„My se nadále musíme soustředit na zvýšení průmyslové kapacity a dotažení náskoku, který má Rusko ve vývoji a v produkci vojenského materiálu,“ říká v rozhovoru pro ČRo Plus Jörg Nürnberger (SPD).
Německé strany CDU/CSU a SPD uzavřeli dohodu o vzniku vlády. „Ukázalo to, že stále je možné postavit vládu na půdorysu politického středu,“ říká politolog Lukáš Novotný.
Konzervativci předáka Friedricha Merze, který se stane příštím německým kancléřem, vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty, kteří skončili třetí.
Vzestup AfD dostává kandidáta na německého kancléře Merze pod tlak. Je to poprvé, co se obě strany srovnaly, což znamená symbolický krok v pokračujícím vzestupu krajní pravice v Německu.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se stal terčem kritiky konzervativních médií kvůli programovým ústupkům SPD a Zeleným. Jejich hlasy ale potřeboval, aby zvýšil obranyschopnost Německa.
„Voliči nám dali mandát od roku 2021 do konce našeho volebního období. To skončí s konstituováním nového parlamentu, a to je až příští týden,“ říká poslanec Jörg Nürnberger (SPD) k rozhodnutí.
Němečtí Zelení získají 100 miliard eur na boj s klimatickou změnou. Jejich cílem je uhlíková neutralita do roku 2045. Merz přichází s většími investicemi a uvolňuje dluhovou brzdu
Klíčová německá armádní zakázka nově čelí kritice. Řeč je o chystaném nákupu amerických stíhaček F-35, které si chce pořídit i Česko. Nová vláda teď čelí výzvám, aby je od Američanů nekupovala.
Oba potenciální koaliční partneři chtějí například snížit daň z elektřiny, a ulevit tak firmám a domácnostem. Vyplývá to ze společného dokumentu, který byl zveřejněn po skončení sondážních rozhovorů.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl ve středu mluvčí vlády kancléře Scholze Steffen Hebestreit.
Německé parlamentní volby skončily výsledkem, který při vynechání pravicově extrémistické AfD umožňuje jen jednu variantu seskládání vlády: koalici křesťanských demokratů a sociálních demokratů.
„Nejdříve si musíme uvědomit, že sociální demokracie je ve složité situaci. Má 16 procent, což je historicky nejhorší výsledek,“ uvádí zpravodaj Süddeutsche Zeitung.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
„Není to automatické, ale demokratický střed se samozřejmě musí v těchto dobách pokusit o spolupráci,“ řekl k možnému jednání o koaliční vládě Miersch.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.
„Myslím si, že budou (v CDU/CSU) spokojeni ve chvíli, kdy by jim to numericky vyšlo na koalici jenom s jedním partnerem, a to SPD,“ říká Eberle z Institutu mezinárodních studií.
Podle průzkumů zvítězí v dnešních předčasných parlamentních volbách v Německu opoziční konzervativní unie CDU/CSU, druhou příčku by měla mít AfD, třetí dosud vládní sociální demokraté.
Volby se konaly o několik měsíců dříve, než se původně předpokládalo. V listopadu se ale rozpadla současná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP).
Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke.
Bezradnost, jak k AfD přistupovat, přetrvává. Ani Merz ji nechtěl v prvé řadě legitimizovat či posílit, spíš doufal, že jí svým krokem alespoň část voličů odláká, píše v komentáři Kateřina Smejkalová.
Křesťanští demokraté, kteří v předvolebních průzkumech dlouhodobě obsazují první místo, zdůvodňují návrat k atomové energii především ekonomickými motivy.