Když na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borell, že „východní Středomoří je klíčová oblast pro Evropu“, věděl, co říká.

Komentář Praha 6:29 27. srpna 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak na vývoji v regionu záleží, dokazuje posilování vojenské přítomnosti Spojených států amerických, Francie a dalších mocností.

V sázce není nic menšího než rozsáhlé zásoby zemního plynu. Ty se mají skrývat ve vodách omývajících Turecko, Řecko, Kypr, blízkovýchodní státy v čele s Izraelem a Egyptem.

Hledáním a přípravou podmínek komerční těžby vzácných nerostných surovin se zabývají společnosti z Francie, Spojených států amerických, Itálie nebo například Kataru.

Situace eskaluje od chvíle oznámení ložisek objevených i potencionálních, protože svou část přírodního bohatství chce také Turecko.

To má ale smůlu, že podle výkladu sousedních států zaštiťujících se mezinárodním právem, má jen úzké pásmo pobřežních vod a zbytek připadá regionálním sousedům. Z toho důvodu Ankara uzavřela dohodu o vytyčení pobřežních vod s vládou premiéra Sarrádže v Libyi. Výměnou za pomoc v občanské válce se mělo Turecko vyvázat z izolace v oblasti.

Ostatní země v regionu (Spojené státy, Rusko, Evropská unie a další mocnosti) ovšem dohodu neuznaly. Tak to Turecko zkouší takříkajíc na sílu. Nejdříve vypravilo těžební loď s vojenským doprovodem k řeckým ostrovům. Situaci, kdy se na sebe chystaly ozbrojené složky obou zemí, uklidnilo až Německo (telefonátem kancléřky Angely Merkelové s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem).

Diplomacie v kulisách hrozeb

Ten se pak rozhodl odložit průzkumnou činnost v zájmu dosažení dohody. Odhodlání ale vzalo za své jen po několika dnech, a Turecko svou průzkumnou činnost obnovilo.

Následovalo posílení francouzské vojenské přítomnosti v oblasti, která vyslala svou letadlovou loď Charles de Gaulle. Spojené státy americké svou šestou flotilu posílily o plovoucí vojenskou základnu – na Krétu přiletěly stíhačky ze Spojených arabských emirátů cvičit s řeckými vojenskými protějšky.

Vše zpovzdálí sleduje Rusko, které může přijít o výhodný obchod případným dokončením plánu na využití zásob zemního plynu ve východním Středomoří (pro zásobování Evropy navrženým plynovodem East Med).

Posilování vojenské přítomnosti ve východním Středomoří, angažmá Francie a Německa, podpora Evropské unie Řecku a Kypru mohou mít několikerý výsledek:

Může dojít k utužení unijní spolupráce, když ostatní členské státy uvidí, že se přistupuje k problémům v duchu principu jeden za všechny, všichni za jednoho.

Při nedostatečné jednotně se ale jen prohloubí neochota členských států řešit jim vzdálené zahraničně politické problémy. Kupříkladu přístup k Bělorusku mohou podmiňovat řešením vlastních priorit. Zároveň ale Turecko může opět využít migraci k nátlaku na Evropu.

Úspěšným nalezením zemního plynu, a jeho přivedením do Evropy přes Itálii a Řecko, se zvýší šance diverzifikovat zdroje energií.

Přesuny armád ovšem znamenají, že diplomacie se odehrává v kulisách hrozeb a odstrašení reálnou silou. V takové chvíli je pak už těžké ustoupit. Úspěch bude znamenat zvýšení kreditu unie ve světě, prohra a případný ústupek, pak ale pravý opak.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít