Mohlo by se zdát, jako by po několika letech vyhrocených střetů vplouvaly vztahy mezi Visegrádskou čtyřkou a Bruselem do klidných vod. Cesta nové šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové do Varšavy a její setkání s Andrejem Babišem a Viktorem Orbánem, která se uskutečnila minulý týden v Bruselu, vypadala skoro jako by to byly medové líbánky.

Komentář Praha 11:44 7. srpna 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Všichni tři premiéři si pochvalovali vstřícnost nové šéfky Evropské komise, která byla zvolena jak za souhlasu těchto tří předsedů vlád, ale také potvrzena Evropským parlamentem i díky podpoře europoslanců vládních stran všech tří zmíněných zemí.

„Rozumí tomu, co se děje ve střední Evropě. Rozumí tomu, co říkáme, a chápe, co je pro Maďary důležité,“ prohlásil po schůzce maďarský premiér Orbán, jakýsi nekorunovaný vůdce Visegrádské čtyřky. „Maďarské veřejnosti mohu říci, že předsedkyní Evropské komise se stala seriózní dáma,“ prohlásil dále šéf budapešťské vlády.

Podobně se po jednání s von der Leyenovou usmíval český i premiér Andrej Babiš a ve velmi poklidném duchu proběhla i její návštěva ve Varšavě, kde na tiskové konferenci ani slovem nezmínila polské problémy s dodržováním právního státu a nezávislostí soudů. To, že von der Leyenová zatím vynechala Bratislavu, je pochopitelné, protože Slovensko nepředstavovalo pro Brusel v minulých letech žádný větší problém.

V očekávání brexitu

Na jednu stranu je idylické ovzduší tří zmíněných schůzek pochopitelné. Ursula von der Leyenová chce začít s Visegrádskou čtyřkou od čistého stolu. A uvědomuje si, že za své zvolení všem třem premiérům a poslancům, kteří jejich strany reprezentují v europarlamentu opravdu do značné míry vděčí.

Čaputová: Migrace je problém celé EU, řešení musí hledat i země, kam uprchlíci nesměřují

Číst článek

A také, že pokud se jí nepodaří získat ekologicky velmi radikální Zelené, bude jejich hlasy potřebovat i při schvalování nové Evropské komise na podzim tohoto roku.

Druhým důvodem je, že situaci uvnitř Evropské unie je opravdu třeba zklidnit. Na podzim čeká unii nepříjemný náraz v podobě stále pravděpodobnějšího tvrdého brexitu, k němuž nový britský premiér Boris Johnson s logikou sebevražedného atentátníka směřuje.

Změnit se musí Visegrád

Vůle nové šéfky Evropské komise střední Evropě naslouchat by ale neměla znamenat, že Visegrádské čtyřce bude procházet porušování základních pravidel demokracie, právního státu, nedodržování solidárních závazků, jako v případě přerozdělování žadatelů o azyl a podobně. O důsledném vyšetření možného konfliktu zájmů v případě českého premiéra nemluvě.

Nic z toho Ursula von der Leyenová nemůže a doufejme ani nechce vyměnit za jakoukoli formu podpory ze strany Visegrádské čtyřky.

Protože pokud má Evropská unie zůstat smysluplným útvarem, musí v ní být jen demokratické právní státy. A z evropských fondů nemohou mít miliardové příjmy firmy premiérů, kteří o nich do značné míry rozhodují.

K tomu se ale musí změnit poměry v Česku, Polsku a Maďarsku, nikoli v Bruselu.

Autor je redaktorem Deníku  

Luboš Palata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít