Film o Neilu Armstrongovi čelí kritice. Floridský senátor jej označil za málo vlastenecký
Film První člověk, v němž oscarový režisér Damien Chazelle zpracoval příběh astronauta Neila Armstronga a mise Apollo 11, se stal krátce po uvedení na benátském festivalu terčem kritiky. Důvodem je skutečnost, že se ve snímku neobjeví scéna, ve které by Ryan Gosling v roli Armstronga umisťoval na povrch Měsíce americkou vlajku. Například podle bývalého prezidentského kandidáta a amerického senátora Marka Rubia je to „naprosté šílenství“.
Film režiséra Chazella, který získal loni cenu americké filmové akademie Oscar za muzikál La La Land, se ve středu postaral o úvod festivalu v Benátkách. Ve Spojených státech jej diváci v kině uvidí poprvé až 12. října.
Srpnový filmový přehled: americký Žižka, Oscar pro populární film i nadvláda komedií v kinech
Číst článek
Už nyní se stal ale film terčem kritiky kvůli údajnému nedostatku vlastenectví. Proti způsobu zpracování Armstrongova příběhu se postavil například senátor za stát Florida a někdejší konkurent Donalda Trumpa v boji o republikánskou nominaci do boje o Bílý dům Marco Rubio.
„Tohle je naprosté šílenství. A medvědí služba v době, kdy naši lidé potřebují připomenout, čeho můžeme dosáhnout, když spolupracujeme,“ napsal Rubio na twitteru v reakci na informaci, že se slavná scéna s vlajkou ve filmu neobjeví.
„Americký lid zaplatil za tu misi (Apollo 11), na raketách postavených Američany, s americkou technologií a nesoucích americké astronauty. Nebyla to mise OSN,“ dodal pobouřený senátor.
Nejslavnější sportovní filmy: někteří lidi nevěří, že Rivalové byli kamarádi
Číst článek
Na stranu tvůrců filmu První člověk se ve společném prohlášení s autorem knižní předlohy Jamesem Hansenem postavili synové prvního člověka na Měsíci. Podle Ricka a Marka Armstrongových je film o jejich otci a Apollu 11 univerzálním příběhem, který v žádném případě není „protiamerický“, ba naopak.
Také Chazelle se tváří v tvář kritice rozhodl obhájit své rozhodnutí nezařadit do filmu scénu se vztyčením americké vlajky na Měsíci.
„Na otázku, zda šlo o projev politického názoru, odpovídám, že nikoliv. Mým cílem v tomto filmu bylo sdílet s diváky neviděné, neznámé aspekty americké mise na Měsíc, obzvlášť osobní ságu Neila Armstronga a to, co si mohl myslet a co mohl cítit během těch slavných hodin,“ uvedl režisér v prohlášení.