou při obraně proti pandemii koronaviru. Měla na to ale pamatovat na začátku a legislativci jí měli poradit, jak má vyhlásit nouzový stav a jak dělat další krizové zákazy a příkazy.

Ale to ještě nebyla fatální chyba. Tou byl záludný způsob, jakým změnu provedla. Ještě jednou Josef Středula: „Považuju to za fatální přešlap. Myslím, že se to nemělo vůbec nikdy stát. Podnikatelé, živnostníci byli připraveni na to, že ponesou významný díl problémů sami. Po tomto si říkají: Proč?“

Opakujeme – v této chvíli je pro byznys klíčová jistota, že ho stát nenechá na holičkách. A ta se právě hroutí.

Vláda měla férově přiznat situaci, vysvětlit, co je a co není možné, dát základní záruky, pokud jde o náhrady škody. Jednat na rovinu, tomu byznys rozumí.

Část podnikatelů se teď bude jistě se státem o škody soudit. I oni mají zákonnou povinnost chovat se s péčí řádného hospodáře.

V nedávném projevu premiér Andrej Babiš řekl: „Epidemii koronaviru společně zastavíme, jen když si budeme důvěřovat.“ Přesně tak. Proto by měla vláda v této zpackané záležitosti s náhradou škod zatáhnout za záchrannou brzdu.

Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít