Chceme vrátit důstojnost Moravě a Slezsku a ušetřit České republice miliardy za správu krajů, říká Trčala

Český rozhlas zve k rozhovoru lídry všech politických stran, hnutí a koalic, které kandidují v letošních sněmovních volbách. Cílem je v 15 minutách představit volební program a priority, které chce dané uskupení v případě úspěchu prosazovat. O pořadí kandidátů rozhodl los. Třináctým hostem byl Pavel Trčala, předseda strany Moravské zemské hnutí.

Rozhovor s lídrem Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Trčala, předseda strany Moravské zemské hnutí

Pavel Trčala, předseda strany Moravské zemské hnutí | Foto: Ludmila Opltová | Zdroj: Český rozhlas

Vy jste lídrem kandidátní listiny Moravského zemského hnutí v Jihomoravském kraji. Jak vám to zní, když vaším cílem je kraje zrušit?
Děkuji za tuto otázku, protože hlavní důvod bytí našeho hnutí je vrátit důstojné postavení Moravě v rámci České republiky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vrátit zemskou samosprávu, ušetřit České republice, prosazuje Pavel Trčala, předseda strany Moravské zemské hnutí

Morava byla vždy, prakticky tisíc let, svébytná země, která mohla rozhodovat o svých financích, o své budoucnosti. Bohužel po druhé světové válce komunisté zrušili Moravskou zemi. My chceme vrátit tu situaci zpátky tak, jak to bylo třeba za první republiky.

K tomu vidíte užitečné zrušit kraje a znovu vrátit okresy?
Spousta lidí si myslí, že okresy dnes neexistují. Okresy stále existují v mnoha formách, v mnoha aspektech administrativy.

Každopádně naším cílem číslo jedna je obnovit zemské zřízení tak, jak to federální shromáždění v roce 1990 slíbilo – ať to bude Čechy, Morava, Slezsko, anebo Čechy a země Moravskoslezská. To už je, řekněme, detail, ale důležité je, aby došlo k obnovení zemské samosprávy.

Tímto chceme nejenom nám na Moravě a ve Slezsku vrátit důstojnost, ale chceme hlavně České republice ušetřit obrovské miliardy, které se úplně zbytečně vyhazují za administrativu těchto malinkatých krajů, které se stejně musí slučovat do dvojkrajů, aby dostávaly peníze z Evropské unie.

Fakticky mají naprosto minimální možnosti rozhodování, mají úplně minuskulní rozpočty, protože fakticky rozhodují jenom o velmi malých penězích. Vrátit zemskou samosprávu, ušetřit České republice.

Zákaz slova Sudety?

Ptáme se našich hostů na tři hlavní priority, tu vůbec hlavní jste řekl. Jaké jsou ty další dvě?
V rámci Moravské země chceme zejména vrátit Moravě důstojnost. Rozpočet, to znamená obnovit zemský sněm, tedy Parlament Moravy tak, jak jsme ho měli tady na ulici Joštové, krásná historická budova, aby Morava mohla rozhodovat o sobě.

Má o nás stát zájem? Na dvě prosperující oblasti u nás připadá jedna, kde se nedaří

Číst článek

Druhá věc, co se děje v celé České republice, je, že máme – a to je obrovský problém pro Českou republiku. Někteří již hovoří, že máme jako kdyby dvě republiky. Máme jednu republiku, která je velmi úspěšná, velmi bohatá, prosperující. Například Praha patří k nejbohatším městům v Evropě vůbec.

Já teď dělám shodou okolností doktorát na geografii, regionální rozvoj, což je takový obor mezi ekonomií a geografií, ekonomii jsem studoval předtím. Tam se věnujeme tomu, jak pomoci regionům, které, nerad používám to slovo, ale fakticky zaostávají za zbytkem té republiky.

Dalo by se to vystihnout jednou větou?
Dalo by se to vystihnout jedním slovem, ale nevím, jestli to slovo brzo nezakážou. To slovo je Sudety, protože bohužel hraniční oblasti České republiky, ať je to na Moravě, Jeseník, Bruntál nebo ve Slezsku nebo Šumperk na Moravě, ať je to Sokolovsko, Chebsko v Čechách, tyto regiony – a jsou mnohé další, omlouvám se, pokud v tom výčtu nezmíním všechny. Z těchto regionů se vylidňuje obyvatelstvo, a to je obrovské selhání státu, protože nežijeme v…

A to byste tedy rádi napravili. Kdo by podle vás zakazoval Sudety jako slovo?
Ptali se na to, když jsem měl setkání se studenty a tak dále. Je to takový příměr. Žil jsem dlouho ve Spojených státech, studoval jsem tam, pracoval jsem tam. Dříve se řeklo slovo „černoch“, řeklo se prostě „black“. Později se nemohlo, nebo bylo politicky nekorektní říkat black…

Když se vrátíme do Česka, kdo by tady nařizoval tuto politickou korektnost, jestli vám dobře rozumím?
To nedokážu předjímat.

‚Obrovská nespravedlnost‘

Chcete zajistit dostupnost zdravotní péče, škol a sociálních služeb, zvláště právě v příhraničních oblastech. Jak?
Samozřejmě rozpočtem. Tam, kam směřuje rozpočet. Obrovská nespravedlnost – ať se bavím třeba o Moravě, je rozpočtové určení daní. Ty peníze například z Moravy jdou do Prahy a ten rezervoár fondů není bezedný. Ať se bavíme o sociální stránce, anebo třeba o infrastruktuře jako silnice, dálnice, železnice, tak prostě na Moravě ty peníze chybí.

Jaké investice do dopravy plánují politické strany? Podívejte se na úvodní část šesté debaty Česko 2025

Číst článek

Když se postaví v Praze obchvat, nebo když se postaví do Českých Budějovic dvě dálnice, do Karlových Varů, dálnice do Chomutova, Liberec už má dálnici a tak dále. Devět radiálních dálnic z Prahy na všechny strany.

A my tady na Moravě mezi Brnem a Vídní, což je velmi důležité propojení, je to hlavní spojení jantarové stezky od Baltu k Jadranu, tak jediné to spojení, kde není ta dálnice, jediné místo bez té dálnice je tady na jižní Moravě.

Chcete sjednotit zemskou regionální dopravu. Jak to jde dohromady s proklamovanou maximální decentralizací?
Aktuální problém Moravy je, že Morava je rozdrobená na tyto malinké nefunkční kraje. Je to nejenom v dopravě, ale je to například ve vodohospodářských věcech. Příroda nám dala řeku Moravu, Povodí řeky Moravy je víceméně plus minus pár kilometrů, je to prostě Morava, kam teče řeka Morava.

To stejné je spádovost lidí, kam jezdí lidé například ze Žďáru nad Sázavou (okresní město v Kraji Vysočina) – což je město, které se dříve jmenovalo Žďár na Moravě, bylo přejmenováno zcela účelově – je prostě v jiném kraji. Není to součást, je to pořád na Moravě, ale...

4:04

Autobusový ‚teror‘, závislost na rodičích a techno. Čtvrtinu Čechů ohrožuje dopravní chudoba

Číst článek

Já tomu rozumím. Jenom se ptám, jakým způsobem chcete sjednotit regionální dopravu?
Samozřejmě musíte sledovat to, jak lidé cestují, a ne, že vám končí Jihomoravský kraj. Tady absurdně stále na Moravě, ale je tam Kraj Vysočina, který má prostě jinou dopravu. Ti lidé se nedostanou do Brna. To se prostě musí změnit.

Zdůrazňujete aktivní podporu výstavby vodního díla Nové Heřminovy na Bruntálsku. Proč to považujete za tak důležité?
Všechny přehrady, které vzniknou na Moravě i ve Slezsku, jsou velice důležité pro naše území. Důvod číslo jedna, ochrana před povodněmi. Číslo dva, zemědělství, závlahy a číslo tři, a to vždy zdůrazním, rekreační funkce.

Je strašně důležité, když budeme mít čisté vodní plochy pro naše děti, aby se tam mohly chodit koupat – přehrady, štěrkovny, rybníky a tak dále. My jich máme mnoho a spousta z nich je prostě nepoužitelných.

V těch vedrech, která máme aktuálně v létě, je mnohem cennější, když můžete děti poslat k rybníku, k přehradě kousek od vašeho bydliště, než aby jezdily někam daleko a než, nedej bože, aby jenom seděly doma a dívaly se na videa na mobilu.

Odmítnutí nového loga

Vysoko kladete odmítnutí názvu Czechia a nového loga státních institucí. Žádáte úpravu informačních tabulí. Proč toto považujete za důležité?
Strašně moc děkuji za tuto otázku, protože to je jedna ze zásadních věcí, která se děje, a ze zásadních nespravedlností a křivd, které se dějí vůči Moravě. Začněme tedy u slova Czechia, to je úplně absurdní.

26:04

Česko má nové logo. Zjednodušili jsme heraldického lva a zachovali jeho bojovnost, popisuje Najbrt

Číst článek

Kdysi, možná to je už deset let, možná více, když to pan (bývalý ministr zahraničí Lubomír) Zaorálek vytáhl, předstoupil s tím před OSN, já jsem řekl: „Představte si, že by vláda v Londýně napsala dopis do OSN, ve kterém by žádala, aby se Velké Británii neříkalo United Kingdom nebo Velká Británie, ale pouze Anglie. Nemyslíte si, že by to naštvalo všechny na sever od Hadriánova valu, tedy ve Skotsku?“

Samozřejmě, to by si nikdy nedovolili. A jenom příměr, v Anglii žije třeba desetkrát více lidí než ve Skotsku. Čechy a Morava jsou plus minus stejně, napůl. A ten název vůbec nerespektuje to, že polovina země je Morava.

Čili navrhujete?
Existuje Czech Republic, existuje Česká republika. Lidé jsou s tím nějak sžití, lidé na celém světě tento název znají.

25:40

Bílý lev a srdce z ocasů. Nové státní logo ušetří Česku miliony, vysvětluje expertka Hejlová

Číst článek

Dokonce existuje úplně nejnovější analýza, kterou si prý nechala udělat vláda nebo vedení, že je lepší se vrátit k tomu Czech Republic, Česká republika, protože prý to slovo republic, tedy republika, dodává jakousi důvěru a vyšší hodnotu. 

Ten lev, to je obrovská kauza, to je takový podraz a podvod na Moravu a na Slezsko. Máme státní znak, na tom je moravská orlice, je tam slezská orlice. Máme krásný státní znak, velký státní znak, který je od první republiky.

Teď mluvíte o tom novém logu?
Ano. A ten velký státní znak je uznávaný, je v Evropě unikátní, je nádherný, respektuje všechny země Preambule Ústavy České republiky. Čechy, Morava, Slezsko. Spousta ministerstev používá krásně tento znak. A teď si představte, že v Praze dali zadání pražské firmě „vymyslete logo České republiky“. A na tom logu za 3 miliony je pouze ten lev.

‚Těžké bariéry‘

Chcete usilovat o hlas Moravy a Slezska v evropských institucích v rámci silné a demokratické EU. Jak to myslíte? Není to podobné, jako by například Baskicko chtělo mít autonomní zahraniční politiku?
Ne, ne, vůbec. Nejdůležitější, co je pro Moravu a Slezsko, abychom měli naše poslance v Evropském parlamentu, kterých teď máme žalostně málo. Velká část poslanců v Evropském parlamentu pochází zejména z Prahy a okolí.

Už od začátku je špatně nastaven volební systém. Tady by to nemělo být tak, že celá Česká republika má pouze jeden volební obvod pro Evropský parlament. Mělo by to být tak, že by měli být aspoň dva, jeden pro Čechy, druhý pro Moravu a Slezsko, anebo tři – Čechy, Morava a Slezsko.

STEM: Piráti si polepšili na 10 procent, do Sněmovny by se dostalo Stačilo! i Motoristé

Číst článek

To je i stejný bod ohledně voleb, který bych rád zmínil, jak je to nespravedlivě nastavené v České republice aktuálně pro menší nebo malé strany. Ten systém je udělán tak, že jsou velmi těžké bariéry, které je skoro nemyslitelné překonat, když jste menší strana a máte dobré téma – naše téma zrušit kraje, obnovit zemské zřízení rezonuje u všech.

Všichni to chápou, všichni by chtěli ušetřit desítky až stovky miliard korun na těchto zbytečných krajích, ale nikdo to nebude chtít udělat, protože na těch postech v krajích sedí vysloužilí straničtí kolegové vládních nebo i opozičních stran, takže nikdo z velkých stran to nebude chtít udělat.

Jediný způsob, jak můžete v České republice aktuálně proniknout s menší stranou nebo s novou stranou, je, že do toho nalijete buďto obrovské peníze, anebo pouze recyklujete už existující politiky, akorát je přilijete do jiného názvu, do jiných stran, protože už mají to PR.

Toto v jiných státech v Evropě není. Jinde v Evropě je spousta zemí, kde dostat se do parlamentu je třeba jedno procento (hlasů), anebo tam není vůbec žádné procento a může se tam dostat jeden poslanec s dobrou myšlenkou.

PRŮZKUM: Češi si přejí návrat Babiše. Fialu chce za premiéra ještě méně lidí než Rakušana či Okamuru

Číst článek

Zemské uspořádání je spravedlivá dobrá myšlenka, kterou všichni chápou. Jeden poslanec samozřejmě nemá páku na to, aby něco odhlasoval, ale může se s těmi kolegy bavit a je mnoho kolegů poslanců…

Zatím to ale takto není. Co byste považovali ve sněmovních volbách za úspěch?
To si nedovolím odhadovat. Poprvé v historii Moravského zemského hnutí kandidujeme takto jednotlivě a s takovýmto nasazením. Nemohu vám teď říkat, nerad bych to komentoval.

Předsevzali jste si zamezit úbytku obyvatel ve většině oblastí Moravy a Slezska, nebo ho aspoň zmírnit. Máte na to účinný recept?
Určitě, jak jsem zmínil, na fakultě se tomuto věnujeme. Spousta mladých lidí odchází studovat – jak jsem zmínil Jeseník, Šumperk, Bruntál, a tak dál – jdou studovat do Brna, do Prahy, do velkých měst. Bohužel tam zůstanou.

Toto je obrovská škoda pro místa, odkud pocházejí, protože potom ta místa, jak to říct slušně, chřadnou. Chybí tam doktoři, chybí tam vzdělaná populace. My bychom je chtěli motivovat, ať to je například bydlení. A pracovat s těmi lidmi už od střední škol.

Rozhovor s lídrem

Předvolební sérii 26 rozhovorů uslyšíte na Radiožurnálu a na webu iROZHLAS.cz najdete jejich přepis. Lídři kandidujících stran a hnutí v nich představí programové priority, názorové postoje a vize. Rozhovory vysíláme od 8. do 24. září ve všední dny v časech 14.00 a 14.15 na Radiožurnálu a Plusu, na webu iROZHLAS.cz pak najdete jejich přepisy pod klíčovým slovem: Rozhovor s lídrem 2025.

Vladimír Kroc, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme