Národní knihovna otevře své trezory, výstavou připomene 600 let od úmrtí krále Václava IV.
Česko si letos připomíná 600 let od úmrtí krále Václava IV. Národní knihovna proto připravila dvoudenní výstavu, na které návštěvníci uvidí například vzácné originály rukopisů z přelomu 14. a 15. století, tedy z doby tohoto českého a římského krále. Výstavu nazvanou „Ad mandatum domini Regis: Z královské kanceláře a knihovny Václava IV.“ mohou lidé navštívit v pátek a sobotu v pražském Klementinu.
„Máme v našich sbírkách celou řadu pokladů. Jsem rád, že jsou ve stavu, který umožňuje jejich vystavování a zpřístupňování veřejnosti takzvaně naživo a nejen formou digitální knihovny,“ řekl generální ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Muž dvou tváří, který zemřel před 600 lety. Život Václava IV. připomíná výstava na Pražském hradě
Číst článek
Návštěvníci si tentokrát budou podle něj moct prohlédnout celkem šest rukopisů z doby Václava IV., které se datují do 14. a 15. století. Uvidí například encyklopedií zemědělství nebo modlitební knihu benediktinky, upřesňuje autor výstavy Jan Vojtíšek.
„Návštěvníci se mohou těšit například na dílo o zemědělství Petra de Crescentiis, které je v podstatě jakousi encyklopedií zemědělství, nebo na breviář, tedy modlitební knihu jedné z benediktinek kláštera sv. Jiří na Pražském hradě, a to z počátku 15. století,“ vyjmenovává.
Výstava bude přístupná zdarma, a to v pátek a sobotu vždy od 10.00 do 18.00 v Zrcadlové kapli pražského Klementina. V den sobotního státního svátku pak budou v Klementinu otevřeny zdarma další dvě expozice.
V přízemí hlavní budovy Klementina lidé uvidí výstavu nazvanou „Ad mandatum domini Regis: Z královské kanceláře a knihovny Václava IV.,“ kde se seznámí především s chodem královské kanceláře.
Budou moct také navštívit výstavu v Galerii Klementinum s názvem „Co se skrývá pod podlahou,“ která představuje zdejší archeologické objevy.
Kdo byl Václav IV.?
Český a římský král Václav IV. měl podle historika Jiřího Spěváčka dvě tváře charakteru a jednání. První byla přirozená, klidná a druhá emotivní, drsná, ba divoká.
Na jedné straně byl předposlední Lucemburk na českém trůně podle historiků výborným společníkem, moudrým a zdvořilým knížetem, sečtělým se znalostí cizích jazyků a velkou knihovnou. Na druhou stranu se ale postupně proměňoval v agresivního cholerika a alkoholika.
2:05
Uniformy, fotografie a dobové dokumenty. Muzeum Prahy nabízí k oslavám Listopadu dvě výstavy
Číst článek
Léta jeho panování jsou ale s odstupem hodnocena jako svobodná pro umění a kulturu, a to v malířství, sochařství, literatuře či stavitelství. V době jeho vlády byly dokončeny mnohé významné stavby, třeba novoměstský chrám Panny Marie Sněžné, staroměstský kostel svatého Jakuba, dokončen byl i Karlův most.
Za Václava IV. byl též dokončen český překlad celé Bible. Čeština byla po italštině a francouzštině třetím evropským jazykem, do kterého byla Bible převedena.
Na českém trůně vydržel do té doby rekordních 41 let. Vládl dokonce déle než jeho otec Karel IV., v jehož stínu někdy bývá tento panovník skryt. Smrt jej zastihla 16. srpna 1419, tedy pár dní po první pražské defenestraci, náhle na Novém Hrádku u Kunratic. Bylo mu 58 let.
Ani po smrti se Václav IV. nedočkal pokoje. Byl pohřben v klášteře na Zbraslavi, který byl vypleněn husity, přičemž došlo k znesvěcení králových ostatků. Teprve v roce 1424 byl Václav uložen do královské krypty Svatovítské katedrály.
Václavův hrob byl několikrát otevřen. Antropolog Emanuel Vlček provedl v roce 1973 ohledání, podle kterého byl Václav IV. asi 173 centimetrů vysoký, měl v době úmrtí obézní postavu a organismus zdevastovaný alkoholem.
