Jako jediný představitel členského státu Evropské unie se slovenský premiér Robert Fico zúčastnil oslav konce druhé světové války přímo v Moskvě. Při příležitosti tak zvaného Dne vítězství nad fašismem položil společně s nejvyššími politickými představiteli dalších zemí květiny u hrobu neznámého vojína.

Komentář Bratislava 6:29 12. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Především ale dělal stafáž ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, se kterým se setkal. Kromě prezidenta Ruské federace se Fico potkal také s prezidenty Číny a Brazílie a s generálním tajemníkem Komunistické strany Vietnamu.

Svou cestu posléze označil za mimořádně úspěšnou. Ty čtyři hodiny v letadle navíc, na které si původně stěžoval, protože mu pobaltské státy nedovolily přeletět přes jejich území, mu už pak zřejmě zase tolik nevadily.

V každém případě už jenom tím, že se Ficova cesta do Moskvy vůbec konala, si vysloužil slovenský předseda vlády značnou mezinárodní pozornost.

Jeho záměr kritizovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, když o něm prohlásila, že stojí na nesprávné straně dějin. Fico, který si zakládá na tom, že svá rozhodnutí přijímá „suverénně“, si to pochopitelně nenechal líbit. Na druhé straně se ale netvářil, že by mu její kritika nějak vadila.

Když nás nebudou chtít na západě

Naopak, opět mohl tak jako v minulosti už několikrát, ukázat prstem na „zlý Brusel“, který se snaží jeho i všechny ostatní poučovat, co je a co není správné. Jeho příznivci doma takové „nekompromisní“ vystupování jistě ocení.

25:52

Ficova účast na přehlídce je spoluúčastí na straně Ruska ve válce proti Ukrajině, míní Procházková

Číst článek

Ne všichni na Slovensku to ale vidí stejně. V pořadí už druhá cesta slovenského premiéra do Moskvy za posledních několik měsíců spustila velkou vlnu kritiky. Opozice to označila za „zradu slovenských zájmů“, někteří komentátoři dokonce za vlastizradu. Tisíce lidí se opět shromáždily na náměstích slovenských měst, aby daly najevo svůj nesouhlas s Ficovou cestou.

Je přitom zajímavé, že ani slovenská vládní koalice nebyla ve svých názorech jednotná. Především představitelé strany Hlas neskrývali opatrný nesouhlas. Ministr školství Tomáš Drucker zdůraznil, že Fico nebyl v Moskvě za celou vládní koalici, ale za svoji stranu.

‚Poskok, který si honí ego.‘ Slovensko kritizuje Ficovu cestu do Moskvy, na protest přišly tisíce lidí

Číst článek

Podobným způsobem reagoval předseda slovenského parlamentu Richard Raši, čili hned po prezidentovi druhý nejvyšší ústavní činitel země, který během návštěvy Prahy připomínal, že místo Slovenska je v Evropské unii a nemůže být nikde jinde.

Jeho premiér si to ale zřejmě nemyslí. Svým počínáním dělá všechno proto, aby se dál prohluboval příkop mezi Evropskou unií a Slovenskem.

A mohl to pak vzít jako záminku, aby hledal spojence jinde – v Rusku, ve střední Asii nebo Číně. Takto postupoval už jeden z jeho předchůdců, Vladimír Mečiar. Ten prohlásil památnou větu, že „když nás nebudou chtít na západě, obrátíme se na východ“.

Výsledkem byla bezprecedentní izolace Slovenska, které v přeneseném slova smyslu jakoby na pár let zmizelo z mapy Evropy, upadlo do zapomnění, kam nikdo z ostatních lídrů nejezdil a o dění v zemi se nezajímal. A když vás někdo začne ignorovat, tak je to kolikrát daleko horší, než když vás pořád za něco kritizuje.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít