V Paříži se blíží ke konci filmový festival Czech-in. Letošní ročník je věnován režisérce Věře Chytilové
V Paříži v sobotu skončí 11. ročník česko-francouzského filmového festivalu Czech in. Nabídl hrané filmy, dokumenty i debaty. Letošní ročník byl věnovaný ženám v kinematografii a vyzdvihl práci režisérky Věry Chytilové, která znala práci francouzských filmařů a jezdívala na Mezinárodní filmový festival žen na předměstí Paříže. Letošní ročník festivalu Czech in promítl její dokument o spolupracovnici Ester Krumbachové.
„Pamatuji si na ni jako na velmi křehkou, menší dámu s výrazným hlasem, výraznýma očima. Nosila brýle. Měla psy, myslím, buldoky. Když jsem k ní přišla, tak měla na obrovském prkně krvavé maso. S řeznickým nožem, vervou a energií ty obrovské kusy masa porcovala pro ty hladové psy,“ vzpomíná na Věru Chytilovou ředitelka česko-francouzského filmového festivalu Czech in Markéta Hodoušková.
„Tento obraz mi zůstal. Myslím, že se tak chovala i ke svému okolí. Nebrala si servítky. Byla to dáma od rány. Je to vidět i na jejích filmech, které jsou originální, pádné, neskutečně autentické a silné,“ doplňuje.
Cena letošního ročníku festivalu, malá zlatá sedmikráska, je inspirovaná experimentálním filmem Věry Chytilové „Sedmikrásky“. Dvě mladé ženy zamotají hlavu několika postarším pánům, okradou toaletářku a zahrávají si se zamilovaným mladíkem. Věra Chytilová a její snímek „Sedmikrásky“ zaujaly francouzskou studentku Garance Fromontovou, která o Československé nové vlně píše dizertační práci.
„Sedmikrásky jsou úžasné. Je to film, který vás vyvede z rovnováhy. Řekla jsem si, že režisérka, která natočí takový film, musí být velmi zajímavá. Hned jsem se o ní chtěla dozvědět víc, stejně tak jako o dalších filmařích Československé nové vlny,“ říká Fromontová.
Pokud se něco změní, budou to Rusové, kdo to způsobí, míní režisér filmu o ruské školní propagandě
Číst článek
Francouzská nová vlna ovlivnila české filmaře, kteří začínali tvořit v 60. letech. Miloš Forman se přátelil s francouzským režisérem Jeanem-Lucem Godardem. Věra Chytilová znala snímky režisérky a scénáristky Agnès Vardové. Podle Garance Fromontové i českoslovenští umělci udávali trend a poskytovali podněty francouzským tvůrcům.
„Když Francouzi viděli ‚Sedmikrásky‘, tak si říkali, že Chytilová zašla možná až moc daleko v tom experimentu. Byli tím snímkem fascinovaní, chtěli ho pochopit. Myslím, že někteří francouzští filmaři v něm našli inspiraci pro svá pozdější díla,“ říká francouzská studentka.
Inspirací dodnes
Chytilová inspiruje i současné české filmařky. „Já mám na Věru vzpomínky v tom symslu, že ona byla neskutečně zabejčená, odhodlaná, šla si za svým. V tom mě obrovsky inspiruje. Když jsme s Karavanem dlouho čekali na to, než získáme peníze, tak jsem si na ni vzpomněla,“ vypráví Zuzana Kirchnerová, kterou Chytilová učila na FAMU.
Kirchnerová přijela do Paříže se snímkem „Karavan“. Snímek o životě lidí s mentálním postižením a o svobodě viděli diváci v Itálii i na festivalu ve francouzském Cannes.
„Přijde mi, že ten film je v některých aspektech levicový. Zuza (postava ve filmu Karavan, pozn. red.) říká, že moře nepatří nikomu. Téma privatizace přírody u nás tolik nerezonuje. Myslím, že to přijde až za nějakou dobu. Ve Francii nebo v Itálii tohle hodně zdůrazňovali,“ říká Kirchnerová.
Film Karavan získal ve Francii distributora, do francouzských kin půjde v první polovině příštího roku.
„Všichni, kdo mají zkušenost s péčí o děti nebo o stárnoucí rodiče se můžou s hlavní postavou Ester ztotožnit,“ myslí si Dagmar Sedláčková, producentka filmu Karavan, který má za sebou už cesty po Francii a v Itálii. Další štace ho čekají. Vydá se například na festival do Španělska, do Londýna i do Skandinávie.
