CzechTek: Příběh českého raveu. ‚Tehdy byla svoboda ostřejší,‘ říká režisér podcastu Šafránek
Techno a desítky tisíc lidí. Žádné vstupenky, žádní sponzoři – jen zvuk, svoboda a sdílená informace, kde bude očekávaný festival. Podcast Českého rozhlasu Vltavy CzechTek: Příběh českého raveu mapuje příběh legendární free party, která nakonec přerostla sama sebe. „Tehdy byla svoboda taková ostřejší. Neříkám, že to bylo lepší, ale bylo to jiné,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz režisér a autor série Šimon Šafránek.
Co je to CzechTek?
CzechTek byla free party v Čechách, ze které vznikly jedny z prvních free party u nás. Bylo to každoročně v létě a postupně se z toho stala velká událost, na posledních byly desetitisíce lidí. Byla to free party, to znamená, že to bylo zadarmo.
Kde se ti lidé sešli, když to byly desítky tisíc?
Sešly se na poli, to se tak dřív dělalo. Byl to mejdan, který trval několik dní. Vznikal vždy na pomezí legality a nelegality způsobem, že se pronajal nějaký pozemek, ne vždy ale tak, aby se vědělo, že tam přijede dvacet tisíc lidí. Ti pak přijeli, protože už to byla taková tradice, že mejdan bude.
Pomocí telefonů a vznikajícího internetu se o tom, kde festival bude, lidé dozvěděli v den konání. Obecná vědomost byla, že to je poslední víkend v červenci, jen se čekalo na lokalitu.
Je CzechTek a free party téma, které vámi rezonuje dlouhodobě? Jak to vzniklo?
Je to téma, které je mi blízké a zároveň mě s tím oslovil Aleš Stuchlý (publicista a kritik, pozn. red.), že by ho to zajímalo, a já jsem si řekl OK, protože mě to téma také zajímalo. Hned jsem přemýšlel, jestli má smysl o tom dělat film.
2:09
Uplyne 20 let od policejního zásahu na CzechTeku. Dramatické události připomíná rozhlasová série
Číst článek
Tím, že tu není tak starý televizní dokument o CzechTeku, který pro Českou televizi udělala Rozálie Kohoutová, jsem ale měl pocit, že ta výzva může být udělat podcast, protože je to něco i pro mě a i něco formálně nového.
Vznikalo to docela dlouho. Potom jsem, myslím, přišel i na způsob, jak by tohle téma mohlo být zajímavé právě i filmově, ale to je jiná kapitola.
Proč festival CzechTek zanikl?
Skončil proto, že přerostl sám sebe. Samotní technaři už to nechtěli dělat. To bylo jednak proto, že poté, co tam lidi zmlátila policie, což přispělo k tomu, že tehdy sociální demokracie prohrála volby, se z toho stala taková politická záležitost.
Ze všeho, co má nějaký dosah, se samozřejmě stane politická věc v tom smyslu, že když tam vláda ty policisty pošle, tak všechny ostatní strany řeknou, že posílat tam policisty je blbost.
Na další rok, kdy už byla jiná vláda, si ten pozemek pronajala armáda, ale to se úplně nesetkalo s étosem technařů, kteří byli jaksi svobodomyslní – v tom smyslu, že jako „nechte mě být a nechte mě, ať si dělám, co chci“. Druhá věc byla, že tam přišlo už moc lidí. Takže si sami řekli, že potom už další žádný CzechTek nebude – a to se dodrželo.
Pak se to rozpustilo do menších party. Tyhle větší akce se pak přesunuly ještě víc na východ, protože to následovalo nějakou vlnu, která byla jako každá jiná. Techno bylo populární v Anglii v osmdesátých letech nebo směrem k devadesátým létům.
Následně vznikly nějaké zákony, které to velmi omezovaly vzhledem k tomu, že tam proběhlo několik mejdanů, na které dorazily desítky tisíc lidí.
A pak se ta vlna přehnala přes kontinent od západu na východ a samozřejmě to někde zůstalo. Myslím, že třeba ve Francii je stále velmi silná techno scéna. Dostalo se to na východ, a pak si myslím, že to techno se spíš objevilo zase o pár let později v nějaké nové podobě okolo klubů typu Ankali a mejdanů typu Addict.
Miluji, že drum and bass set snese víc žánrů zároveň. V Česku je skvělé publikum, říká britský DJ Sub Focus
Číst článek
To ale dělají lidé, kteří na CzechTeku nikdy nebyli a jejich inspirace jsou třeba z Berlína, z Londýna a takhle se to pak přelívá. Primárně to ale zaniklo, protože si lidé řekli, že to takhle dělat nebudou.
Průvod historií raveu
Podcast o ChechTeku má tři díly po zhruba půl hodině. Jak moc bylo těžké obsáhnout do nich všechno, co jste chtěl v sérii obsáhnout?
Věnovali jsme se historii raveu u nás od začátků v devadesátých letech až zhruba po současnost. Nepřemýšlel jsem o tom, jestli to bude těžké, nebo ne. Chtěl jsem říct tu story tak, aby to vyšlo co nejlépe. Rozhodně by to klidně vydalo i na delší dobu, ale to by bylo o hodně práce navíc. Na začátku se řeklo, že uděláme tři třicítky, tak jsme to udělali.
Jak probíhalo samotné natáčení a nahrávání? Seděl jste někde nad historickými knížkami, anebo jste jezdili někde po pamětnících?
Nakoukal jsem nějaké filmy o tom, co vzniklo tady, co vzniklo zejména v Anglii. Přečetl jsem nespočet rozhovorů, co k tématu jsou, a mluvil s lidmi, kteří v dokumentu pak vypovídají. Je to vlastně celkem banální.
A mluvil jste tedy i s těmi, kteří na CzechTeku byli?
Jasně. Byl to mix lidí od Karla Veselého, který je zástupce nějaké akademie, pak lidi kteří tam byli, kteří tam hráli, organizovali to nebo se tam jenom mihli.
Největší středoevropský open air festival elektronické hudby začíná. Beats for Love přivítá 500 interpretů
Číst článek
Mluvili jsme třeba s Janou Kománkovou, která je hudební publicistka a zároveň DJ na Radiu 1, která tam byla, nějakým způsobem to sledovala a zároveň má širší hudební vhled. Máme tam DJ Babe LN, která tam tehdy také hrála, máme tam kluky z těch systémů, kteří se kolem toho motali nebo kteří to organizovali – zejména v devadesátých letech.
Vystupuje nám tam ale třeba i Angličan Joe Rush, který sem přijel jako takový evangelík v té věci, s partou Network 23 Based Company. Ta byla v základu všech mejdanů v Anglii. A když museli odjet z Anglie do Evropy, tak skončili v Berlíně, kde našli spoustu opuštěné vojenské techniky.
Z té pak začal dělat kulisy na mejdany a začali to různě svařovat. A tohle právě přivezli tehdy v roce 1994 do Hostomic. Třeba ruské stíhačky MiG, které dotvářely kulisu mejdanu.
Když jste tak poslouchal ty příběhy, co byste řekl, že byl nejsilnější moment? Bylo něco, co vás šokovalo, ohromilo?
O tu scénu jsem se nějakým způsobem zajímal a také jsem na nějakých mejdanech byl, takže se asi nedá říct, že by to člověka šokovalo. Bylo strašně zajímavé setkat se s lidmi, kteří opravdu byli na začátku, právě třeba s těmi Angličany, kteří stáli za nějakou uměleckou vlnou ve smyslu toho umění tvořeného ze šrotu.
Dělali jsme hip hop, pak přizvali folkloristy. Tak vznikl styl hip-folk-hop, vysvětluje Kalush Orchestra
Číst článek
Protože ta parta to v Berlíně to na přelomu devadesátých let rozjela, a když já jsem pak začal jezdit do Berlína, tak tam tyhle pozůstatky byly v nějakém undergroundu, nebo v tom turistickém undergroundu.
Odkaz téhle věci je dejme tomu klub Cross a podobné. Bylo zajímavé mluvit s lidmi, kteří stáli na začátku.
Také bylo velmi zajímavé v retrospektivě vidět, jak se přistupovalo ke svobodě v devadesátých letech a jak se k nim přistupuje dnes. Dnes se to z mého pohledu bere mnohem víc opatrně. Tehdy byla ta svoboda taková ostřejší. Neříkám, že to bylo lepší, ale bylo to jiné. Je zkrátka zajímavé vidět s odstupem, co se považovalo za svobodu tehdy a co se považuje za svobodu teď.
Docela zajímavé bylo i to, že to celé byl výsledek nějaké magnetizace. Že lidé dělali něco společně, což mi přijde super. Přijde mi to romantické, taková jako autonomie, dělat si věci po svém s lidmi, kteří to vnímají stejně nebo podobně.
Život mimo společnost
Dalo by se říct, že šlo tehdy třeba trochu o anarchii? Že všichni mohli dělat všechno?
Myslím, že bylo víc lidí, kteří žili mimo společnost, nebo je bavilo žít mimo společnost. Mně se takový přístup líbí, takže jsem ho v té době i vnímal.
To techno bylo spojené s tím travelerským vibem, s nějakými squaty a podobnými věcmi. V Praze teď není vlastně jediný squat. Myslím, že tenhle životní rozměr už nikoho nezajímá.
3:32
Pornografie patří do kin, tvrdí organizátoři bruselského festivalu. A mají vyprodáno
Číst článek
Dal by se takový festival CzechTek uspořádat i dnes?
Myslím, že určitě. Bylo zajímavé vidět, že když jsem se bavil o konci CzechTeku s Čechy, tak ti říkali, že je vlastně dobře, že to skončilo, protože se to zpronevěřilo svým ideálům a byla to moc komerce.
Když jsem se ale bavil s těmi Angličany, tak byli mnohem víc jako „něco se tu podařilo vybudovat a ve chvíli, kdy to mohlo pokračovat legálně, tak byla škoda se na to vykašlat“. V nějaké konstelaci by to určitě bývalo pokračovat mohlo, ale lidé pokračovat nechtěli.
To si myslím, že je základní důvod, proč se to dnes už neděje, že nikdo nemá chuť to dělat. A to je úplně legitimní.
Dnes z toho vlastně nezbylo nic. Na techno bylo schopno dojít 40 000 lidí, pak je stát úplně bizarně rozehnal a nějakým způsobem to zkrátka zmizelo.
Lidé protestují jinak
Proč nemají lidé chuť to dělat?
Nevím, asi mají jinou zábavu. Mám pocit, že je do nějaké míry jednodušší vydělat peníze a že je mnohem širší nabídka toho, za co ty peníze utratit.
Společnost, která se snažila žít mimo kapitalismus, je dnes mnohem slabší, protože to pohodlí a šířka věcí, které ve společnosti jsou, tak nevytváří žádný tlak po nějaké protisíle. Samozřejmě se to mění, dnes se třeba protestuje jiným způsobem.
Závěr sezony tradičně patří elektronickým vizionářům, sever Čech opět hostí SHTGN festival
Číst článek
Ve finále to už začalo být trochu komerční, protože se okolo začali pohybovat lidé, kteří tam chtěli vydělat peníze, nebo tam šli kvůli tomu, aby vydělali peníze. Prodávali třeba nějaké jídlo, které s tím nebylo spojené.
Co byste řekl lidem, kteří tvrdí, že techno není žádná hudba?
Že to není argument. To samozřejmě může říct spousta lidí, ale to spíš ukazuje na jejich nekulturnost, než něco jiného.
A co je na techno hudbě speciální? V čem je to jiné než třeba rock?
Že se každé tři minuty netleská. A že se u toho člověk dokáže dostat do nějakého transu.
Což asi, když byl nějaký psychedelický rok, tak to bylo asi dost podobné, že v tom transu má buď čas přemýšlet, což asi má i někde v Rudolfinu u vážné muziky, ale pak to sepětí a ten společný prožitek opravdu někde – venku je jeden z těch hezčích zážitků na světě.
Odkud se dostaly stíhačky MiG až na festival v Hostomicích? Jak se z undergroundové akce stala očekávaná letní událost, o které věděla celá Evropa? I to se dozvíte v třídílné dokumentární sérii CzechTek: Příběh českého ravu, kterou si můžete poslechnout na Českém rozhlasu Vltava, v aplikaci Můj rozhlas a na dalších streamovacích platformách.
