Kterak se Estonci v posledních volbách opět pochlapili
Není nejmenšího sporu, že politické ovzduší v Estonsku obsahuje i živnou půdu pro ustrašenectví, mnichovanství a podbízivý populismus. Jde přece o zemi, která je první na ráně, pokud se ruská agrese rozhodne táhnout dál na západ. O zemi, která jako mnohé ostatní evropské národy strádá pod vysokými cenami energie a inflací. O zemi, jejíž obtížná hospodářská situace je vydávaná demagogy jako trest za sankce vůči Rusku.
A v neposlední řadě o zemi, kde Putinova pátá kolona straší Estonce nedozírnými následky, budou-li následovat politiku premiérky Kaji Kallas. Politiku liberální, prozápadní a ostře protiruskou.
Politické ovzduší takto vyvolávané hraje přirozeně víc do not ustrašencům a defétistům. Nejinak je tomu ale i jinde v Evropě. U nás, v sousedním Německu, ve Španělsku a podobně. Mnichovanství anebo dokonce skrytá podpora Putina se potměšile všude tam skrývají za rádoby ušlechtilé úsilí o mír.
Nedávné estonské parlamentní volby měly podle toho dopadnout. Nedopadly. Zvítězila Kaja Kallas a její Reformní strana. Získala ze sto jedna mandátů celých 37. Ač se na druhém místě umístila strana Ekre aneb pravicově populistická konzervativní lidová strana, přesto ji Kaja Kallas předeběhla nejméně o dvě koňské délky.
Věřte demokracii!
Estonci se nenechali zastrašit, byť putinovské potenciální ohrožení nemusí zůstat jen hrozbou. Podrželi se přesto tradiční odtažitosti k Rusku. Vždy ta země pro ně znamenala zkázu a civilizační úpadek.
V estonských parlamentních volbách vyhrála strana premiérky Kallasové. Vláda zůstane proevropská
Číst článek
Posíleni na duchu nedávným rozhodnutím finských bratranců připojit se přímo k západní obranné alianci, neskočili na lep rádoby vlasteneckému nadbíhání pravicových populistů, kteří volební kampaň postavili na kritice údajně nezodpovědné obranné politiky stávající premiérky.
Ta na rozdíl od jiných evropských zemí, které se na počátku rusko-ukrajinské války omezily na dodávky přileb, zákopnických lopatek, případně karimatek, nechala vyprázdnit zbrojní sklady. Estonské zbraně jsou přece v dané chvíli užitečnější, i pro Estonsko prospěšnější, na ukrajinské frontě. Marně bušili populisté na poplach: Čím se místní armáda bude bránit, když zemi někdo napadne? Okamurovská nota jako když vystřihne.
Estonští voliči dali jednoznačnou odpověď. Neubrání-li se Ukrajina ruské agresi, sotva budou zemi platné přeplněné zbrojní sklady.
Nebyli to žel jen pravicoví populisté, kteří voličům nadbíhali. Sociální demokraté lomíce nad přílišnou solidaritou s Ukrajinci se netajili obavami o estonské sociální pohodlí. Ceny přece rostou a konec bobtnající inflace je v nedohlednu. Zdá se, že sami Estonci podobné obavy nepociťovali.
Jedna dobrá zpráva nádavkem: Podstatná část estonské ruské menšinové komunity volila Kaju Kallas. Vzkaz Evropě je to víc než jednoznačný. Nepodléhejte pocitům zmaru! Pochlapte se! Věřte demokracii!
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Americké volby rozhodne volební účast v klíčových státech
Jiří Pehe
Írán, nebo Izrael? Kdo je Kremlu blíž?
Libor Dvořák
Trump a jeho Baby boomers, nebo Musk?
Tereza Zavadilová
SOCDEM má novou šéfku. Překřičí Maláčová ANO?
Petr Fischer