Ta zatím vycházela z toho, že již zavedená americká desetiprocentní plošná cla zůstanou základem, a kladla další podmínky, které se rovnají přímému vměšování do vnitřních věcí Evropské unie a jejích členských států: ústupky ohledně daně z přidané hodnoty, změna předpisů týkajících se bezpečnosti a jakosti dovážených potravin nebo zdanění digitálních služeb.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Barták: Trumpova hrozba padesátiprocentními cly sice odložena. Přetrvává však pocit bezradnost

Evropská komise, která zastupuje členské státy v obchodních jednáních, nemá ani pravomoc, ani mandát vyjednávat o takovém oklešťování klíčové neobchodní legislativy Unie.

Zatím nikdo nezpochybňuje její mimořádně klidný a racionální postup, i když Trumpa zjevně rozčiluje a zatím nepřináší ovoce. Vedle rozvážného klidu je však třeba mít také řádně nabito.

Komise trvá na tom, že by bylo nejlépe usilovat o snížení vzájemných cel na průmyslové a necitlivé zemědělské výrobky až na nulu a nabízí různé formy spolupráce s USA, včetně koordinace politiky vůči Číně.

Na stole jsou také nabídky zvýšených dovozů amerického zemního plynu nebo sójových bobů.

„Jsme připraveni spolupracovat v dobré víře, ale vztahy mezi EU a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami,“ opakuje komisař Maroš Šefčovič, který v pátek na dálku opět bezvýsledně jednal se svými americkými protějšky.

Jednání v Paříži

Začátkem června by se měl Šefčovič sejít v Paříži s americkým vyjednávačem Jamiesonem Greerem.

Nepůjde do jednání s prázdnýma rukama – Evropská komise má v záloze už schválené vyhlášení cel na dovoz americké oceli a hliníku v hodnotě 20 miliard eur, které pozastavila poté, co Trump začátkem dubna odložil spuštění svých „recipročních cel“ o tři měsíce.

Sestavila také seznam amerického zboží v hodnotě 100 miliard eur, na něž hodlá uvalit tarify, pokud k dohodě s USA nedojde. Momentálně ho konzultuje s členskými státy.

Tato evropská odveta byla připravena jako reakce na původně vyhlášené Trumpovo dvacetiprocentní „reciproční“ clo vůči Unii.

Pokud by se mělo zvednout na 50 procent, což by v podstatě znamenalo konec obchodování, musela by evropská strana přijít s dalšími postihy. Na stole je tedy opět citelné zdanění amerických digitálních služeb, tedy značných příjmů, které v Evropě generují američtí giganti jako Meta, Amazon či Apple.

EU se za této situace musí připravit na skutečně tvrdý boj, což nebude vůbec snadné. V její „genetické“ výbavě je spíše hledání kompromisů – uvnitř i navenek – než válečná manévry.

Bude těžké najít shodu ohledně seznamu amerického zboží, jehož dovoz by se zatížil vysokými cly, i jednotný postup stran zdanění digitálních společností, ale bude to jediná možná cesta.

Zatím naštěstí nic nenasvědčuje tomu, že by se vlády některých členských států pokoušely se Spojenými státy jednat bilaterálně, za zády Komise. Nikdo však neví, co se stane, pokud dosavadní taktika k ničemu nepovede.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz