Cesta minovým polem. Co čeká na nového šéfa České televize a koho bude poslouchat

Filipe, jak moc dramatická byla tento týden volba nového šéfa České televize?
Atmosféra byla místy příšerně vyhrocená. Nečekal jsem, že to bude takové drama, protože zejména vůči Petru Dvořákovi se radní hodně vymezovali. Když se podíváme na ta jednotlivá vystoupení finalistů, bylo pět finalistů, Petr Dvořák čelil v podstatě hodinu a půl jenom útočným otázkám. Ve srovnání s ním byli na ostatní kandidáty jako míliové. Byli zkrátka úplně jiní. Petr Dvořák to trochu schytával za celých těch 12 let, co je ve funkci.

Čím si to vysvětlujete? Jenom tím, že to schytával za těch 12 let? Protože on byl po té volbě podle těch videí a rozhovorů, co jsem viděl, velmi zklamaný.

Já se mu nedivím, že byl zklamaný. Na něm bylo znát, že ho ta práce generálního ředitele baví, že se snaží dávat České televizi energii a že se snaží v její prospěch působit i na mezinárodní úrovni. Konec konců v České televizi byl déle, než byl třeba v televizi Nova nebo ve strukturách CME.

Na Nova byl asi sedm let, že?
Přesně tak. A v České televizi teď ukončí dvanáctý rok, to se na člověku podepíše. Ta instituce mu přiroste nějakým způsobem k srdci a chápu, že chtěl působení v České televizi uzavřít třetím mandátem, kdy by tam byl osmnáct let. V každém tom funkčním období dokázal nabídnout televizi něco nového. Kromě toho, že mu radní sečetli těch dvanáct let ve funkci, přitížil mu třeba i článek serveru Info.cz, který vyšel jen dva dny před volbou, a o kterém se tam hodně diskutovalo. Vznikla tam určitá obava, jestli Petr Dvořák neuzavírá jakési tajné dohody s televizí Nova o výrobní spolupráci na pořadech a podobně.

Tím by vyčlenil ostatní velké hráče. Prima už se proti tomu bouří.
Přesně tak. Byť Petr Dvořák se to tam snažil vysvětlit, že za prvé nic není na papíře, za druhé naopak to má být tak, že stejná pravidla budou platit pro všechny a že už to takhle dokonce funguje třeba se zahraničními koprodukcemi a podobně. Takže tohle téma se neustále vracelo do debaty a posloužilo i jeho protikandidátovi Janu Součkovi, aby se vůči němu trochu vymezil, protože on tam zdůraznil, že ostatní členové managementu České televize o takové dohodě vůbec nevěděli.

Ještě mi vysvětlete jednu věc. Ta volba byla nakonec tříkolová. Nejdřív se z těch pěti kandidátů se stali dva. Ve druhém kole ještě Jan Souček nad Petrem Dvořákem nezvítězil, ve třetím kole už ano. Co se dělo mezi těmi koly, že se někteří radní nakonec přihlásili k tomu, že chtějí jako šéfa České televize Jana Součka? To bylo 45 minut mezi tím hlasováním? Co se mohlo stát?
Chtěl bych být muška na stropě a být v těch místnostech, kam radní odcházeli a kde debatovali o strategii pro další kola. Ještě na začátku to skutečně vypadalo, že volba skončí patem a že ani jeden z kandidátů nedostane potřebných deset hlasů.

Z patnácti.
Z patnácti, přesně tak. Nicméně tak, jak se objevovaly pauzy mezi jednotlivými koly, tak se postupně měnil počet hlasů. Petr Dvořák začal ztrácet, Jan Souček začal ty hlasy získávat a skutečně po té 45minutové pauze najednou pohodlně překročil hranici deset hlasů a dostal jich jedenáct. Já jsem se tam bavil s některými radními o tom, co je mohlo motivovat ke změně názoru a oni říkali, že Petr Dvořák měl sice krásný projekt, ale příliš ambiciózní a do jiné doby.

Do té doby, ve které se Česká televize nachází a pro finanční situaci, ve které je, se mnohem víc hodí projekty Jana Součka.

A to nevěděli už před tou první, respektive druhou volbou? To si uvědomili až před třetím kolem?
Myslím si, že je to trochu zástupný důvod, že se tam sešlo víc faktorů. Rozhodovali i takové drobnosti jako hlasovací procedura. Protože letos to bylo tak, že každý radní měl na hlasovacím lístku jeden platný hlas. Ale při té minulé volbě před šesti lety, v roce 2017, měl každý radní k dispozici dva hlasy. A jenom tahle aritmetika ovlivňuje to, kdo se dostane do finále, s jakým počtem hlasů a jaký je poměr sil. Takže to byl jeden z faktorů. Další z faktorů byly určitě zákulisní dohody a řekněme, určitý politický vliv na radní. Protože na politické scéně dlouhodobě panovala nespokojenost s Petrem Dvořákem.

Padaly různé výhrady na adresu České televize. A teď se nemusíme bavit jenom o klasických opozičních stranách, jako je ANO a SPD. Nespokojenost zaznívala i zevnitř vládní koalice. Myslím si, že se hledal kompromisní kandidát, který nebude vadit všem těm různým politickým proudům, které jsou v radě zastoupeny.

Kdo je Jan Souček?

Kdo je Jan Souček? Kdo je nový šéf České televize?
Jan Souček je ředitel brněnského studia České televize, který má, byť je vystudovaný právník, dlouholetou mediální praxi. Začínal na televizi Nova a ještě při studiích v brněnském rádiu Krokodýl. Jeho nejdelší profesní období je ale spojené střídavě s Českým rozhlasem a s Českou televizí. V České televizi si vyzkoušel třeba dramaturgii zábavních pořadů a vyzkoušel si i moderování tolik známého pořadu Dobré ráno z Brna. Byl tedy jeho moderátorem.

V managementu Petra Dvořáka je tuším od roku 2014, kdy si ho Petr Dvořák vybral jako ředitele brněnského studia.

K té jeho minulosti. Nemyslíte si, že pro něj mohla být v očích některých radních diskvalifikující jeho minulost spojená třeba i se jménem odsouzeného lobbisty Marka Dalíka, někdejší pravé ruky premiéra Mirka Topolánka? Jan Souček pracoval v jeho PR agenturách.
Jan Souček byl manažerem agentury New Deal Communications a tenhle aspekt se v zákulisí ani moc neřešil, byť na něj upozorňovali na sociálních sítích různí lidé. Jan Souček se k tomu vyjadřoval už v roce 2018, kdy poprvé tohle téma zvedl Jaromír Soukup na televizi Barrandov, když v mnoha pořadech ostřeloval Českou televizi. Mimo jiné zdůraznil, že Jan Souček má vazby na Marka Dalíka. Jan Souček to tehdy vysvětlil tím, že odešel z agentury právě ve chvíli, kdy se objevila první korupční podezření v tzv. kauze Kořistka. Nemyslím si, že přímo tahle vazba na Marka Dalíka mohla ovlivnit názory radních

A nějaká jiná mocenská nebo politická vazba? Skloňuje se ve spojitosti s Janem Součkem i nějaké jiné jméno?
V zákulisí se mluvilo o brněnské politické scéně, brněnské ODS a vůbec vazbách brněnské podnikatelské scény, protože tohle je trochu svět sám pro sebe. Nezaznělo ale nic konkrétního, co by jednoznačně Jana Součka spojovalo s nějakou lobbistickou skupinou nebo s konkrétním politickým proudem. Jediná zmínka, která se v tomhle směru objevila a byla trochu konkrétnější a na jméno, tak tu zveřejnila bývalá radní České televize Hana Lipovská, která tvrdí, že v době, kdy byla členkou Rady České televize, tak ji Jan Souček navštívil. Na tom by nebylo asi nic zvláštního, ale důležité bylo, že za ní ho do kanceláře přivedl poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák Večerníček.

Jsou pro to nějaké důkazy, kromě svědectví Hany Lipovské?
Důkazy pro to nemáme, protože tohle zveřejnila jenom Hana Lipovská a já to beru s velkou rezervou, protože Hana Lipovská v minulosti zveřejnila různá obvinění. Ale jak říkám, tohle jsou v podstatě jediné zákulisní informace, které se kolem toho objevují. Na sociálních sítích se také vynořily narážky na údajné vazby s Pavlem Tykačem, ale nějakou přesnou vazbu jsem nedohledal. Je pravda, že už na začátku roku, kdy se to výběrové řízení vyhlašovalo, tak jsem slyšel, že Pavel Tykač chce mít na tu volbu generálního ředitele určitý vliv, ale vždycky to bylo v rovině neprůkazných a nejednoznačných sdělení.

Víc dokumentů, méně sportu?

Jakou Českou televizi chce Jan Souček?
Zdůrazňoval, že nepřichází s revolucí, že chce evoluci. Že chce navázat na to dobré, co Petr Dvořák vytvořil a vykonal, ale vidí tam bílá místa a prostor ke zlepšování a řekněme oživení určité usedlosti České televize.

Jeden z těch projektů, který se týká i Českého rozhlasu, je snaha modernizovat digitální působení České televize, zejména jejího zpravodajství, aby oslovovalo mladou generaci. Jan Souček opakovaně zmiňoval, že třeba iRozhlas nebo projekty Českého rozhlasu v oblasti mobilních aplikací a podobně, mají výrazný náskok před Českou televizí. A on by chtěl dosáhnout toho, aby obě média, společně ještě z ČTK, vytvořily společnou mediální platformu na mobilech. Je otázka, jestli na to Český rozhlas přistoupí, když má tak silné značky, ale každopádně Jan Souček zdůraznil, že v tom případě by to Česká televize zkoušela sama a chce dostat takový projekt mezi top tři nejnavštěvovanější projekty na českém internetu. Stejně tak chce odvážnější programovou dramaturgii.

Co to znamená?
To znamená, podle jeho slov, že by Česká televize měla být provokativnější v tématech, neměla by jít na první dobrou a neměla by jenom vycházet vstříc poptávce po kriminálkách, ale měla by nabízet i témata z regionů mimo Prahu. Otevírat téma vyloučených regionů, zabývat se tím, proč lidé z těchto regionů odcházejí a nestěhují se tam zpátky, když vystudují vysokou školu třeba v Praze.

Nebo se také chtěl zaměřit na to, a to hodně ve svém projektu akcentuje, co je vůbec veřejná služba. Jestli je součástí veřejné služby vysílání sportu, jestli by neměla veřejná služba spočívat spíše v tom, že bude Česká televize vysílat a vyrábět více dokumentů, anebo že bude přinášet zahraniční trendy. Míněno, že bude nakupovat do hlavního vysílacího času nejlákavější zahraniční pořady, seriály, filmy.

Pojďme popořadě. Zaznělo několik témat, třeba ty vyloučené lokality. Teď nedávno jsem viděl až skoro dokument, spíš než reportáž, v Reportérech ČT, který se týkal vyloučených lokalit. A když zmiňuji název tohoto pořadu, Jan Souček řekl, že Reportéři ČT potřebují refresh. Co to znamená? Není spokojen s tím, jak ten pořad vypadá, není spokojen s tím, jak funguje zpravodajství a publicistika v České televizi?
To je jedna z oblastí, které jsou charakteristické pro způsob, jakým Jan Souček prezentuje své priority. Protože on vždycky nastíní, jakým směrem se chce vydat, ale už nedořekne, jak to bude dělat – tu konkrétní náplň. V den volby například upřesnil, že Reportéři ČT by si zasloužili po patnácti letech změnu.

Mají novou šéfku…
Otázka je, jestli je to podle Jana Součka dostatečné. A na konkrétnější dotazy odpovídal, že o tom chce diskutovat s tím týmem. Takže my nevíme, co chce udělat za změny, protože žádná jeho přesná představa nezazněla

Takže generální ředitel se bude stýkat s konkrétními novináři, byť by přeci neměl mít na to zpravodajství jako takové vliv.
Určitě, protože záleží také na tom, koho si vybere do svého týmu. Jestli třeba vydrží stávající ředitel zpravodajství zpravodajství Zdeněk Šámal.

Nebo Petr Mrzena.
Přesně tak. Pokud dojde k těmto změnám, tak generální ředitel bude mít samozřejmě nepřímý vliv na to, jak budou pořady v této divizi vypadat. Konec konců chce ve zpravodajství dosáhnout právě té digitalizace a nových platforem a podobně. Druhá věc je, jestli na to bude mít Česká televize peníze, zázemí a taky lidi. Protože lidi jsou to nejdražší. Průměrné mzdy v České republice rostou a Česká televize za nimi v průměru Prahy zaostává. Zkrátka a dobře, to, co Jana Součka čeká, bude dost nezáviděníhodná pozice – a to vyřešit finanční situaci České televize a vyřešit všechny organizační a programové věci, které jsou na to navázané.

Česká televize už teď hospodaří s mnohem menším množstvím peněz než v minulosti; podepsalo se to třeba právě na sportu. Jan Souček se zmínil o tom, že by bylo možná dobré zahájit debatu, zdá si Česká televize v době úspor může dovolit nakupovat drahá sportovní práva na úkor vlastní tvorby. Co to znamená? Je do budoucna v ohrožen kanál ČT4 Sport?
Kanál ČT Sport asi jako takový ohrožený není. Sportovní práva se nakupují jako víceleté licence, takže v tuhle chvíli má Česká televize poměrně bohatou zásobárnu sportovních práv. Druhá věc je ale to, za kolik se ty sportovní přenosy vyrábějí (což zahrnuje náklady na samotné zprostředkování přímého přenosu, redakční pokrytí a tak dále). A proto třeba Česká televize, jak jste správně připomněl, například MS ve fotbale sdílela z televizí Nova. Jan Souček naznačuje, že by se podobným směrem mohla vydat Česká televize i u dalších velkých sportovních událostí.

Znamená ten boj za finanční stabilitu, který má Jan Souček před sebou to, že bude, stejně jako třeba generální ředitel Českého rozhlasu, tlačit na to, aby byl zvýšen koncesionářský poplatek?
To dokonce výslovně řekl. Řekl, že se chce ještě během léta sejít s Ministerstvem kultury a debatovat o podobě té mediální novely, která by měla mimo jiné ovlivnit financování České televize a Českého rozhlasu. Nálada na politické scéně úplně nesvědčí tomu, že by se financování vyřešilo v nějaké rychlé, dohledné době. Modely, které se diskutují, jsou dost rozdílné. Jedna část politického spektra by chtěla, aby se rozšířila definice poplatníka, ale poplatky samotné by se nemusely úplně zvyšovat. Pak je tam menší část spektra, která by klidně poplatky zvýšila, ale nechala by je podle současného nastavení. A pak je tam poměrně významné křídlo politiků, kteří nechtějí s financováním médií veřejné služby dělat vůbec nic, a pokud něco, tak je chtějí zestátnit. Tahle cesta minovým polem bude pro nově zvoleného generálního ředitele hodně velkou zkouškou odvahy. Protože zatímco Petra Dvořáka na politické scéně znají a znají jeho dlouhodobé argumenty a znají i jeho dlouhodobé plány do následujících let, protože ty se schvalovaly už v prosinci 2022, tak Jan Souček si svoji pozici bude muset vytvořit a vybojovat.

Pokud jsme u té vojenské terminologie, že bude mít před sebou cestu minovým polem a bude si to svoje postavení muset vybojovat, tak bude muset taky uhýbat kulkám kritiky politiků.
Ta kritika neutichne, protože kdykoliv se téma poplatků nebo České televize ve sněmovně objeví, vždycky následuje dlouhá a dlouhá litanie politiků na adresu České televize, která nesouvisí ani tak bezprostředně s tím, kdo je v čele České televize, ale s institucí samotnou.

Politiky nejvíc pálí zpravodajství a proto si myslím, že zatímco třeba volba na místě generálního ředitele politiky tolik v názoru nezmění, tak důležité bude právě to, jestli Jan Souček sáhne k nějakým změnám ve vedení zpravodajství. Kritika politiků je vůči zpravodajství České televize často jmenovitá – ať už zaměřená na osobu Zdeňka Šámala a nebo vůči moderátorům konkrétních pořadů – Václavu Moravcovi, Noře Fridrichové a dříve i Marku Wollnerovi. Téma Marka Wollnera a Reportérů ČT se při volbě generálního ředitele zase znovu otevíralo.

Podle Filipa Rožánka to dopadne tak, že Jan Souček za a) vymění hlavní tváře, vedení zpravodajství atd., nebo za b) naopak dokáže stávající Českou televizi udržet tak, jak je, a dál ji bránit.
Do 1. října zbývá přece jenom ještě několik měsíců, během kterých se to může dost dynamicky vyvinout.

Než začne mandát Janu Součkovi.
Přesně tak. Nicméně Jan Souček při tom svém vystoupení před radou dával najevo, že ji bude poslouchat. Říkal tam, že každý dotaz Rady České televize, každá kritická připomínka by měly být zodpovězeny. Sliboval to zlepšení komunikace s radou a podobně. Takže na mě to trošku dělá dojem, že se bude snažit dělat to, co radě na očích uvidí. A jestli tam bude tlak i na změnu, řekněme v transparentnosti nebo i složení zpravodajství České televize, to si troufám, že se dřív nebo později taky vynoří.

Pokud bude Jan Souček poslouchat radu víc než Petr Dvořák, může tím být víc oblíbený u toho politického spektra, které je teď v Poslanecké sněmovně a které je zodpovědné ve výsledku za volbu radních?
Minimálně může být oblíbený u té části politického spektra, která stála za zvolením radních kritických vůči Petru Dvořákovi. Tam bych viděl asi největší afinitu. A podle mě na jednu stranu část té kritiky zanikne, nebo se nebude vyskytovat tak často, ale neznamená to, že zmizí úplně. Jak jsem říkal, u spousty politiků je ta kritika vedena podstatou médii veřejné služby a tím, jakými tématy se zabývají.

A ne tím, kdo je vede.
Přesně tak.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize, serveru idnes.cz, facebookového profilu Tomio Okamura – SPD, twitterového účtu newsroom24 a youtubového kanálu Aby bylo jasno.