Tento stav ale definoval uplynulou dekádu, ve které při velice nízké inflaci klesla ve většině vyspělého světa i nezaměstnanost. Lidé díky tomu zbohatli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Zaměstnanec je pán

Inflace loni raketově vzrostla, čekal se nárůst lidí bez práce – a nic. V Česku i v západní Evropě a Americe se od loňska skoro nezměnila. 

Malý nebo žádný růst nezaměstnanosti vytváří polštář pro řešení inflační krize. Inflace způsobuje, že si za výplatu lidé koupí méně, to je jasné. Současná velká poptávka po zaměstnancích ale brání lidským tragédiím, kdy domácnosti nemají na splácení úvěrů, protože živitelé přišli o práci. 

Nepodmíněný příjem

V Česku i leckde na Západě je více volných míst, než je uchazečů o práci. To znamená, že lidé si mohou diktovat podmínky, včetně platů. Daří se také odborům v kolektivním vyjednávání.

Ovšem v Česku je inflace stále tak vysoká, že reálné mzdy, tedy ty očištěné o vliv inflace, klesají. Ekonomové ale čekají, že růst cen už je za vrcholem. Podniky budou ochotnější přidávat, takže poněkud chudí zaměstnanci se mohou v druhé půlce roku trochu zahojit.

Boj o zaměstnance začal už před pandemií, kdy trochu přehřátá ekonomika potřebovala každé ruce. V pandemii zase trh práce opustila ze zdravotních či osobních důvodů řada lidí. Normou se stalo – do té doby leckde nepředstavitelné – různě flexibilní zaměstnávání.

Lidé se naučili pracovat z domova a přístup firem se hodně zpružnil, aby si zaměstnance udržely, musejí se vcelku snažit. V britském průzkumu mezi zaměstnanci finančních služeb se podle Bloombergu polovina z nich vyjádřila, že by dali výpověď, pokud by je šéfové nutili být více v kanceláři...

Někteří ekonomové – včetně šéfa americké centrální banky Fed – se vracejí k Philipsově křivce, když soudí, že porazit inflaci jde jen zaškrcením ekonomiky a zvýšením nezaměstnanosti.

Ani prudký růst sazeb k tomuto jevu ale zatím nevedl – v Česku je nezaměstnanost poloviční než úrokové sazby, ve Spojených státech je míra nezaměstnanosti nyní skoro stejná jako v Česku – dva procentní body pod dlouhodobým průměrem.

Problém s nízkou nezaměstnaností může být mnohem dlouhodobější. Drtivá většina volných míst je pro nízko kvalifikované pracovníky, v Česku jde o skoro 70 procent. Jinými slovy, firmy shánějí lidi na práci, kterou chce dělat málokdo.

Jistým řešením je otevřít trh imigrantům, kteří vezmou za vděk jakoukoli práci. Nebo výrazně vylepšovat podmínky a mzdy i u podřadných zaměstnání – a to je nákladné. 

Technologie vytlačují z trhu mnoho málo kvalifikovaných prací, své o tom vědí prodavači, pracovníci ostrahy i dělníci na linkách. Politikům ve vyspělých zemích to celkem dělá vrásky na čele. Možná skutečně bude řešením takzvaný základní příjem a lidé budou dělat jen to, co aspoň trochu chtějí.

Britové aktuálně dělají experiment, v němž budou vybraným osobám platit zhruba polovinu průměrné mzdy po dobu tří let. Nepodmíněný příjem se testuje v různých zemích – idea je, že by mohl vyřešit chudobu a zlepšit život lidí v současné době technologické revoluce.

Možná se toho dočkáme. Na začátek ale zlepšení podmínek pro práci, kterou nikdo dělat nechce, by mohlo stačit. 

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít