Rusko se rozlomilo na dvě nestejné části
Ruská spisovatelka Ludmila Ulická, jejíž knihy vyšly i v češtině, je momentálně jako většina představitelů ruské inteligence mimo hranice své země. Někdo odjel do Istanbulu a pak dál, někdo do baltských zemí, jiní do Polska, Gruzie či Arménie. Ulická zakotvila v Berlíně.
V nedávném velkém rozhovoru na YouTube se přiznala, že se nemůže zbavit utkvělé myšlenky: Přesně před sto lety stejně tak prchaly do zahraničí před sovětskou mocí zbytky ruské inteligence, které nestihli zničit bolševici. A je to tady zas.
Ulická není sama, kdo procitá z rozšířené iluze, že je možné žít v současném Rusku, být inteligentní, obývat svůj vlastní uzavřený svět literatury, umění a filozofie a doufat, že neinteligentní, ba vražedná státní moc tě nechá na pokoji.
YouTube, který Vladimir Putin zatím ještě v Rusku nezakázal, se stal místem, kde se hlásí z různých míst Evropy a světa zástupci toho lepšího, co v ruské společnosti ještě zůstávalo po masové emigraci z Putinska, která běžela všechna uplynulá léta, a co nyní ruský státní prostor definitivně opustilo nebo opouští.
Tito lidé, kteří po urychlené emigraci se začátkem Putinovy války proti Ukrajině zůstali bez příjmů, střechy nad hlavou a prostředí, na které byli zvyklí, si zaslouží respekt, protože nesložili ruce do klína a stále se snaží alespoň touto formou udržovat existenci vrstvy ruské společnosti, která v minulosti generovala velká umělecká díla a vědecké objevy.
Polozvířata, která nemyslí
Co ale v Rusku v drtivé většině zbude, až Putinova z něho diktatura vystrnadí úctyhodné lidi? Osmaosmdesátiletý Otar Ioseliani je legendární gruzínský filmový režisér, který začínal jako mladá hvězda ještě v Sovětském svazu, kde ovšem měl problémy s komunistickou cenzurou, a od začátku 80. let minulého století žije a tvoří ve Francii. Přesto v rozhovoru, který před pár dny poskytl v rodné Gruzii, řekl, že za svou zemi považuje také Rusko.
Domovy opouštějí desetitisíce Rusů. ‚Věci se budou jen zhoršovat,‘ vysvětlují odchod do ciziny
Číst článek
V bohaté a krásné ruštině, které není schopna většina obyvatel současné Ruské federace, řekl, že největším problémem Ruska je, že je z více než 50 procent obydleno lůzou, polozvířaty, která nemyslí, nechápou, nezajímají se o nic, nemají svědomí. Je to dav, který nemá mozek.
Ioseliani se zároveň vyznal z lásky k ruskému jazyku a k lidem, kteří v této zemi žili a vždy zůstali lidmi. Právě tyto lidi ale Putinův režim, který dnes podporuje přes 80 procent těch, které Ioseliani považuje za lůzu, důsledně ničil; a v podstatě dosáhl stavu, kdy bude mít za poddané jen ty, kteří se mu s láskou podvolí.
Otevřenost starého gruzínského režiséra bude bezpochyby kdekoho v Česku šokovat. Přesto nelze popřít, že se Rusko rozlomilo na dvě nestejné části. Ta evropštější část ruské území opustila. To, co zbylo, vraždí dnes ukrajinské ženy a děti, ničí jejich domovy buď přímo, nebo zprostředkovaně nadšeným souhlasem s válkou svého führera.
Autor je komentátor serveru Novinky.cz
Život s mafií nebyl žádná zábavná hra
Veronika Lefrancois
Místo na Medveděva, který chce Němcovou koupat v krvi, Babiš útočil na českou senátorku. Divný Čech
Martin Fendrych
Česko porušuje právo na bydlení. Bude to politiky někdy zajímat?
Apolena Rychlíková
Putinovi barbaři likvidují Rusy a jejich kulturu
Alexandr Mitrofanov