Muzikoterapie může dětem zlepšit soustředění i projevy v češtině, přibližuje hudební pedagožka
To, že umění léčí, víme od začátku, říká pro Radiožurnál muzikoterapeutka Marie Beníčková. Je také prezidentka Světového festivalu uměleckých terapií, který proběhne v září v Praze a kde si přijdou na své zájemci o arteterapii, dramaterapii, taneční terapii. Ale festival není jen pro odbornou veřejnost. „Na festival bude možnost přijít a říct – mám takový a takový problém,“ přibližuje muzikoterapeutka. Jak funguje psychosomatická muzikoterapie?
Co to vlastně je muzikoterapie? A proč Světový festival uměleckých terapií?
Je to samostatný a svébytný obor, který využívá hudbu a zvuk k terapeutickým cílům. Řadíme ho do rodiny uměleckých terapií, dá se říct, že to je taková rodina, která má několik sestřiček – jedna je muzikoterapie, pak arteterapie, dramaterapie a taneční pohybová terapie. A ačkoliv naplňují společné cíle, tak cesta k cíli terapeutické povahy je jiná a prostřednictvím jiného druhu umění.
Do konce roku by se terapeutická centra měla rozjet po celém Česku i Slovensku v každém krajském městě, popisuje muzikoterapeutka Marie Beníčková. Co můžeme vidět na Světovém festivalu umělecké terapie? Poslechněte si celý rozhovor
A Světový festival terapeutických umění je akce, která bude probíhat na konci září v Praze, z celého světa se sjedou lidé, kteří se o umělecké terapie zajímají, nemusí být profesionálové, ale zajímá je cesta. A pak lidé, kteří jsou odborníci v oboru.
Co dokáže muzikoterapie ve škole zlepšit? Nepozornost, špatné soustředění nebo poruchy ADHD?
Tady se bavíme o specifických poruchách učení. Ve výzkumu jsem zjišťovala, jakým způsobem děti, které mají problémy sluchové percepce, mají školní úspěšnost. Ta se snižuje právě tím, že děti k tomu mají přidružené poruchy pozornosti. Důležité je uvědomit si, co je problémem. U sluchové percepce problém nastává v oblasti přenosu mezi uchem a mozkem. A zjistila jsem, že se sluchovou percepcí souvisí nedostatečná rezonance těla…
„Muzikoterapie je postavená na terapeutickém vztahu“
Marie Beníčková
Udělala jsem cvičení, která začala zvyšovat rezonanci těla u těchto dětí, a ono to zabíralo. Byly tam vstupní a výstupní hodnoty, klasické testy a vyšlo to, že tento způsob práce pomáhá, zlepšilo se soustředění i projevy třeba v českém jazyce.
Může muzikoterapie pomoci, aby dítě začalo mluvit, když s tím má problém?
Určitě. Muzikoterapie má výhodu, že tam, kde slovo vstup nenajde, hudba může pomoci. Záleží na tom, proč dítě nemluví. Pokud tam je psychický problém, nedostatečná motivace, tak když pracujeme s jednoduše ovladatelnými hudebnímu nástroji, dítě na nástroj umí a zvuk samotný mu může pomoci se soustředit jiným způsobem, rozrezonovat organismus. A dítě pak třeba lepším způsobem napodobuje a vnímá. U jakékoliv věkové skupiny se s tím dá pracovat.
Kdy a jak zjistit, že pro dítě by byla vhodná muzikoterapie?
To se rodičům zjišťuje špatně. Jedna věc je mít povědomí o tom, že muzikoterapie existuje a že je na úrovni. A když získají obraz, že se dá tímto způsobem pomoci, tak už to mají v rejstříku – aha, mohli bychom to zkusit. A v tu chvíli se obrátit na muzikoterapeuty, kteří jsou kvalifikovaní pro práci, mají za sebou dlouhodobý program…
24:48
Status umělce jsme přijali kvůli Unii, přiznává poslanec. ‚I to je krok dopředu,‘ říká básnířka
Číst článek
Co je při aplikaci muzikoterapie jako léčebné metody důležité? A může fungovat jako prevence?
Důležitých věcí, které je třeba dodržovat, je hodně. Muzikoterapie je postavená na terapeutickém vztahu, na vzájemné důvěře mezi klientem nebo pacientem a muzikoterapeutem. A když je navázán terapeutický vztah, tak z této výchozí položky se dá velmi dobře pracovat. A důležité je uvědomit si, jaký je terapeutický cíl – pokud potřebujeme pracovat se stresem, tak si uvědomit, že terapeutickým cílem je snížení stresu a najít terapeutickou strategii k tomu, aby se nám to podařilo.
Proč se díváme na různé druhy terapií, třeba na muzikoterapii jako na alternativní přístup a máme určitou nedůvěru?
Nedůvěra může pramenit z toho, že jsou lidé, kteří se nazvou muzikoterapeuty, mají za sebou cestu třeba někam do pralesa, přijdou zpátky a mají pocit, že to umí. Někdy se nám stane, že výkonní umělci mají pocit, že to, že hrají na hudební nástroj, znamená, že jsou terapeuti. Ale chybí tam vzdělání, práce s cílovou skupinou. A nemáme legislativní ukotvení. Kdyby se vymezilo, kdo může a nemůže být uměleckým terapeutem a byla by tam koordinační složka, tak důvěra v proces a obory bude vyšší.
Jak se v Česku s muzikoterapií pracuje? A kde se s ní můžeme setkat? Poslechněte si celý rozhovor.
