Národní divadlo slaví. 150 let od položení základního kamene připomněla činohra i prohlídky
Národní divadlo si v sobotu společně s lidmi, kteří dorazili na pražské náměstí Václava Havla, připomnělo 150. výročí položení základního kamene ke stavbě budovy. Historické události zrekonstruovali v hraném představení členové činohry. Následovala zdravice zástupců obcí, z nichž dvacítka základních kamenů pochází. Součástí akce byly i prohlídky fasády divadla, vystoupení folklórních souborů nebo výuka staročeské polky pod vedením sólistů baletu.
Události předcházející svému vzniku připomnělo Národní divadlo na řadě panelů umístěných na piazzettě vedle novorenesanční budovy Josefa Zítka. Herečka Taťjana Medvecká pak v roli Historie provedla návštěvníky úskalími, které museli při úsilí o zbudování divadla překonat čeští vlastenci ztvárnění Jiřím Štěpničkou, Vladimírem Javorským a Davidem Prachařem.
Příznivci divadla se poté mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy nebo navštívit výstavu darů, které Národní divadlo za dobu své existence obdrželo.
2:46
Osmdesát let od premiéry Matky. Karel Čapek jí reagoval na předválečnou situaci v Evropě
Číst článek
Vedle obrazů či broušených váz poutal pozornost například i chodský čakan nebo dřevěný kolovrat.
Ministr kultury Ilja Šmíd (za ANO) instituci popřál, aby lidem přinášela radost a krásná představení.
„Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale něco, co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbol nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl na akci.
Položení kamene ke stavbě Národního divadla se v roce 1868 stalo jednou z největších českých manifestací 19. století.
Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí.
Nejzásadnější okamžik přišel 16. května, kdy na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku poklepali pozlaceným kladívkem „otec národa“ František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár a skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru.
Do základů stavby byly uloženy kameny z význačných míst Čech a Moravy - například z Řípu, Blaníku, Boubína nebo Hostýna. Národní divadlo, které navázalo na činnost Prozatímního divadla, bylo krátce otevřeno roku 1881, kdy však budovu zachvátil požár. Znovu se v něm začalo hrát v roce 1883. Na stavbu budovy přispěly ve sbírkách tisíce drobných dárců.
