Temné uličky Starého města i nevěstinec kousek od univerzity. Jak Franze Kafku zformoval život v Praze
Středověké uličky na Starém městě v Praze. Do takového prostředí se narodil Franz Kafka, syn obchodníka s galanterií. „Cestou do školy musel Franz přejít celé Staroměstské náměstí. Ve svých denících popisuje, že to pro něj bylo velmi stresující, měl totiž strach, že se ztratí,“ vypráví průvodkyně Dana Kratochvílová v seriálu Radio Prague International s názvem Po stopách Franze Kafky. Na začátku června uplynulo od úmrtí spisovatele 100 let.
Jen kousek od Staroměstského náměstí kdysi stával dům, ve kterém se narodil spisovatel Franz Kafka. Dnes se po něm prostor jmenuje, náměstí Franze Kafky má Praha od roku 2000. Je jedno z nejmenších a nejmladších v Praze.
Dům, v němž se spisovatel narodil, už ale dávno nestojí. „Původní budova byla totiž stržena v době asanace přilehlého židovského ghetta. Zůstal z ní jen barokní portál a dům byl nově vystavěn,“ přibližuje pro Radio Prague International průvodkyně Dana Kratochvílová, která Kafku představuje zahraničním i českým turistům.
Malé náměstí před vchodem do kostela svatého Mikuláše se ve středověku nazývalo Kurný trh. Rodný dům Franze Kafky tam od roku 1966 připomíná spisovatelova busta.
Rodina a temné uličky
Franz Kafka se narodil 3. července 1883. Jeho otec Hermann pocházel z jižních Čech, z velmi chudých poměrů. Po příchodu do Prahy si s pomocí bratranců otevřel v Dlouhé ulici svůj první krámek s galanterií.
Jako schopný obchodník se rychle vypracoval a mezi jeho úspěchy patřilo i to, že získal srdce své budoucí ženy Julie. Ta naopak pocházela z dobře situované pražské židovské rodiny. Franz byl jejich nejstarším dítětem. Po něm se tu narodili ještě dva synové, kteří ovšem v batolecím věku zemřeli.
Z malého náměstí se rodina Kafkových přestěhovala v podstatě jen přes jedno podloubí, a to na Staroměstské náměstí. V pozdně gotickém domě U Minuty se krátce po sobě narodily všechny tři Kafkovy sestry, Gabrielle, Valerie a nejmladší Ottilie, která byla spisovateli nejmilejší.
Dům dodnes stojí, zdobí ho krásná renesanční sgrafita z 16. století a dnes v něm sídlí Skautský institut. „Kafkova rodina se nastěhovala do prvního patra. Měli tu velký byt, i s pokojem pro služku,“ přibližuje průvodkyně Kratochvílová.
„Když bylo Franzovi šest let, začal odsud chodit do školy. Nová německá škola, kam tehdy chodil, byla v Masné ulici. Musel tedy přejít celé Staroměstské náměstí. Ve svých denících popisuje, že to pro něj bylo velmi stresující, měl totiž strach, že se ztratí. Navrhoval, zda by nešlo na náměstí postavit zábradlí, podél kterého by chodil,“ přibližuje průvodkyně.
Malý Franz musel projít i Týnskou uličkou, která je úzká a tmavá.
„Kafka tudy chodil opravdu nerad. Později vzpomínal, jak ho každý den doprovázela do školy kuchařka a víceméně ho táhla za sebou, za přihlížení místních trhovkyň. Každé ráno se odehrávala tatáž scéna a každý den kuchařka hrozila, že ve škole řekne, jak se Franz opět vzpouzel,“ říká průvodkyně.
Škola v Masné ulici stále slouží svému účelu. Ovšem Německé gymnázium, kam Franz díky výbornému prospěchu a navzdory pochybám o svých schopnostech postoupil, dnes už nefunguje. Sídlilo v paláci Gotz-Kinských na Staroměstském náměstí, který nyní obývá Národní galerie.
Na této prestižní adrese měl také Hermann Kafka od roku 1912 svůj obchod.
Pohled do Týnského chrámu
Další adresou rodiny Franze Kafky byla Celetná ulice. V domě, který se nachází těsně pod kostelem Matky Boží před Týnem, dnes sídlí obchod Kodak Express a prodejna suvenýrů.
„Tam se Kafkova rodina nastěhovala, tatínek tam měl sklady a velký obchod – zaměstnával maminku, která seděla v pokladně, a několik příručích. Z Kafkova pokoje vedlo okno přímo do Týnského chrámu,“ říká průvodkyně a připomíná:
„Za dob komunismu pokoj využívala Státní bezpečnost a právě tímto oknem sledovala, kdo do kostela chodí. I dnes mohou turisté toto malé zamřížované okno vidět. Nachází se napravo od vchodu do chrámu.“
V Celetné ulici stojí ještě jeden dům spjatý s rodinou Kafky. Jedná se o Hrzánský palác č. 12, jenž kdysi patřil rodině Hrzánů z Harasova.
„V tomto domě měl Hermann Kafka velkosklad s textilním zbožím. Bylo to už na sklonku jeho úspěšné obchodní kariéry, kdy přestal zajišťovat pultový prodej a pouze dodával zboží do obchodů v Praze i v jiných městech,“ říká Kratochvílová.
Nevěstinec, studia a práce
Průchodem Hrzánského paláce se dá dojít do nenápadné Kamzíkové uličky, kde se v Domě u Červeného páva nacházel jeden z nejluxusnějších pražských nevěstinců.
Chodívala tam řada osobností včetně německy píšících spisovatelů, a tedy i Franze Kafky. Je možné, že sem zavítal už během studií na Karlově, dříve Karlo-Ferdinandově univerzitě, která je hned za rohem.
Na univerzitě se Kafka věnoval právům, ačkoliv nejprve se rozhodl pro chemii. Studium zahájil v roce 1901 a v roce 1906 byl promován doktorem práv. Snil o tom, že po studiích odjede na nějaký čas do Itálie, to mu ale nevyšlo.
„V roce 1907, tedy jako čtyřiadvacetiletý, nastoupil do pražské pobočky pojišťovny Assicurazioni Generali se sídlem v Terstu. Ta si postavila obrovskou neobarokní budovu na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice,“ připomíná Kratochvílová.
Byla to doba, kdy se v souvislosti se zakládáním továren začalo mluvit o bezpečnosti práce a o pojištění dělníků. Právě této oblasti se Kafka jako úředník s právnickým vzděláním věnoval.
„Po dvou letech odešel do Dělnické úrazové pojišťovny v ulici Na Poříčí. Tam vydržel až do roku 1922, kdy ze zdravotních důvodů požádal o uvolnění. V této pojišťovně tedy strávil celý svůj pracovní život a udělal tu velmi slušnou kariéru,“ uzavírá první kapitolu Putování po stopách Franze Kafky průvodkyně Kratochvílová.
