Xavier Dolan ve filmu Matthias a Maxime vypráví s vítanou upřímností o blízkosti mezi přáteli i milenci
Osmý autorský počin 30letého kanadského filmaře Xaviera Dolana opakuje některé motivy, které spojují i jeho předchozí snímky. V Matthiasovi a Maximovi, podle jeho slov na nějakou dobu posledním projektu, si získává diváky především upřímným a realistickým vykreslením charakterů a lidských vztahů. Film uvedl ve středu v české premiéře festival Mezipatra.
Stačil nevinný polibek pro studentský film, aby se dlouholetí přátelé Matthias (Gabriel D'Almeida Freitas) a Maxime (Xavier Dolan) nedokázali podívat jeden druhému do očí.
Není přitom zrovna ta nevhodnější doba, aby se sobě vzdálili a neměli možnost se o sebe opřít. Matthias sice začíná stoupat po korporátním žebříčku, ale každým dnem v práci se cítí čím dál více odcizený vlastnímu životu. Maxime se zase potýká s psychicky labilní matkou (Anne Dorvalová, už tradiční Dolanova volba pro roli matky), jejíž agresivní nálady a neskrývané upřednostňování staršího syna Juliena (Alexandre Bourgeois) jistě významně přispěly k rozhodnutí, že si zkusí najít práci v Austrálii. I přes svou nedostatečnou znalost anglického jazyka.
Romance s příchutí lišejníku. Ženská na vrcholu posouvá hranice toho, co se dá nazvat komedií
Číst článek
Jenže to ani jeden tomu druhému nedokáže říct. A to kvůli citům, které se v nich onehdy náhle vzedmuly a které naznačují, že přece jenom možná jejich polibek nebyl tak nevinný, jak se mohlo zdát.
Jednat na základě nich se neodváží. Snad kvůli vnitřně zakořeněné homofobii nebo osobní představě toho, kým by měli podle společenských očekávání být. V Maximově případě nejspíš také z obavy, aby se nenaplnily kruté poznámky jeho matky.
S ubývajícími dny do jeho odjezdu se tak na oba vrší jejich frustrace, bolest a potlačené emoce. Zatímco navenek předstírají nezájem a vyvolávají zbytečné, zdánlivě ničím nepodložené konflikty, není si těžké představovat, na co myslí při těch mnoha následných nepřítomných pohledech z jedoucího autobusu nebo kancelářské budovy.
Pokud neuvěříte přitažlivosti, která se mezi dvojící přátel tak náhle zrodila, vcítit se do pocitu nepřítomnosti a osamění, který je spojuje, ačkoli jsou většinu času obklopeni skupinou přátel, je už mnohem snazší. Nechtějí si to sice přiznat, ale jeden bez druhého jsou ztraceni. „Ve tvé přítomnosti se vždycky uvolní,“ prohlásí o Maximovi Matthiasova matka (Micheline Bernardová).
Tím, že sledujeme jejich vztah v podstatě až od chvíle, kdy se začal rozpadat, se daleko více vyjeví, co zmizelo: pouto, které pro Matthiase znamenalo útěk z nalinkované konstrukce dospělosti, pro Maxima zase most do světa tolik odlišného od nešťastného, finančně ani citově nezajištěného rodinného zázemí.
Kamera Andrého Turpina nejdříve vzájemnou blízkost a později opuštění zdůrazňuje umístěním mužů do malých prostorů v rámci záběrů – do oken, obnažených kousků ve fasádě, osvětlených částí místnosti. Zobrazuje je jako pozorovatele cizích životů, kteří nejsou schopní vypořádat se zdravě s tím, co se uvnitř nich odehrává.
Xavier Dolan, který ztvárnil jednu z hlavních rolí a stejně jako v řadě svých předchozích filmů stál za režií, scénářem, produkcí, střihem i kostýmy, zvládá v divákovi probudit zamilovanost i sevření hrudníku. A ačkoli to tak možná z předchozích řádků nezní, Matthias a Maxime je velmi vtipný film. Což vychází hlavně ze světa, který v něm Dolan buduje.
Matthias a Maxime
drama
Kanada, 2019, 119 min
Režie:
Xavier Dolan
Scénář:
Xavier Dolan
Hrají:
Xavier Dolan, Gabriel D'Almeida Freitas, Anne Dorvalová, Harris Dickinson
Hodnocení: 75 %
To, jak komplexně a přirozeně vykresluje dynamiku rozhovorů mezi přáteli, lidské chování, intimitu vztahů i obyčejné situace, způsobuje, že se stává skoro nemožné nezamilovat si každou z postav. I přes jejich nepatřičné komentáře, věčné hašteření nebo úsměvný machismus.
Ať už je to Rivette (Pier-Luc Funk), jediný člen skupiny přátel, který si všimne, že se mezi Matthiasem a Maximem něco děje. Nebo třeba jeho sestra Erika (Anne-Marie Cadieuxová), filmová studentka, která ostatní vytáčí svou špatnou francouzskou gramatikou a užíváním anglických slov. Nebo torontský právník McAfee (Harris Dickinson), který do příběhu nastoupí na známý hit od Pet Shop Boys a svým přehnaným egem dokáže, že se dá udělat vtip i z přiznání křestního jména.
Opět dojde na Dolanovu oblíbenou hudební stylizaci. Jde poznat, když scéna zrovna slouží pecce od Arcade Fire nebo původním melodiím od Jeana-Michela Blaise, a ne posunu v ději. Přiznávám, že nejsem ani největším fanouškem zrychlovaček nebo následování vodicích čar na silnicích po příliš dlouhou dobu. Matthias a Maxime se mi ale dostal po kůži.
Snímek Matthias a Maxime letos zakončoval queer filmový festival Mezipatra. V kinech měl premiéru 14. listopadu.