OBRAZEM: Autentická atmosféra, původní vybavení. Projděte se domem architekta Karla Hubáčka
Liberecké muzeum nabízí možnost navštívit unikátní dům architekta Karla Hubáčka. Montovaný dům v liberecké Alšově ulici byl postavený na přelomu 50. a 60. let minulého století. Navržený byl jako prototyp zamýšleného, ale nerealizovaného projektu levného, dostupného a kvalitního domu pro nejširší vrstvy obyvatel.
Bílé stěny, modré linie oken, jednoduchá jednopatrová stavba ovlivněná funkcionalismem. To je unikátní montovaný dům, který navrhl architekt Karel Hubáček. A strávil v něm většinu svého života.
„Je ve stavu, jak jsme ho koncem roku 2023 získali, neutěšený, ještě čekající na aspoň základní údržbu. Nálezový stav,“ vítá v Hubáčkově domácnosti návštěvníky ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek.
Dům zpřístupnili jako součást doprovodného programu programu výstavy Karel Hubáček známý neznámý.
„Mě architektura Karla Hubáčka hodně zajímá. Jsem zvědavý, kde vlastně bydlel,“ říkají Jiří a Jitka Kalinovi, kteří přišli na komentovanou prohlídku domu. Oceňují, že je v původním stavu.
Po vstupu do domu je slyšet cinkání nádobí. „To je instalace. Je to funkcionalita, která má umožňovat akustický vjem, dává kolemjdoucím najevo, že tu je život,“ vysvětluje zvuky Petr Hubáček, vnuk architekta Karla Hubáčka.
Prototyp pro masy
Z předsíňky domu vedou kovové schody s dřevěným obložením do prvního patra, kde je spousta děl, grafik a obrazy autorů, s nimiž se jeho děda přátelil.
„Na mě to vždycky působilo hrozně uklidňujícím dojmem a tak jako teple, ten dům. Bylo tu přívětivo,“ vzpomíná Petr Hubáček.
Bydlení, které navrhl jeho dědeček Karel, vycházelo z požadavku tehdejší doby, tedy panelákového bydlení.
„To měl být projekt, který měl sdružovat cenově dostupnou formu bydlení pro široké masy a mělo to být v rámci panelákového bydlení jako jednoduchý dům,“ potvrzuje architektův vnuk.
Návrhem jednoduchého domu reagoval Hubáček spíš na trendy v západní Evropě a v USA než v Československu.
„Ten dům je vlastně prototypem, umožňoval variantu bydlení pro větší rodinu. Bohužel, předběhl dobu. Na přelomu 50. a 60. let se nenašel výrobce, který by projekt převzal a začal domy stavět,“ objasňuje ředitel muzea Jiří Křížek.
Nakonec se ale Hubáčkovy principy ujaly v 60. a v 70. letech v jiných materiálech a jiných typech domů.
Experimenty
V další místnosti, která sloužila jako pracovna a dětský pokoj současně, se uvažovalo o posuvné stěně, která by místnost podle potřeb zmenšila. Nakonec tam ale není.
Dům byl postaven jako vzorový projekt i s využitím nových materiálů.
„Jsou tam experimenty, které úplně se nepovedly, ne každá cesta je úspěšná. Konkrétně šlo o břidličnou drť, která měla nahradit písky. Byl to odpad z železnobrodských lomů, to se nepovedlo. Panelárna byla přímo na místě stavby, panely se odlévaly tady a tím se zase mělo uspořit za dopravu,“ dodává Jiří Křížek.
Prohlídky domu architekta Karla Hubáčka jsou naplánované do konce srpna 2024.
