Podle projektu Česko 2022: Život k nezaplacení už průměrná domácnost na pomoc Ukrajině od března do konce května věnovala přes 1500 korun. „Víc dávají bohatší domácnosti, tam je to za celé období kolem 3000. Ty chudší dají za celé období v průměru kolem 700 nebo 800. Ale když to počítáte z jejich příjmů, které jim zůstanou po zaplacení bydlení a jídla, tak procentuálně je ta solidarita podobná,“ řekl Radiožurnálu šéf PAQ Research Daniel Prokop.

Život k nezaplacení Praha 17:15 29. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Žádání o příspěvek na bydlení by se mohlo od července výrazně zjednodušit. Dávku by bylo možné vyřizovat online přes aplikaci, kterou se chystá ministerstvo práce a sociálních věcí od pátku zprovoznit. Už jste viděl tu aplikaci v pilotním provozu?
Viděl jsem z ní jenom screenshoty, tedy obrázky. Ale vypadá to, že se zjednoduší vyplňování v současné aplikaci. Nyní se musíte probrat 50 položkami příjmů. Nová aplikace by snad měla fungovat tak, že si zaškrtnete, jaké příjmy máte, a potom je tam vyplníte. A za druhé by to mělo umožnit online podání příspěvku. Když se tam přihlásíte přes identitu občana nebo bankovní identitu, tak vložíte elektronické přílohy, a neměl byste chodit na úřad práce. Zejména pro mladší rodiny to bude velké ulehčení, když to budou schopny podat online.

Ale je tam řada neznámých. Nevím třeba, jestli to půjde použít tak, že senior, který nemá bankovní identitu, tak to třeba s někým vyplní, vytiskne a pošle poštou. Ano. To by také mělo podle mého názoru být, protože ne každý je schopný udělat si bankovní identitu. Aby to nevyřadilo seniory.

Ale jinak by to mělo být velké zjednodušení, ale zatím jsme to neviděli. A bude to potřeba propagovat, protože řada lidí o tom nebude vědět. Obeslal bych tím všechny lidi, kteří berou přídavky na děti a chudé důchodce, aby věděli, jak to podat.

Zjednodušení má umožnit vládní novela o státní sociální podpoře, která by podle plánu měla začít platit 1. července. Znamená to, že žádosti bude možné online vyplňovat vlastně hned ve čtvrtek po půlnoci?
Mělo by to tak být, přál bych si to. Na příspěvek mají nárok lidé, kteří dávají za bydlení víc než 30, respektive v Praze 35 procent svých příjmů. Když má třeba důchodce příjem 15 tisíc z důchodu, žije sám, tak by za to bydlení neměl podle toho zákona dávat víc než 4500 za nájem a energie. Takže když dává třeba 6000, tak rozdíl by mu měl doplatit stát tím příspěvkem, těch 1500. Zejména pro důchodce, pro chudší rodiny s dětmi to může být velká pomoc. Takže je dobré se na to podívat a zkusit si, jestli na to má člověk nárok a zkusit to podat. Myslím si, že by to mohlo navýšit žádosti minimálně o vysoké desítky tisíc.

Kolik dávek je vlastně v České republice?
Nemám to spočítané, ale je jich snad přes dvacet. Jsou tam i dávky, které bere velmi málo lidí a každá má jiné podmínky. Byl bych zastáncem toho, co udělali v Británii, aby se to hodně zjednodušilo. Mají tam Universal Credit, kde splníte nějaké podmínky a máte jednu podporu. Nevím, jestli má smysl rozdělovat všechny přídavky na děti, příspěvky na bydlení, na mobilitu a řadu dalších a ten systém přetěžovat o administrativu. Myslím si, že by to chtělo zjednodušit.

Zvýšení životního minima

Další zprávou, která souvisí s nynější krizí, je zvýšení životního minima. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) původně chtěl zvýšení o 10,8 procenta. Ministerstvo financí zřejmě dovolí asi jenom 8,8 procenta. Zdá se, že životní minimum by se mohlo kvůli zdražování od července zvýšit ze 4250 na 4620 korun. Může to pokrýt růst nákladů?
Životní minimum má pár významů. Jednak se projevuje tím, že na podporu máte nárok, když máte třeba příjem do trojnásobku životního minima, takže to rozšíří skupinu lidí, kteří mají nárok na přídavky na bydlení. A další věc je, že se podle toho počítají i srážky v exekuci, kde máte nějakou nezabavitelnou částku, která se počítá mimo jiné podle životního minima.

Řada států valorizuje životní minimum automaticky. Myslím, že na Slovensku. Roste automaticky s inflací, aby to nemuseli řešit lidé, aby se tím politici každé tři měsíce nezabývali, neplýtvali svojí energií na to, že to politicky řeší.

Češi pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny. Průměrně poslala každá domácnost od začátku války 1500 korun

Číst článek

Návrh ministerstva práce Mariana Jurečky vycházel z toho, že to dorovná o inflaci do konce května. Navíc to není inflace mezi chudými lidmi, kde je ta inflace vyšší - i po zahrnutí bydlení a podobně. Podle mě to byl takový minimalistický návrh, těch 10,8 procenta.

Zvýšit to o 8,8 procenta, což to dorovná do března nebo dubna, je takový kompromis. Bude se to muset zvyšovat znovu. Nevím, jestli to má účel šetřit relativně drobné prostředky a zároveň dát 66 miliard na energetický tarif a osm miliard na plošnou podporu všech domácností a podobně.

Myslím, že tady by vláda mohla být trošku štědřejší, protože toto opatření opravdu míří na spodních dvacet procent. A naopak trošku racionálnější v tom, jestli má smysl ten energetický tarif za 66 miliard.

K tomu přičtěme ještě existenční minimum, které by se také mohlo zvednout z 2740 na 2980 korun. Jenom připomeňme, že minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Co tomu říkáte?
Problém je, že třeba přídavek na děti… Když se zvýší životní minimum, tak naroste počet lidí, kteří na ně mají nárok, protože to je – myslím - definováno jako 3,4násobkem životního minima. Má na to nárok docela dost rodin, ale málo z nich to čerpá. Nicméně nezvyšuje se hodnota příspěvku, činí relativně malou částku.

Možná bychom měli promyslet, jestli nezvyšovat hodnotu podpor. A to se týká jak toho přídavku, tak třeba slevy na první dítě, která je dnes 15 nebo 16 tisíc korun ročně a hodně stagnuje. Tam by podle mě měla být také nějaká valorizace v podporách rodin, aby rostla hodnota daňové slevy na první dítě s tím, jak roste inflace, rostou mzdy a podobně.

Ministerstvo práce navrhuje od července zvýšit životní minimum. Vzrůst by mělo o devět procent

Číst článek

Peníze pro Ukrajinu

Podle data našeho společného projektu Česko 2022: Život k nezaplacení už průměrná česká domácnost na pomoc Ukrajině od března do konce května věnovala přes 1500 korun. Jak to, že chuť pomáhat neklesá?
Čekali jsme, že se to bude zplošťovat, ale řada lidí byla solidární i v květnu. Samozřejmě víc dávají bohatší domácnosti, tam je to za celé období kolem 3000. Ty chudší dají za celé období v průměru kolem 700 nebo 800. Ale když to počítáte z jejich příjmů, které jim zůstanou po zaplacení bydlení a jídla, tak procentuálně je ta solidarita mezi chudšími a bohatými podobná.

Možná je to trochu víc, než je ten průměr.
Možná ti nejchudší dají procentuálně ze zbytkových příjmů i trošku víc. Je to pozitivní zpráva, že solidarita v možnostech, kterou lidé mají, prochází napříč všemi sociálními skupinami. A že neklesla tak brzo, jak někteří očekávali, že to nebylo jen pár týdnů. Minimálně měsíce se uchovala. Ale může se to změnit na podzim, až budou eskalovat ekonomické problémy.

Stát by na to měl navázat tím, že tu solidaritu podporuje. Solidarita má takto dvě podoby. Jedno jsou moje osobní příspěvky, že když na to mám, tak za to nic nedám, když přispěji. Druhá je solidarita v systému, kdy škola, která přijme ukrajinské děti, tak může být potrestána tím, že se tam pošlou další děti, protože má nastavenou tu podporu. A je nutné, aby stát odděloval tyto dva typy solidarit - individuální a tu v systému, protože v tom systému je to nutno řídit a říct: „Každá škola přijme minimálně jednoho uprchlíka. Nedovolíme to, že v některé škole jich bude 40 a budou se tam stahovat a ve třetině škol nebo ani jeden.“

24:53

Funguje Deštník proti drahotě? Příspěvek na bydlení je neúměrně složitý, upozorňuje dluhový expert

Číst článek

S tím souvisí i to, že hodnocení toho, jak ukrajinské děti zvládají české vzdělávání, se od dubna podle průzkumu Česko 2022: Život k nezaplacení propadlo o čtyři procentní body. Víc lidí tedy cítí, že s tím může být v září nějaký problém. Jaký úkol z toho plyne pro nového ministra školství?
Je to jako subjektivní pocit, nicméně řada lidí má zkušenost od svých dětí ze škol. Jsou tam v integraci dobré zprávy, ale i trošku negativnější. Zhruba polovina dětí v základoškolském věku, které tady jsou, chodí do základních škol. U středoškoláků je to výrazně méně, u mateřských škol je to výrazně méně a ministr školství musí přes léto zjistit, proč se nezapisují a jak je podpořit, aby se zapsali. Protože tam jsou různé bariéry. Třeba neví, jak se vůbec zapsat. Nebo je školy odmítly nebo si myslí, že se vrátí na Ukrajinu, ale třeba to nebude vzhledem k vývoji tak jednoduché.

A druhá věc je posílit přes léto výuku češtiny, což jde jednak kurzy, ale za druhé podle mě je hodně důležité zapojit je do volnočasových aktivit - umělecké kroužky, sportovní kroužky. Protože děti v přirozených kolektivech hodně načerpají přirozenou mluvu a v září to budou mít jednodušší. Do toho bych přes léto hodně investoval.

Teď děláme výzkum mezi ukrajinskými rodiči, kteří nutnosti těchto věcí předběžně potvrzují. Budeme z toho mít výstupy v červenci. Ale určitě je to věc, která se vyplatí - podpořit volnočasové činnosti a řešit, proč se rodiče nezapisují.

Zvýšení platů ve školství

Se školstvím souvisí i zpráva, že od prvního září by měly dostat o 10 procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství nebo lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Je na to vhodná doba?
Nepedagogičtí pracovníci jako kuchařky, školníci a podobně mají hodně nízké mzdy, takže tam jde spíš o zabránění tomu, aby byli zároveň i klienty státu v oblasti podpor. To sice stejně možná budou, ale už jich nebude tolik.

24:21

Garance nemám, ale platy učitelů chci udržet na 130 procentech průměru, říká kandidát na ministra Balaš

Číst článek

Když jsem přemýšlel o valorizaci, tak bych ji možná dělal systematičtěji – že by tam byla nějaká fixní valorizace o stovky korun, která by přidala relativně víc chudým nebo nízkopříjmovým státním zaměstnancům, a pak ještě nějaká procentuální valorizace. Ta třeba nebude tak vysoká jako inflace, ale i tak má v dnešní době v té inflaci smysl přidávat špatně placeným profesím. Aby nebraly 18 tisíc.

Kde na to má stát brát?
Stát vybere hodně na zvýšení DPH – odhadem 50 až 100 miliard. Také vybere víc na dividendách z ČEZ a z dalších společností. Takže ty příjmy se můžou zvýšit o 100 až 120 miliard díky těmto věcem. Ano, pořád je pravda, že my jako stát máme v Evropě podprůměrné daně a odvody. Nevím, jestli je teď čas některé z nich posilovat, ale možná je čas zkoumat, kde vybíráme málo a kde naopak hodně.

Hodně daníme relativně nízkopříjmové zaměstnance, včetně kuchařek a školníků, takže jim přidáváme, na což bere stát peníze z daní. Naopak některé věci daníme velmi málo. Některé kapitálové daně máme nízké, když nějaká firma prodá jinou firmu do zahraničí, tak z toho platí žádné nebo malé daně.

Daně z nemovitostí buď v podstatě nemáme, nebo je máme velmi malé. Existuje tedy řada věcí, kde vybíráme mnohem méně než západní státy. Zajímavé je také to, že na sociální výdaje dáme mnohem menší část daní, než je průměr v Evropě.

V rámci přípravy na středeční rozhovor jste mi poslal takový test, kde jsem měl hádat, kolik procent HDP vybere stát na daních a odvodech a kolik z toho jde právě na sociální podporu. Tak jsem vám tam z legrace napsal takovou zelenou tečku, která byla nejblíž středu, ale byla to samozřejmě ta žlutá, která vypovídá o tom, že my jsme na tom hůř, než je průměr Evropské unie.
Střední stát, který vybírá průměrně a dává standardní částku na sociální výdaje, je, myslím, Španělsko. Potom jsou státy jako, tuším, Francie a samozřejmě Skandinávie, které vybírají relativně hodně a hodně z toho dají na sociální podporu.

23:03

V čele resortu školství by měl stát insider, který se v tomto prostředí vyzná, soudí senátor Růžička

Číst článek

Jsou státy, které vybírají relativně malé daně, ale drtivou část z nich dají na sociální výdaje. To je třeba Velká Británie nebo Irsko, které má nízké daně, ale směřuje je těm chudším lidem. My jsme mezi státy, které mají podprůměrný výběr a zároveň relativně málo dávají na důchody, dávky, nemocenské a na sociální výdaje.

U nás jdou výdaje mnohem víc na dotace firmám, podpory spoření, takové věci, kde není účel úplně jasný. Takže to by podle mě chtělo nějak promyslet a zorganizovat nějaký audit, na kterém by se řešilo, co všechno z tohoto má smysl.

Myslíte si, že by to bylo téma pro Národní ekonomickou radu vlády, jíž jste členem?
Určitě to je zásadní téma. V radě se formují nějaké skupiny, takže myslím, že by to měla řešit ta z nich, která se snad bude zabývat ekonomiku domácností, to znamená i sociálním systémem a ta, která se bude zabývat veřejnými financemi.

Určitě se tam budou vyskytovat i jiné názory, než mám já. Je třeba říct, že taky nemusím mít ve všech věcech pravdu. Ale experti by to měli řešit.

Daňová reforma

Myslíte si, že se tam objeví i zárodek debaty o nějaké daňové reformě anebo o změně přístupu ke zvyšování daní za této krizové situace?
Myslím, že ano. Myslím si, že byla chyba, že jsme snižovali daně bez promyšlení toho, jaké jiné daně zvýšit. Kdyby se snížilo zdanění práce a zároveň se zvýšily třeba jiné daně, tak by to bylo v pořádku. Politik ale nemůže vyškrtat 140 miliard v daních a vystavit tím další vládu tak obrovskému tlaku, že už daně může jenom zvyšovat.

Pátá výzva pro příští českou vládu: jak chtějí kandidující strany a hnutí řešit zadlužení státu?

Číst článek

Ale on je pak i členem té další vlády. Takže tak staví i sám sebe, jestli mluvíme o zrušení superhrubé mzdy.
Na této politické a ekonomické chybě se bohužel podíleli ODS a hnutí ANO. Myslím si, že by to nemělo být předmětem zkratkovitých rozhodnutí, jako byla superhrubá mzda, ale spíš nějaké analýzy, například na straně daní, kde je v Česku struktura opravdu velmi zvláštní.

Máme obrovský výběr v sociálním pojištění, což je jeden z typů výběrů odvodů, který sice roste s příjmem, ale který je zároveň nahoře zastropován a ze kterého nemají žádnou úlevu nízkopříjmoví občané. Naopak v některých těch odvodech jsou minimální odvody.

Nejvíc tedy vybíráme pomocí typů odvodů a daní, který zatěžuje nízkopříjmové zaměstnance a nízkopříjmové osoby samostatně výdělečně činné a podobně. Myslím si tedy, že je na přehodnocení, jestli má smysl takto lidi zatěžovat v době, kdy je zároveň zatěžuje inflace.

Zájem o očkování

Už pár dní vidíme signály, že přichází další covidová vlna. Neplatí zcela, že je covid sezonní onemocnění. Nové subvarianty jsou mnohem nakažlivější. Jak velký či malý zájem je a bude o další očkování na základě vzorku z vašeho dlouhodobého výzkumu Česko 2022: Život k nezaplacení?
Ten zájem o „booster“ od zimy poklesl asi o šest procentních bodů. Je tam tedy pokles mezi lidmi, kteří ještě nemají být přeočkováni. Také se teď budeme ptát na zájem o čtvrtou dávku, protože někdy od srpna nebo od září budou mít lidé možnost si ji nechat dát. To už je pak na nějakou konzultaci s lékařem, jestli se to vyplatí a podobně.

Ale zájem klesá. Myslím si, že komunikace vlády zatím příliš nenahrává tomu, že by to mohl být problém. Nikdo neví, jestli to bude problém, protože je tam spousta neznámých. Ale myslím si, že už víme, že existují levná opatření, které fungují.

Například přeočkování nebo filtrace vzduchu ve školách. Tu mají například ve většině škol v Anglii. My jsme do ní vůbec neinvestovali. Dále je třeba levné testování lidí, kteří mají doma někoho rizikového, protože u nich je to preventivní testování nejdůležitější.

Tyto věci můžu být relativně levné a můžou nám pomoc projít podzimem bez lockdownů. Vláda by je podle mě měla připravovat a nějak je komunikovat.

Zatím je kolem toho spíš klid a mír a čeká se, jak se ta situace vyvine.
Jako poslední dva podzimy.

Jan Pokorný, ako, kth Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít